Search



Academic bulletin / Živa

abicko ziva

Movies from world of sciences

videoprezentace-blok-bgd.jpg

BIOCEV

Hlávkovy Lužany v reprezentativní publikaci

První publikaci o zámeckém sídle Josefa Hlávky, největšího českého mecenáše a zakladatele České akademie věd a umění (ČAVU), představil veřejnosti předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš společně s prof. Václavem Pavlíčkem, předsedou správní rady a prezidia nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, která knihu vydala v souvislosti se 110. výročím svého založení (1904), 125. výročím založení ČAVU (1890) a 140. výročím otevření Zemské porodnice v Praze (1875), jejíž budovu Hlávka navrhl a postavil. Úkolu sestavit autorský kolektiv se ujal prof. František Šmahel (Filosofický ústav AV ČR), který přizval ke spolupráci osvědčené odborníky a znalce.

 

150210-obal-knihy-200.jpg

Dějiny Lužan a zámku do Hlávkovy éry pro publikaci připravil ředitel odboru archivní správy MV PhDr. Jiří Úlovec. Autorem dvou kapitol o stavebním vzhledu a Hlávkově přestavbě lužanského zámku je doc. František Kašička, o interiéru zámku mecenáše věd a umění pojednala PhDr. Taťána Petrasová a výklad o zahradách připojil Ing. Karel Drhovský. Doc. Magdalena Pokorná vylíčila život na lužanském zámku jak za Josefa Hlávky, tak v dobách, kdy tu bylo letní sídlo prezidentů ČAVU. Vývoji zámeckého velkostatku v obou těchto etapách se věnoval prof. Jiří Pokorný. Prof. Václav Pavlíček přiblížil poválečné období, v němž nadační majetek v Lužanech prošel velkými změnami. Život a dílo Josefa Hlávky v datech sestavila PhDr. Dagmar Rýdlová. Právě vydaná kniha potěší nádhernými fotografiemi Martina Micky a Hany Hamplové i koncepcí obrazové části a grafickou úpravou architekta Jiřího Vovse.

 

Zámek Josefa Hlávky je spjat také s dalšími významnými osobnostmi – s Antonínem Dvořákem, Jaroslavem Vrchlickým, J. B. Foersterem, Juliem Mařákem či jazykovědcem Josefem Zubatým a historikem Josefem Šustou. V posledních desetiletích se v Lužanech při slavnostních setkáních udílejí Hlávkovy ceny a medaile za zásluhy ve vědě a v umění a také ceny a stipendia pro mladé badatele a umělce.

 
150210-hlavka.jpg Josef Hlávka (1831–1908)  
 
Josef Hlávka se narodil v západočeských Přešticích. Byl vynikajícím studentem architektury na vídeňské Akademii, získal tzv. Římskou cenu, která mu umožnila cestovat po Evropě a studovat různé architektonické slohy. Po návratu do Vídně dostal darem od českého stavitele Šebka stavební firmu, získal koncesi a postupně se vypracoval na jednoho z nejžádanějších vídeňských stavitelů. Během let 1860–1873 postavil 150 významných staveb (např. budovu Dvorní opery ve Vídni). Kromě stavitelské činnosti se věnoval i projektování vlastních staveb. Mezi nejvýznamnější patří areál řeckokatolické církve v Černovcích na Bukovině (dnes je v areálu jedna z významných ukrajinských univerzit), Zemská porodnice v Praze (dnes Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN), zámek v Lužanech u Přeštic, několik vídeňských paláců a nadační domy v Praze (ve Vodičkově a Jungmannově ulici). Jeho stavby byly realizovány v novogotickém (Černovecký areál, Zemská porodnice) nebo novorenesančním slohu (paláce, nadační domy, zámek v Lužanech).
 
V roce 1869 těžce onemocněl, po několika letech odešel do ústraní a věnoval se odborné a teoretické činnosti v oboru záchrany a obnovy historických památek. Např. v roce 1890, kdy byl po velké povodni v Praze stržen Karlův most, vypracoval projekt jeho záchrany a také jej financoval.
 
Josef Hlávka je v novodobé historii českého národa největším mecenášem. Hlávkově diplomatickému umění a jeho finanční podpoře vděčí za existenci Česká Akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze a později i Národohospodářský ústav. Pro nadané, ale nemajetné studenty postavil a studentům prostřednictvím jejich spolku věnoval Studentské koleje českých vysokých škol pražských. V posledních desetiletích 19. století a na počátku 20. století vynaložil Josef Hlávka nemalé částky na vznik a přímou podporu řady institucí i akcí, které znamenaly přínos pro kulturní, vědeckou, uměleckou i hospodářskou činnost českého národa. Stovky vědců, umělců, literátů, hudebníků a studentů vděčily Hlávkovi za finanční podporu a stipendia, která jim zajistila potřebné sociální zázemí k práci, tvorbě i studiu či možnost tvořit a studovat v zahraničí. Bez Hlávkovy štědrosti by nevznikla mnohá literární, hudební, malířská či sochařská díla, která patří do pokladnice české kultury. 
 
V roce 1904 založil nadaci Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, které odkázal veškerý svůj majetek – velkostatek v Lužanech, nadační domy v Praze a ve Vídni, cenné papíry i peníze na účtech. V přepočtu na dnešní měnu šlo o více než dvě miliardy Kč. Do tohoto Nadání spojil veškeré své předchozí nadační aktivity a ještě za svého života ho uvedl dalším právním aktem v činnost.
 
Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jarmila Riesová, Zdeněk Hrabica a Archiv MÚA AV ČR
 
Podrobnější příspěvek vizte na stránkách Akademického bulletinu.

 

10 Feb 2015