Porozvodové rodičovství v české legislativě

Realita porozchodového rodičovství se skládá se střípků mnoha subjektivních realit, z nichž každá je vlastní různému typu aktérů. Tato publikace má za cíl položit vedle sebe různé verze vidění reality rodičovství a péče o děti po rozchodu či rozvodu rodičovského páru a ukázat tak mnohavrstevnou povahu tohoto významného společenského fenoménu. Nejprve uvádí čtenáře do problematiky porozvodového mateřství a otcovství, nastiňuje hlavní problémy, se kterými se muži a ženy jako rodiče po rozchodu či rozvodu potýkají, a představuje polohy, v jakých se o rozvodu, rodičovství po rozvodu a o neúplných rodinách hovoří ve veřejném diskurzu. Dále jsou představeny výsledky dvou kvalitativních výzkumů, z nichž první se týká otcovství a druhý mateřství po partnerském rozchodu. V problematice porozvodového otcovství je pozornost zaměřena na tři důležité repertoáry či rozměry otcovské role: repertoár otce jako živitele, repertoár otce jako pečovatele a repertoár otce jako blízkého dítěte; a na otázku ztráty mocenské kontroly muže nad bývalou rodinou. Kapitola věnovaná mateřství analyzuje hlavní problémy, se kterými se matky po rozvodu setkávají: konstrukci své rodiny jako rodiny „neúplné“, ekonomické zajištění a výdělečnou práci, mateřství a výchovu a konečně podíl bývalých partnerů na rodičovské zodpovědnosti. V další části je představen legislativní rámec rozhodování o porozvodové výchově a úpravě poměrů rodičů k nezletilým dětem. Jsou zde popsána jednotlivá právní ustanovení a diskutovány hlavní problematické stránky těchto úprav. Poté jsou shrnuty výsledky kvalitativní sondy mezi experty, zabývajícími se rozhodováním v případech týkajících se porozvodového uspořádání výchovy. Jejich výpovědi potvrzují, že největší podíl porozvodových uspořádání výchovy je vlastně prodloužením stavu, který existoval již před rozvodem, kdy o děti osobně pečovala převážně matka. Závěrem jsou problematizovány některé běžně sdílené mýty, které porozvodové rodičovství provázejí.