Mezinárodní astronautický kongres

Mezinárodní astronautická federace spolu s Mezinárodní astronautickou akademií a Mezinárodním ústavem kosmického práva pořádají každoročně kongres, který je šířkou záběru vskutku mimořádný. Na letošním Mezinárodním astronautickém kongresu v Praze (27. září až 1. října 2010) se uskutečnilo 28 symposií a celkem 154 tematických zasedání pokrývajících kosmickou vědu, technologii i společenské vědy včetně práva.


Obě fota: © Archiv ASÚ AV ČR
Doprovodná výstava kongresu se těšila zájmu studentů i veřejnosti.

Vybraná témata účastníci dále probírali na plenárních zasedáních, obecných přednáškách a výborových schůzích. Součástí kongresu se stala i veřejnosti částečně přístupná výstava kosmických agentur, výrobních závodů a vydavatelů odborné literatury. Téměř 2000 návštěvníků z řad veřejnosti a školních výprav expozice dokládá velký zájem. Kongresu se celkem zúčastnilo přes 3500 odborníků, studentů a mladých profesionálů ze všech zemí, které se kosmem zabývají. Pro srovnání – před 33 lety, v roce 1977, kdy kongres také hostila Praha, to bylo 983 účastníků.

Požadavek, aby se kongres konal pod jednou střechou, se v Praze podařilo splnit doslova, a to díky rozměrům a možnostem Kongresového centra Praha. Česká účast se mezi tisíci delegátů téměř ztratila, nicméně bylo ji slyšet. Na akademický den byli pozváni předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš a bývalý předseda Učené společnosti ČR dr. Jiří Grygar, aby světovou veřejnost informovali o složení a práci naší vědecké obce. Jako příklad vědeckých výsledků, které se týkají kosmu, posloužila přednáška dr. Jiřího Borovičky z Astronomického ústavu AV ČR o pozorování průletů meteorických těles vysokými vrstvami atmosféry. Posluchače zaujala především zpráva o bolidových sítích ve střední Evropě a v západní Austrálii koordinovaných z Astronomického ústavu AV ČR.


Luboš Perek (uprostřed) jako pamětník i předchozího pražského kongresu

Zvláštní zasedání v rámci symposia o historii astronautiky v období 50. a 60. let, kdy se ve střední Evropě Mezinárodní geofyzikální rok pozvolna měnil v program mezinárodní spolupráce Interkosmos, organizátoři věnovali počátkům astronautiky a kosmického výzkumu v bývalém Československu. V sedmi referátech se posluchači dozvěděli o rentgenovém pozorování Slunce, o geofyzikálních družicích Magion, o studiu vztahů mezi Sluncem a Zemí, o laserových dalekohledech pro určování velmi přesných drah satelitů, o studiu vlivu dlouhodobého pobytu ve stavu beztíže na lidskou posádku, o citlivém mikroakcelerometru atd. Jedním z referujících byl prof. Ladislav Macho, bývalý předseda Slovenské akademie věd.

Jiná plenární schůze se zaměřila na naše vize do budoucna. Některé navazovaly na dříve studovaná témata, avšak hlavní důraz účastníci kladli na nové možnosti, které se otevřely v r. 2008, kdy se ČR stala členem Evropské kosmické agentury.



Za zmínku stojí také plenární diskuse o stoupající hladině oceánů (data o tomto fenoménu odborníci získali pozorováním prostřednictvím mnoha družic). Nová měření ukazují, že hladina oceánů bude stoupat rychleji, než naznačovala dřívější měření. Podle jednoho odhadu by hladina měla stoupnout do konce tohoto století o 0,75 až 1,90 metru. Tomuto vážnému tématu budou vědci jistě věnovat pozornost v blízké budoucnosti. Měření, která se chystají, mohou ovšem obsahovat překvapení pro nás i pro generace, které do konce století nastoupí.

Z rozhovorů a děkovných zpráv účastníků se zdá, že úsilí vynaložené na organizaci kongresu se nám v budoucnu plně vrátí.

LUBOŠ PEREK,
Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.