Jedinečná příležitost k pozorování noční oblohy
19.6.2015
V sobotu 20. června 2015 večer, tedy jeden den před letním slunovratem, nás čeká jedno z nejhezčích seskupení jasných objektů na obloze v průběhu celého letošního roku. Během soumraku a na jeho konci se nad západním obzorem setkají s Měsícem dvě nejjasnější planety – Venuše a Jupiter. Na pozorování si přitom vystačíme pouhýma očima bez dalekohledu. Nejlepším časem pozorování bude přibližně 22. hodina SELČ. Obloha sice bude ještě především nad západem, kde planety a Měsíc nalezneme, stále ještě hodně světlá, ale s ohledem na nápadnost objektů nebude obtížné uskupení spatřit. Pro pozorování bude ideální místo s dobře odkrytým západním obzorem, nejlépe na kopci nebo z vyšších pater budov.
Přelet ISS přes Slunce
9.6.2015
Česká astrofotografie měsíce
Květnový vítězný snímek Richarda Kotrby v soutěži Česká astrofotografie měsíce přináší odpověď na otázku, jak vypadá letadlo či družice vyfotografovaná přes dalekohled se Sluncem na pozadí. Mezinárodní kosmická stanice (ISS) byla ve chvíli pořízení záběrů 498 km daleko. Kolem Země se ISS pohybuje rychlostí téměř 28 000 km za hodinu, Zemi tak oběhne za 92 minut a doba přeletu na pozadí Slunce trvala necelou sekundu. Upoutají nás především sluneční panely, ale vidíme i jednotlivé moduly Mezinárodní kosmické stanice – obrysy laboratorního modulu Destiny, modulu Kibó i modulu Columbus. Na druhé straně, za centrální příhradovou konstrukcí, pak tušíme první modul Stanice Zarja, užívaný v současné době jako sklad. Více v tiskové zprávě.
Okolí galaxií ve Velkém voze
12.5.2015
Česká astrofotografie měsíce
Galaxie M 81, kterou na snímku Pavla Pecha poznáte podle nádherných spirálních ramen, se nachází asi 11,8 milionu světelných let od nás. Druhá galaxie nese označení M 82, je znatelně menší (na snímku vlevo protáhlý útvar) a nevypadá na první pohled jako spirální galaxie. Poslední pozorování ale odhalila, že i tato galaxie má spirální ramena. Byla však dlouho skryta, neboť M 82 je k nám nevhodně natočena a také se známky spirálních ramen ukrývají za komplexní strukturou galaktického prachu a plynu – nesmazatelné stopy po interakci s blízkým galaktickým sousedem. Obě galaxie jsou od sebe vzdálené jen 130 000 světelných let a navzájem se gravitačně výrazně ovlivňují. Vznikají v nich oblasti s masivní tvorbou nových hvězd. Jsme tak svědky dlouhotrvajícího gravitačního zápasu dvou galaxií, na jehož konci bude pouze jediný vítěz. Více v tiskové zprávě.
Expedice vesmír hledá kosmonauty pro let k asteroidu
9.4.2015
Úkolem pro posádku rakety, která ve třetím ročníku popularizační soutěže pro děti ve věku 10–15 let odstartuje simulovaným letem do vesmíru, je zachránit lidstvo před srážkou čtyřkilometrového imaginárního asteroidu se Zemí v roce 2045. Doletět k němu, odebrat vzorky a poté nejvýkonnějším laserem světa odklonit těleso z jeho dráhy. Děti se během přípravy na let setkají s vědci z Akademie věd ČR, kteří je připraví na vše, co na své kosmické pouti budou potřebovat. „Naši specialisté posádku vyškolí tak, aby při své misi dokázala ovládat výkonné lasery,“ láká budoucí kosmonauty vedoucí projektu ELI Beamlines Roman Hvězda z Fyzikálního ústavu AV ČR.
Jupiter se třemi měsíci
8.4.2015
Česká astrofotografie měsíce
Planety sleduje nejen Hublleův kosmický dalekohled, ale prolétají kolem nich také sondy a zblízka je snímkují. Vyfotografovat planetu a její měsíce ze zemského povrchu není ale vůbec snadný úkol. Brilantní fotografie se povedla RNDr. Karlu Sandlerovi, který nejen podrobně zachytil pásovou strukturu Jupitera, ale dokonce i detaily na třech z jeho čtyř největších měsíců. Těch má Jupiter přes šedesát. Na vyfotografovaném měsíci Io je řada neustále aktivních sopek. Vybuchují a vyvrhují magma do vesmíru do vzdálenosti více než 300 kilometrů. Měsíc Europa zase naplňuje vědce nadějí, že v jeho hlubinném oceánu slané vody půjde nalézt stopy mimozemského života. Více v tiskové zprávě zde.
Brněnští vědci posouvají pozorování rostlin na dosud nevídanou úroveň
25.3.2015
Nová metoda slibuje efektivním výběrem plodin odolných vůči suchu přispět k udržení potravinových zdrojů v době globální změny teploty
Tým brněnských vědců z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a Mendelovy univerzity představil světu novou metodu pozorování rostlinných vzorků v jejich přirozeném stavu. „Podle samotných biologů nebyl například zárodek budoucí borovice v přirozeném stavu a v tak vysokém rozlišení ještě nikdy zobrazen,“ potvrzuje Ing. Vilém Neděla, Ph.D., z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. „S novou metodou přichází nástroj, díky kterému budeme v době globálního oteplování moci přispět k udržení potravinových zdrojů planety,“ věří prof. RNDr. Ladislav Havel, CSc., rektor Mendelovy univerzity. Metoda byla uvedena na několika světových kongresech a uveřejnily ji prestižní mikroskopické časopisy jako Microscopy Research & Techniques nebo Microscopy and Microanalysis.
Čím je Venuše jedinečná?
9.3.2015
Česká astrofotografie měsíce
Snímek Jaroslava Trnky ukazuje „setkání“ Venuše, Marsu a Měsíce v únoru 2015. Planeta Venuše, pojmenována Římany po jejich bohyni krásy a lásky, má mnoho výsad. Jako jediná je pojmenována po ženě, byť bohyni. Ze všech Slunce obíhajících známých planet má nejmenší excentricitu, pouze 0,007. Obíhá tedy Slunce téměř přesně po kružnici. Po Slunci a Měsíci bývá nejjasnějším objektem na obloze. Aby toho snad nebylo málo – rotuje kolem své osy ze všech planet naší sluneční soustavy nejpomaleji, a to v intervalu 243,16 dne. Navíc rotuje od východu k západu, namísto od západu k východu jako většina ostatních planet. Proč tomu tak je, vědci zatím s určitostí nevědí.
Jupiter dominuje únorové obloze
5.2.2015
Největší planeta sluneční soustavy bude 6. února 2015 v 19 hodin v opozici se Sluncem. To znamená, že se bude nacházet přesně na opačném konci oblohy než Slunce, a bude tedy vidět po celou noc. Zítra v 8 hodin se Jupiter nejvíce přiblíží k Zemi, na vzdálenost 4,346 AU, tj. asi 650 milionů kilometrů. Podmínky pro pozorování tohoto plynného obra budou tedy velmi příznivé. Jupiter se nyní nachází na hranici souhvězdí Lva a Raka a vystupuje až 55 stupňů vysoko nad jižní obzor. Na obloze jej poznáme snadno, po Měsíci a Venuši (ta ovšem zapadá hned zvečera) je nyní nejjasnějším tělesem noční oblohy. V letošním roce nás čekají ještě dva mimořádné úkazy – 20. března částečné zatmění Slunce a 28. září úplné zatmění Měsíce.
Vítězný snímek zachytil jednu z nejjasnějších komet posledních let
4.2.2015
Česká astrofotografie měsíce
Prof. Miloslav Druckmüller z Vysokého učení technického v Brně spolu s Peterem Aniolem pořídili úžasný portrét komety C/2014 Q2 Lovejoy, pronikající nejen hluboko do kometární komy, ale i do jemných detailů prachového a plynného ohonu. Snímek ukazuje shluky materiálu i vlákna v ohonu komety, která byla na noční obloze pozorovatelná pouhýma očima i v České republice. Obraz vznikl složením celkem jedenácti záběrů s dlouhou expozicí. Profesor Druckmüller je mimo jiné znám nejlepšími snímky zatmění Slunce na světě.
Geologové z AV ČR zkoumají deformace Alp
20.1.2015
V podzemní švýcarské laboratoři provádějí vědci ze 13 států dlouhodobý výzkum podmínek pro bezpečné ukládání radioaktivních odpadů. Laboratoř tvoří zhruba kilometr dlouhý tunel pod alpským Grimselským sedlem v nadmořské výšce 1730 metrů. Pohyby na zlomech žulového alpského masivu tam zkoumají geologové Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR (ÚSMH). „Naše měření má zjistit, do jaké míry je horský masiv stabilní a jak mohou případné pohyby ovlivnit dlouhodobé experimenty, z nichž některé zde probíhají i více než 20 let,“ vysvětluje ředitel ÚSMH RNDr. Josef Stemberk, CSc. Bádání je součástí projektu LASMO (Large Scale Monitoring Project), jehož se účastní vědci ze Švýcarska, Velké Británie a ČR.
Fotografie a základní analýzy meteoritů z Vysočiny
14.1.2015
Astronomický ústav ČR zveřejnil fotografie již dvou nalezených meteoritů z pádu tělesa 9. prosince 2014 nad Vysočinou. Nález z tohoto pondělí zcela přesvědčivě potvrdil spolehlivost výpočtů. Druhý fragment našel dr. Tomáš Henych jen 19 metrů od vypočtené linie a rovněž hmotnost meteoritu přesně odpovídala předpokladu pro tuto oblast. Vědci už také provedli základní analýzy, z nichž vyplývá, že stáří tohoto meteoritu je 4,56 miliardy let, což znamená, že vznikl na samém počátku zrodu Sluneční soustavy.
Zárodky hvězd v naší galaxii
12.1.2015
Česká astrofotografie měsíce
Do svého 10. ročníku právě vstupuje oblíbená fotografická soutěž, jejíž porotu v prosinci nejvíce zaujal snímek Pavla Kollarika. V souhvězdí Kasiopeji, v Perseově spirálním rameni naší galaxie, můžeme dalekohledem spatřit mlhovinu NGC 281. V její centrální části se nachází velmi mladá otevřená hvězdokupa, stará pouhých několik milionů let. V ní lze pozorovat temné drobné „bubliny“ na jasném pozadí. Ty jsou tvořeny hustým prachem a plynem s hmotností dvou až padesáti Sluncí. Vidíme tak vlastně zárodky hvězd či hvězdných soustav. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Mezinárodní rok světla začne tmou
8.1.2015
Valné shromáždění OSN vyhlásilo rok 2015 Mezinárodním rokem světla a technologií založených na světle. Cílem je upozornit na výraznou roli světla a optických technologií v každodenním životě lidí celého světa a při budoucím rozvoji civilizace. Do aktivit v rámci Mezinárodního roku světla se zapojí také Akademie věd České republiky, mj. v rámci podzimního Týdne vědy a techniky 2015. Světlo má ale v civilizovaném světě i negativní dopady. Světelnému znečištění se bude věnovat přednáška Tma jako ohrožený druh? Přednáška pro veřejnost se koná 12. ledna od 18 hod. ve volnočasovém Centru Na Fialce v Říčanech u Prahy. Přednášející: Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR.
