Česky
Velké téma pro 21. století
S úmyslem upozornit české politiky i veřejnost na výzkum mozku jako jednu z badatelských priorit 21. století a rovněž na to, že je třeba do této oblasti investovat více veřejných financí, se v Senátu PČR uskutečnila 17. června 2013 stejnojmenná konference. „Vzhledem ke stárnutí populace a úrazům trpí stále více lidí onemocněními mozku a míchy. Abychom tato onemocnění úspěšně léčili, musíme výrazněji podporovat základní i klinický výzkum a realizovat klinické studie, které nelze financovat čistě ze soukromých zdrojů,“ vysvětlila senátorka a ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR prof. Eva Syková, jež k účasti na sympoziu pod záštitou předsedy Senátu Milana Štěcha pozvala respektované české vědce.
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Konferenci v Jednacím sále zahájil předseda Senátu PČR Milan Štěch.
Celosvětový zájem a z něho plynoucí investice do výzkumu lidského mozku vyvolalo především úspěšné vyřešení lidského genomu. Výsledky v této oblasti totiž přispějí nejen k pochopení kognitivních procesů v lidském mozku, ale využijí se rovněž v oborech, jako jsou informatika či robotika. Vývoj ve Spojených státech a Evropě naznačuje, že se výzkum mozku stává jednou z prioritních oblastí. Oproti tomu v České republice nebyla situace v posledních letech zcela uspokojivá a neurovědy a jí příbuzné disciplíny neměly dostatečnou podporu – a to navzdory skutečnosti, že disponujeme vynikající badatelskou základnou.
Dobrým příkladem zájmu o výzkum mozku jsou Spojené státy, jejichž prezident Barack Obama vyhlásil začátkem letošního dubna iniciativu Brain Initiative, jež neurovědcům přinese 100 milionů amerických dolarů. „Ne vždy se investice vyplatí, ale pokud ano, změní životy způsobem, který jsme si nedokázali představit. Počítačové čipy, technologie GPS nebo internet vznikly díky státní podpoře základního výzkumu. Mnohdy se také stává, že nejlepší výrobky a služby jsou vedlejším produktem výzkumu, od něhož se původně neočekávají praktické aplikace. Podobně získal zakladatel jedné z nejúspěšnějších firem (Google) podporu Národní vědecké nadace,“ vyzdvihl Barack Obama.
Zvýšené pozornosti výzkumu mozku se v posledních letech dostává i v Evropské unii, jež od roku 2007 investovala do neurověd přes 1,9 miliardy eur. Vlajkovou iniciativu výzkumu a inovací v této oblasti představuje projekt Human Brain Project, na jehož zahájení v dubnu letošního roku EU vyčlenila 150 milionů eur. Evropská komisařka pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinn v této souvislosti uvádí, že léčba pacientů s Alzheimerovou chorobou a dalšími neurodegenerativními nemocemi či duševními poruchami souvisejícími se stárnutím stojí každou minutu 1,5 milionu eur a tyto náklady se při stárnutí populace budou navyšovat. Odhalíme-li tajemství, jak mozek funguje, evropskému hospodářství se zpřístupní nová oblast služeb a výrobků. Pochopit fungování mozku je důležité i proto, aby se evropské ekonomiky udržely na čele vývoje informačních technologií a služeb. Podle prof. E. Sykové musí Česká republika držet s ostatními zeměmi krok a její politická reprezentace i veřejnost pochopit, proč jsou investice do neurověd tak důležité.
Podporu vědě a výzkumu nejen v této badatelské oblasti vyslovil i Milan Štěch, který poukázal na prozatím nenaplněné cíle ambiciózní Národní politiky pro výzkum, vývoj a inovace i neopodstatněné přeceňování investic do soukromé sféry: „Ačkoli je žádoucí, aby firmy podporovaly inovace a stát jim v zájmu konkurenceschopnosti vytvářel odpovídající podmínky, nelze od nich v žádném případě očekávat, že budou donátorem základního výzkumu. Stát se musí k podpoře vědy postavit čelem, protože nikdo jiný to za něj neudělá.“
Konferenci uspořádala senátorka a ředitelka ÚEM Eva Syková; na snímku s 1. místo-předsedkyní RVVI Miroslavou Kopicovou.
Navýšení veřejných výdajů na vědu a výzkum o 1,5 miliardy korun pro příští rok vyzdvihla 1. místopředsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace Miroslava Kopicová. Poradní orgán české vlády v současnosti řeší jejich přerozdělení – 500 milionů by měly získat velké infrastrukturní projekty, 200 milionů Grantová agentura ČR a 800 milionů koncept, který podpoří špičkovou vědu mj. i v oblasti biověd a biomedicíny a pracovištím umožní přizvat ke spolupráci zahraniční vědce, případně napomůže návratu českých vědců do tuzemských institucí; účast na výběru týmů, jež finance získají, přislíbil prezident Max Planck Institutu prof. Peter Gruss i další vědecké osobnosti. Význam mezinárodní spolupráce a participace na multilaterálních projektech vyzdvihl i ministr školství, mládeže a tělovýchovy prof. Petr Fiala, který ujistil, že výzkum mozku bude jednou z priorit při čerpání z evropských fondů v programovém období 2014–2020; příkladem nadnárodní spolupráce jsou například čtyři česko-izraelské projekty, na nichž se podílejí badatelé z 1. lékařské fakulty UK, Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Fyziologického ústavu AV ČR a Psychiatrického centra Praha.
V odborné části vystoupili (zleva) Josef Syka z ÚEM a předseda České neurologické společnosti Karel Šonka.
V navazujícím odborném programu konference hovořil o vynikajícím postavení České republiky ve výzkumu mozku v přednášce Výzkum mozku v evropském kontextu prof. Josef Syka z ÚEM, který soudí, že nedostatečná veřejná podpora znesnadňuje českým neurovědcům držet krok se zahraničními kolegy. Nad znepokojivou skutečností, jak mizivě česká společnost diskutuje o socioekonomickém břemenu spojeném s neurodegenerativními onemocněními, které je v lékařství vůbec největší, se v příspěvku Mozek – priorita klinického výzkumu v Evropě? pozastavil prof. Cyril Höschl z Psychiatrického centra Praha. Závažný problém podle něj představují i překážky, jež farmaceutické firmy zrazují od vývoje nových léků. Na referát předsedy České neurologické společnosti prof. Karla Šonky o sociálních a ekonomických aspektech neurologických onemocnění navázal prof. Ivan Rektor z I. neurologické kliniky LF MU v Brně přednáškou Poznání mozku a jeho limity o hluboké mozkové stimulaci a vnímání hudby. O vlivu genetiky na myšlení a utváření lidského vědomí pohovořil prof. Václav Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Prof. E. Syková popsala v příspěvku Regenerativní medicína a onemocnění mozku rozvoj oboru, který přináší nové perspektivy léčby neurodegenerativních onemocnění s pomocí kmenových buněk a tkáňových náhrad; využitím kmenových buněk se u nás zabývají ÚEM a Centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad UK. O nejnovějších zobrazovacích metodách a jejich dalším vývoji referoval Ing. Milan Hájek z Institutu klinické a experimentální medicíny. Z neurověd do oblasti informatiky a robotiky se v závěru konference přenesl prof. Jiří Wiedermann z Ústavu informatiky AV ČR, který pojednal o rozvoji umělé inteligence – jednom z dalších hlavních cílů výzkumu lidského mozku.
GABRIELA ADÁMKOVÁ a LUDĚK SVOBODA