Předmětem sociologicky zaměřeného projektu je podpora společenské akceptace institucionálních mechanismů vedoucích k prosazování principu rovných příležitostí pro muže a ženy ve veřejné sféře. Těžiště přínosu projektu spočívá ve zpřístupnění výsledků výzkumu cíleným skupinám uživatelů, v realizaci iniciace porozumění a společenské důvěry v tematizaci genderových otázek a v konstrukci efektivní sociální intervence do genderově organizované společenské praxe. Výstupy projektu zhodnotí vliv intervence na tematizaci tabuizovaných problémů a na proces prosazování vědecké argumentace do společenských diskurzů vztahujících se k závažným problémům života českých žen a mužů. Jde o kritické zhodnocení reálného přínosu transferu genderově podmíněných poznatků, dat a výzkumů. Výzkumná orientace aplikovaného projektu koresponduje s nutností posilovat kredibilitu a význam vědy a výzkumu pro řešení akutních a společensky naléhavých problémů současného světa.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 80, zobrazeno 11 - 20)
Příprava ČR na vstup do EU byla nejdůležitější legitimizační silou k prosazování genderové rovnosti v zemi. Postoje politiků a vládních úředníků v ČR i EU k genderové rovnosti spolu se změnami ve financování českých ženských neziskových organizací byli nejdůležitějšími faktory, které ovlivnily charakter podpory genderové rovnosti a možností a překážek, kterým byly ženské skupiny během přístupových jednání vystaveny.
The paper focuses on organisations and the conditions for working parents in terms of combining work and care and how those conditions are set up and negotiated in organisations. The research draws on three case studies comparing pairs of companies active in the Czech Republic and in one of the following countries – Germany, France, and Sweden – in the field of engineering.
Článek shrnuje explanace nízké plodnosti ve střední a východní Evropě, které kladou důraz na kulturní nebo strukturální faktory. Posléze odpovídá na tyto otázky: Jaké faktory ovlivňují rozhodování o zahájení rodičství v ČR? Vzrostla u některých těchto faktorů důležitost při rozhodování o rodičovství po roce 1989? Proč se současní mladí bezdětní lidé ve věku 25-35 let (zatím) nestali rodiči? Odmítají rodičovství? Odkládají ho? Nebo prostě (zatím) nemají žádné reprodukční plány?
Článek je připomenutím filosofického, literárního a feministického odkazu Simone de Beauvoir u příležitosti stého výročí narozenítéto francouzské spisovatelky a sociální badatelky.
Autorky argumentují, že uznání péče a poskytovatelů péče vyžaduje změnu paradigmatu občanství, zaměřeného na placenou práci a ideál nezávislého jedince. Překážky k dosažení genderové spravedlnosti identifikují za pomoci analýzy sociální organizace péče o děti, jako paradigmatického příkladu genderových, etnických a třídních předsudků a nerovností konstrukce sociálního občanství tak, jak je aplikováno ve většině evropských států.
Sexuální obtěžování představuje jeden ze zásadních faktorů způsobujících genderové nerovnosti na trhu práce, který je komplexně propojen s dalšími sociálními a politickými mechanismy ovládajícími sféru práce, a proto přímo působí na možnosti prosazování rovných příležitostí mužů a žen.
Kniha Sexualizovaná realita pracovních vztahů je výsledkem sociologického výzkumu obtěžování z důvodu pohlaví a sexuálního obtěžování, který realizovalo oddělení Gender & sociologie SOÚ AV ČR. Autorky prezentují jednak teoretická východiska výzkumu, jednak analýzy jednotlivých studií, které byly zaměřeny na konkrétní typ aktérů: zaměstnanci a zaměstnankyně jako celek, vedení podniků a organizací, oběti obtěžování a sexuálního obtěžování, zástupci a zástupkyně odborů.
Kapitola ukazuje výsledky kvalitativního výzkumu sexuálního obtěžování na pracovišti. Je založena z jedné části na kasuistikách - biografických vyprávěních obětí, a z druhé části na polostandardizovaných rozhovorech s personálními manažery různých českých organizací.
Článek představuje výsledky kvalitativního výzkumu pracovních podmínek v zahraničních hypermarketových řetězcích v ČR. Poukazuje na negativní formy flexibility a různé formy zneužívání pracovní síly a na genderové rozměry těchto negativních jevů. Na příkladu pokladních analyzuje proces vytváření sekundárního pracovního trhu.
Facebook
Twitter