Archiv zpráv
V noci ze 12. na 13. srpna vyvrcholí meteorický roj Perseidy
Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v dopoledních hodinách 13. srpna, tedy ve čtvrtek. Nejvíce meteorů v Česku patříme v noci ze 12. na 13. srpna 2015. V průběhu této noci uvidíme na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky vhodné fázi Měsíce nebude noc v podstatě vůbec osvětlena měsíčním svitem. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohledy na Mléčnou dráhu nad hlavou nebo velmi úzký měsíční srpek časně ráno za rozbřesku. Úkaz můžete i poměrně snadno fotografovat. Znovu budou mít Perseidy takto příznivé podmínky až v roce 2018.
Na čem pracujeme: Tajemná povaha rentgenového zdroje Her X-1
Ve vesmíru je celá spousta zajímavých objektů, jimž se musí astrofyzikové věnovat jednomu po druhém. Bizarní konfigurace často předčí i fantazii autorů vědecko-fantastických románů. Zajímavým systémem je tzv. rentgenová dvojhvězda HZ Her/Her X-1 obsahující neutronovou hvězdu obklopenou akrečním diskem. Právě tento systém se stal cílem studie V. Šimona z AsÚ, v níž se zabýval dlouhodobým vývojem vysokoenergetických stavů tohoto objektu.
Supermasivní černá díra v hledáčku českých astronomů na chilské observatoři Paranal
I v době internetu a dálkového ovládání dalekohledů, což Astronomický ústav AV ČR intenzivně využívá, se naskytne potřeba být na místě. Právě v tomto období je totiž na jižní polokouli nejlépe pozorovatelný střed naší Galaxie se supermasivní černou dírou v jejím centru, což je jedním ze středobodů zájmu našich vědců. Z druhé strany zeměkoule svoje pozorování popsal profesor Vladimír Karas, ředitel Astronomického ústavu AV ČR a vedoucí skupiny relativistické astrofyziky.
Evropská noc vědců 25. září 2015
Také na observatoři v Ondřejově proběhne v pátek 25. září 2015 program v rámci Evropské noci vědců. Při této mimořádné akci pro veřejnost si budete moci prohlédnout s výkladem odborníků pracoviště hvězdárny, která se otevřou od 15 do 24 hodin. Zdarma. Podrobný program brzy zveřejníme.
Ohlédnutí za Plutem
Co zjistila sonda New Horizons u Pluta? V pořadu Českého rozhlasu Dvojka "Jak to vidíte?" to komentuje Dr. Petr Scheirich z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.
Na čem pracujeme: Balíček programů pro analýzu nemaxwellovských rozdělovacích funkcí částic ve sluneční atmosféře
Interpretace jevů ve sluneční atmosféře je neoddělitelně spojena s nutností interpretovat spektrum. Ve vyšších vrstvách sluneční atmosféry, v přechodové zóně nebo v koróně, je hustota materiálu malá, takže spektrální čáry jsou opticky tenké. Tato situace do jisté míry komplikuje diagnostiku, neboť záření nemusí být nutně v termodynamické rovnováze s částicemi. Doposud byl v takových problémech přijímán předpoklad, že částicové rozdělení je rovnovážné, tzv. maxwellovské. Elena Dzifčáková a její spolupracovníci z AsÚ dali k dispozici programový balík, který umožňuje započítat do spektrální diagnostiky opticky tenkých čar i vliv nerovnovážného rozdělení. Balíček i s potřebnými výchozími daty je každému volně k dispozici na stránce kappa.asu.cas.cz.
Pokroky ve výzkumu v Oddělení galaxií a planetárních systémů: Studium vícegeneračních hvězdokup
V průběhu semináře Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově 1. června 2015 představovala jednotlivá oddělení své rozpracované či již dokončené vědecké cíle. Jedním z nich byl i výzkum tzv. vícegeneračních hvězdokup, který probíhá pod vedením Prof. RNDr. Jana Palouše, DrSc.
Pozorování Slunce na Anenské slavnosti na Jizerce 25. července 2015
V sobotu 25. července 2015 od 10 do 17 hodin proběhne na Jizerce, v Jizerské oblasti tmavé oblohy již 11. ročník Anenské sklářské slavnosti. Součástí programu je pozorování Slunce dalekohledy přes filtry. Jste srdečně zváni, program je zdarma!
Sledujte s námi novinky o Plutu
V úterý 14. července 2015 ve 13:49:57 SELČ proletěla americká sonda New Horizons kolem trpasličí planety Pluto a její rodiny měsíců, aby nám prostřednictvím fotografií dodala detailní informace o těchto vzdálených tělesech v mrazivých oblastech Sluneční soustavy. Jak už jsme informovali skrze tiskové prohlášení, jde o historický milník, neboť poprvé uvidíme v detailech první těleso tzv. Kuiperova pásu, které bylo navíc objeveno se 62 letým předstihem a až do roku 2006 dokonce považováno za 9. planetu. Prostřednictvím zpravodajství můžete každý den sledovat nové a nové příspěvky této bez nadsázky opěvované mise.
Úplné zatmění Měsíce 28. září 2015
V pondělí 28. září, na státní svátek sv. Václava, spatříme v časných ranních hodinách před rozbřeskem poměrně vzácné úplné zatmění Měsíce. Náš kosmický soused se vnoří do stínu Země a díky zemské atmosféře, která láme do zemského stínu načervenalý odstín slunečního záření, chytne Měsíc nezvyklý naoranžovělý až narudlý nádech. Úkaz bude v Česku pozorovatelný takřka v celém průběhu a fáze úplného zatmění potrvá 1 hodinu 12 minut. Znovu takový úkaz spatříme až v roce 2018. Připravujeme pro vás akci spojenou s pozorováním tohoto vzácného úkazu.
Záznam z prestižní Mezinárodní školy a sympozia o kosmických simulacích
V Praze se ve dnech 2. – 10. července 2015 uskutečnil už dvanáctý ročník prestižní mezinárodní letní školy a sympozia International School and Symposium on Space Simulations – ISSS12, která se už více než 30 let koná pravidelně ve dvouletých intervalech v různých zemích světa. Poslední tři školy a sympozia proběhly v letech 2009 ve Francii, 2011 v Kanadě a 2013 na Tchaj-wanu. O organizaci letošního ročníku se podělily Astronomický ústav AV ČR a Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy a přilákaly do hlavního města České republiky na 120 vědců a studentů z dvaceti zemí světa. Dovolujeme si Vás pozvat na webové stránky Akademického bulletinu, kde je zveřejněna reportáž z této významné akce.
Sonda New Horizons proletí 14. července 2015 kolem trpasličí planety Pluto
V úterý 14. července ve 13:49:57 středoevropského letního času proletí sonda New Horizons nejblíže k trpasličí planetě Pluto, a to ve vzdálenosti 12 500 km od jejího povrchu. Po více jak devítileté cestě se tak sondě americké NASA podaří další historický milník ve výzkumu Sluneční soustavy. Sonda bude při svém těsném průletu fotografovat povrch trpasličí planety v takových detailech, že pokud by ve stejné vzdálenosti a se stejnou aparaturou fotografovala naší Zemi, byly by na snímcích patrné i jednotlivé budovy. Na snímky z nejbližšího průletu se můžeme těšit patrně již v noci ze 14. na 15. července, kdy data zaslaná sondou dorazí k Zemi a budou zpracována.
Pokroky ve výzkumu ve Stelárním oddělení: Studium superhmotných rentgenových dvojhvězd
V průběhu semináře Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově 1. června 2015 představovala jednotlivá oddělení své rozpracované či již dokončené vědecké cíle. Jedním z nich byl i výzkum unikátních superhmotných rentgenových dvojhvězd (se zkratkou HMXB - High-Mass X-ray Binaries), kterým se věnuje řecký astronom Grigoris Maravelias právě v rámci svého výzkumu na Astronomickém ústavu AV ČR. Tyto vzácné hvězdné systémy zkoumá zejména zprostředkovaně v Malém Magellanově oblaku – očima viditelném hvězdném ostrově na jižní nebeské polokouli.
Kosmické plazma předmětem prestižní školy a sympozia v Praze
V malostranském kampusu matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze se ve dnech 2. - 10. července 2015 koná již dvanáctý ročník mezinárodní letní školy a symposia International School and Symposium on Space Simulations - ISSS12. Jde o velmi prestižní akci, pořádanou pravidelně ve dvouletých intervalech v různých zemích světa. Poslední tři školy a symposia se konaly v letech 2009 ve Francii, 2011 v Kanadě a 2013 na Tchaj-wanu. Organizace letošního ročníku se společně ujaly Astronomický ústav AV ČR a Matematicko-fyzikální fakulta University Karlovy. Celé akce se účastní na 120 vědců a studentů z dvaceti zemí světa.
Na čem pracujeme: Kapitoly v učebnici Asteroids IV i od pracovníků AsÚ
Přibližně jednou za deset let vychází monografie Asteroids, která v několika desítkách autorských kapitol shrnuje současně vědění o těchto malých tělesech Sluneční soustavy. Kniha publikovaná v knihovničce Space Science Series si klade za cíl stát se učebnicí v oboru zkoumání planetek, tedy shrnout stav problematiky na aktuální úrovni a stát se tak základem pro rozšiřování oboru v dalším desetiletí. S potěšením konstatujme, že i pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty se na této prestižní knize podílejí.
Černá díra se probudila po 26 letech
Astronomové zkoumající černé díry nyní zažívají velmi vzrušující období poté, co se v polovině června probudila v souhvězdí Labutě černá díra s názvem V404 Cygni. Má hmotnost převyšující deset hmot Sluncí a od nás je vzdálená téměř 8 000 světelných let. Její poslední zjasnění se odehrálo v roce 1989, tedy před více než čtvrt stoletím. Její jasnost velmi kolísá zřejmě v důsledku náhlých přetoků hmoty z hvězdy, která kolem černé díry obíhá s rotační periodou šest a půl dne. Odhaduje se, že je to hvězda hlavní posloupnosti o něco menší než naše Slunce. Její tvar je zřejmě zdeformovaný do tvaru vejce v důsledku silného slapového působení černé díry (ilustrační obrázek).
Rok 2015 bude o sekundu delší
Mezinárodní služba rotace Země (IERS) ve svém Bulletinu C zveřejnila ustanovení přestupné sekundy na rok 2015. Po šestadvacáté od jejího zavedení v roce 1972 se tak v jeden okamžik najednou posune na celém světě čas o jednu sekundu. V Česku tak bude po 1:59:59 SELČ v noci ze 30. června na 1. července 2015 vložena jedna sekunda navíc. Ta se zavádí zejména kvůli postupnému zpomalování zemské rotace. Výzvou pro fajnšmekry bude si na automaticky seřizovaných přístrojích přestupnou sekundu vyfotografovat.
Na čem pracujeme: Drakonidy 2011 z letadla
Předpovědi meteorického roje Drakonid vypadaly na 8. října 2011 velmi slibně s příslibem dvou výrazných maxim. Vzhledem k tomu, že Drakonidy jsou poněkud tajemným rojem, bylo nutné tuto jedinečnou příležitost využít beze zbytku. Pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty AsÚ spoluorganizovali pozorování Drakonid 2011 z letadel letících nad oblačností. Experiment byl vyhodnocen jako velký úspěch.
Pokroky ve výzkumu v Oddělení meziplanetární hmoty: Vzájemné srážky mezi planetkami
Představujeme vám druhou práci v rámci pokroků ve výzkumu na AsÚ AV ČR zmíněnou na semináři o výsledcích na jednotlivých oddělení institutu. Tu popsal její autor Dr. Tomáš Henych z Oddělení meziplanetární hmoty. Jeho výzkum je zaměřený na vzájemné srážky mezi planetkami, jejich vliv na rotaci planetek a další efekty spojené se srážkami. Srážky planetek mohou vysvětlit původ volně precedujících planetek, tzv. tumblerů.
V sobotu spatříme seskupení dvou nejjasnějších planet s Měsícem
V sobotu 20. června 2015 večer, tedy jeden den před letním slunovratem, nás čeká jedno z nejhezčích seskupení jasných objektů na obloze v průběhu celého letošního roku. Během soumraku a na jeho konci se nad západním obzorem setkají dvě nejjasnější planety - Venuše a Jupiter s Měsícem. Na pozorování si přitom vystačíme pouhýma očima bez dalekohledu. Působivé uskupení bude na obloze zabírat plochu o průměru kolem 7°. Na jednotlivé objekty je pak dalekohled na pozorování vhodný.