V rámci oslav 60. výročí začátku intenzivního rozvoje jaderných oborů a také našeho ústavu nás navštívil 21. července významný ruský teoretický fyzik profesor Boris Lazarevič Joffe (6. 7. 1926). Přiletěl na pozvání našeho ústav a speciálně našeho kolegy Jiřího Hoška, který je s ním již dlouho spojen velmi přátelskými a kolegiálními vztahy. Je to dáno tím, že hlavním vědeckým zájmem Borise Joffeho byla a je teoretická jaderná a částicová fyzika v oblastech silné interakce, tvrdých srážek hadronových systémů a také narušení symetrií v procesech slabé interakce.

Boris Lazarevič Joffe povídá o Landauovi a co znamenalo být jeho studentem (fotografoval Ondřej Lukáš).

Má však také velmi dlouhé vazby s českou jadernou energetikou. Spolupracoval s řadou našich odborníků na projektu jaderné elektrárny A1 v Jaslovských Bohunicích. Od bývalých kolegů mu přivezla pozdravy jedna z nejznámějších osobností naší jaderné energetiky František Hezoučký. Ten se s Borisem Joffem setkal jako mladý začínající odborník právě na tomto projektu.

Seminář se pochopitelně neobešel bez klasické tabule, i když místo křídy posloužil fix (fotografoval Ondřej Lukáš).

Boris Joffe je již od začátku padesátých let spojen s Ústavem teoretické a experimentální fyziky v Moskvě. Jeho nejvzpomínanějším učitelem byl Lev Davidovič Landau a Boris Joffe byl jedním z mála, kteří absolvovali proslulé zkoušky Landaua u něj v bytě. A někdy, jak se s námi podělil, to bylo opravdu na hraně.

Právě proto se při svém povídání o velikánech ruské jaderné fyziky soustředil na setkání a spolupráci s nim. Zaměřil se na práce v oblasti kvantové teorie pole a využití renormalizace při popisu elektromagnetické interakce. A pochopitelně také na hledání popisu narušení parity ve slabých interakcích.

Jiří Hošek seminář uvedl a celým seminářem provázel (fotografoval Ondřej Lukáš).

Druhou postavou, na kterou se Boris Joffe soustředil, byl Isaak Jakovlevič Pomerančuk. Ten se zaměřoval na oblasti nízkých teplot a neutronové fyziky. Popsána byla dvě témata, na kterých pracoval. Prvním bylo anomální chování kapalného hélia tři při extrémně nízkých teplotách a proslulý Pomerančukův jev. Druhé se pak týkalo transportu a chování neutronů v různých typech reaktorů související s existencí rezonancí v záchytu neutronů.

Naše seminární místnost byla opravdu plná (fotografoval Ondřej Lukáš).

Troufám si tvrdit, že více než hodinový seminář velice vitálního pamětníka zlaté éry nejen ruské jaderné fyziky posluchače nadchl. A připravil jim, i přes velmi horké odpoledne, moc pěkný zážitek. Ještě jedno vystoupení bude mít náš host ve středu 29. července v 10 hodin na FJFI ČVUT v Břehové 7. Doufám, že se mu spolu s jeho paní, která jej doprovází, pobyt v Česku bude líbit.

24. 7. 2015 Vladimír Wagner