V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.
OLGA ZITOVÁ
Kniha Von der Stunde der Hoffnung zur Stunde des Nichts (Od hodiny naděje k hodině nicoty, Arco 2009) přináší rozhovory s Eduardem Goldstückerem, významným germanistou, diplomatem a levicovým intelektuálem 20. století. Rozhovory s ním vedl od roku 1998 Eduard Schreiber, filmový režisér, překladatel z češtiny a vydavatel. Témata, která stihli do Godlstückerovy smrti v roce 2000 společně probrat, jsou v knize seskupena do šesti kapitol. Nejdříve je Goldstücker dotazován na vztah k židovství („Herkunft und jüdische Wurzeln“, Původ a židovské kořeny), dále jsou na řadě vzpomínky na studentská léta („Prager Jahre“, Pražská léta) a kapitola o německé i české literatuře („Deutsche und tschechische Literatur“, Německá a česká literatura). Následuje kafkovsky nazvaná kapitola „Proceß“ (Proces), v níž Goldstücker hovoří o letech strávených ve vězení. Na ni navazuje životní zklamání koncentrované v kapitole „Prager Frühling“ (Pražské jaro). Obecnějším úvahám o vlivu historie, počínaje Bílou horou, na utváření české mentality je věnována závěrečná kapitola „Bann der Geschichte“ (Klatba dějin).
MAREK FAPŠO
Uchopit recenzi sborníku jako jeho reprodukci a polemiku s jednotlivými příspěvky nemá valného významu. Je třeba uchopit jejich soubor v totalitě položené otázky. Ale není příliš troufalé a metodologicky pochybné pokládat nějakému sborníku apriorní otázku, kterou si sám třeba ani nekladl? Odpovědí nechť je následující text.
STEFAN SEGI
Roku 2013 vzniklo jako společné pracoviště Ústavu pro českou literaturu AV ČR a Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Centrum pro studium komiksu (CSK). Pomineme-li jistou dávku anachronie, představuje kolektivní monografie Signály z neznáma první publikaci tohoto badatelského střediska, jež chce soustavně rozvíjet soudobá studia komiksu. Jádro autorského týmu Signálů se přitom komiksové problematice systermaticky věnuje již delší dobu. Martin Foret, Michal Jareš a Pavel Kořínek přispěli blokem o teorii komiksu do sborníku Česká literatura v intermediální perspektivě (2011) a stejný autorský okruh spolu s Tomášem Prokůpkem připravil i speciální komiksologické číslo České literatury (2010/5) a vydal sborník Studia komiksu: možnosti a perspektivy (2012). Další publikace, dvoudílné Dějiny československého komiksu 20. století a teoretická práce V panelech a bublinách v současné době vznikají, přičemž ona historická práce by měla vyjít ještě v letošním roce; připočteme-li kurátorství rozsáhlé výstavy věnované českému komiksu i řadu popularizačních přednášek, nelze produktivitu personálně dosti omezeného CSK než obdivovat.
JIŘÍ SOUKUP
U příležitosti 130. výročí narození Maxe Broda a v souvislosti s novou edicí jeho spisů (vycházejících v göttingenském nakladatelství Wallstein) se v Praze ve dnech 26.–29. května 2014 uskutečnila mezinárodní vědecká konference Max Brod. Die „Erfindung“ des Prager Kreises (Max Brod. „Vynález“ Pražského kruhu), kterou uspořádalo Moses Mendelssohn Zentrum für europäisch-jüdische Studien (Postupim) ve spolupráci s Ústavem germánských studií FF UK (Praha) a Institut für Musikwissenschaft Weimar-Jena. Program konference, na níž se svými příspěvky vystoupily více než dvě desítky přednášejících, byl rozdělen do pěti tematických bloků. Jednacím jazykem byla němčina.
ADOLF SCHERL
Literatura o dějinách Stavovského divadla není právě chudá. Autorům recenzované publikace je dobře známá, jak svědčí i její soupis v závěru almanachu. Přesto však od Teuberovy třídílné Geschichte des Prager Theaters z let 1883–1889 nebyl učiněn pokus zpracovat vývoj divadelní tvorby na této památné scéně s dobře vyváženým zřetelem ke všem třem jejím jazykově odlišným větvím, tedy k tvorbě německé, opernímu divadlu italskému a k začátkům divadla v češtině. Takový pokus podnikla nyní skupina teatrologů z Institutu umění — Divadelního ústavu za redakčního vedení Jitky Ludvové.