V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.
LENKA JUNGMANNOVÁ
Na sklonku loňského roku vyšla antologie Čtení o Václavu Havlovi, jejímž editorem byl Michael Špirit. Kniha zahajuje edici Antologie, již od loňského roku vydává Institut pro studium literatury, o. p. s. Jedná se o výbor z domácí sekundární literatury k Havlovi, který zahrnuje „nejcennější bezprostřední kritické ohlasy“ a klade si za cíl oslovit jak odborníky, tak širší čtenářskou veřejnost.
MARCIN FILIPOWICZ
Přestože Karolina Světlá patří mezi nejvýznamnější klasiky české literatury 19. století, její tvorbě se nedostalo takového badatelského zájmu, jako v případě díla Boženy Němcové. V podstatě lze poukázat na tři základní monografie, které na téma spisovatelky vznikly — Leandra Čecha: Karolina Světlá, Kritická studie (1891), Marie Řepkové: Vypravěčské umění Karoliny Světlé. K proměnám tématu a tvaru její ještědské prózy (1977) a Josefa Špičáka: Karolina Světlá. Studie s ukázkami z díla (1980). První z nich, i když vznikla ještě za života Světlé a je psána v duchu literárněvědného pozitivismu, představuje paradoxně nejen nejpřehlednější a nejdůslednější prezentaci spisovatelčiných osudů, ale i interpretaci jejího díla. Totéž nelze říct o dvou dalších knihách, na nichž se již podepsaly dobové ideologické stereotypy. Během dvou posledních dekád nebylo o Světlé příliš mnoho napsáno, a právě proto kniha Ivo Říhy vzbudila nemalé očekávání.
Ve druhém čísle letošního ročníku České literatury byl publikován článek Eduarda Fernándeze Couceira spolu s diskusními příspěvky Jana Malury, Lucie Storchové a Tomáše Havelky (celá diskuse ke stažení zde), v ČL 4/2014 na ni navazuje stať Marty Vaculínové.
LENKA POŘÍZKOVÁ
Když před více než deseti lety vyšla v Hostu studie Jiřiny Šmejkalové s lapidárním názvem Kniha, byl to slibný první krok směrem k u nás prakticky neexistujícímu oboru book studies; český čtenář získal stručný přehled zahraničního myšlení o knize a byla mu v několika analytických črtách nabídnuta témata knižního výzkumu, která dosud čekají na svá zpracování. Nová kniha české socioložky a kulturní historičky shrnuje její následný desetiletý výzkum, v němž se pokusila metodologické nástroje book studies aplikovat na konkrétní, ucelený soubor problémů, a využít je tak k popisu celé jedné historické periody. Jestliže Kniha spíše naznačovala, kudy by se mohl český výzkum knižní kultury eventuálně ubírat, Cold War Books předkládají první větší hmatatelný výsledek. Výsledek o to cennější, že u nás dosud postrádáme komplexní analýzy české knižní kultury druhé poloviny 20. století, ale i zdroje sumarizující holá fakta o knižním trhu.
JIŘÍ PELÁN
15. března 2014 zemřel několik dní před svými dvaadevadesátými narozeninami ve Spojených státech ve Sweet Brook (South Williamstown, Massachussetts) literární historik a kritik, překladatel a editor Jiří Pistorius. Díky obsáhlému výboru z jeho díla, nazvanému Doba a slovesnost, jejž v roce 2007 vydalo pražské nakladatelství Triáda Roberta Krumphanzla a na jehož realizaci měla lví podíl Zuzana Jürgensová, je jeho odkaz v hlavních rysech přístupný i české odborné veřejnosti. Jürgensová zpracovala pro toto vydání i bezchybnou bibliografii a otiskla zde rozsáhlý rozhovor s autorem, mapující značně podrobně jeho životní dráhu.