Pracovní skupina Příběhy pamětních míst
Hlavní stránka » Vědecké útvary » Pracovní skupina Příběhy pamětních míst »
Pracovní skupina realizuje projekt z programu Národní a kulturní identity Příběhy míst. Topografie soudobé paměti národa programu (2012–2015). Pracuje – v souladu se zadáním programu NAKI – především na aplikovaných výstupech pro širší veřejnost a studenty. V rámci skupiny se připravuje základní přehledová slovníková příručka mapující politický, sociální a kulturní vývoj v Československu v letech 1948–1989. Na projektu se podílí pracovní skupina z Filozofické fakulty Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Základní tematickou linku projektu představuje výzkum pamětních míst na komunistický režim v České republice, jenž chce tým uchopit několika způsoby – dokumentačně (databáze, interaktivní mapa, rozhovory), prezentačně (výstava, katalog), výukově (multimediální aplikace) i badatelsky (publikační výstupy). Cílem kulturně-historické analýzy materiálových podkladů je vytvořit typologizaci pamětních míst jako formy abstrahování „paměti na komunistický režim“. Předmětem výzkumu jsou různé aspekty aktivní občanské komemorace: ke kterým událostem z období komunistického režimu se společnost vymezuje, jak ony události – především represivního charakteru – reflektuje, jaké místo v kolektivní paměti obce či regionu zaujímají v současnosti a jak s jejich „pamětí“ místní komunity pracují ve vztahu k „nepamětnickým“ generacím ve výchově k občanskému uvědomění.
Výzkumný tým: Vladimír Březina, Barbora Čermáková, Marie Černá, Markéta Devátá, Jiří Kocian, Michaela Tučková, Oldřich Tůma, David Weber
Projekt „Příběhy míst. Topografie soudobé paměti národa“ se soustředí na výzkum pamětních míst v České republice, která reflektují komunistický režim z let 1948–1989. Jedná se zatím o nejobsáhlejší výzkum tohoto tématu. V českém prostředí se můžeme opřít o publikace popisující připomínané události (odborné články, monografie), životopisné práce o osobnostech spojených s pamětními místy, případně zprávy z tisku dokládající odhalení, výročí a slavnosti spojené s konkrétními lokalitami.
Pamětní místa jsou přímými artefakty kolektivní historické paměti a projekt „Příběhy míst. Topografie soudobé paměti národa“ se také snažil postihnout impulzy vedoucí ke vzniku pamětních míst (tj. iniciátory vzniku míst, dobu a způsob odhalení). Do souboru pamětních míst byla zahrnuta ta místa, která nějakým způsobem reflektují komunistický režim. Celkem se k 1.6.2015 podařilo shromáždit poznatky o 560 pamětních místech na území České republiky. V průběhu řešení projektu vznikla a stále vznikají nová místa – jsou doplňována do databáze i aplikace.
Aplikace „Pamětní místa na komunistický režim“ je provozována Ústavem pro soudobé dějiny, který ji v úplném rozsahu poskytuje bezplatně a průběžně bude data aktualizovat. Aplikace je k dispozici na odkazu: www.pametnimista.cz
Aktualizovaný přehled pamětních míst je k dispozici nejen zájemcům o historii a studentům, ale může posloužit i správním úřadům (v evidenci kulturně významných míst), či dalším organizacím činným v cestovním ruchu nebo ochraně památek. Responzivní zobrazení otevírá aplikaci cestu do všech elektronických zařízení s internetovým připojením.
Specializovaná mapa „Posuny paměti“ podává komplexní pohled na téma pamětních míst (k 1.6.2015 bylo zdokumentováno celkem 560 pamětních míst). Přehledným způsobem sumarizuje, třídí a prezentuje pamětní místa z několika hledisek: regionální rozložení a priority v určitých regionech, rozlišení dle připomínaného období, doby vzniku pamětních míst atd.
Vzniku specializované mapy předcházely otázky:
- Jaké období z let 1948–1989 pamětní místa nejčastěji připomínají?
- Vznikala pamětní místa průběžně? Lze doložit výročí událostí?
- Jaké je tematické zaměření pamětních míst?
- Existují regionální rozdíly (v připomínaných obdobích, tematickém zaměření atd.)?
- Jsou místa jedinečná (dobou odhalení, četností)?
Ve výsledku přeložený soubor specializované mapy umožňuje zodpovězení těchto otázek, které navíc doplňují tabulky a grafy.
Velké množství shromažďovaných dat by nemohlo být správně vyhodnoceno bez propracované metodiky. Metodika se zabývá v první řadě definicí předmětu bádání, tj. pamětního místa. Vymezení se ukázalo být nutné k filtraci připomínek, především v případě hraničních případů. Dále metodika rozpracovává popis pamětního místa a uvádí možné způsoby zpracování získaných dat.
Základem metodického zpracování tématu pamětních míst je definice pojmu pamětní místo a se zřetelem na budoucí zpracování výstupů projektu a stanovení kritérií k zařazení do databáze Kritérium chápeme jako hlavní roli / funkci / význam připomínky. Pro názornost kritéria označujeme souhrnnými názvy: UDÁLOST (reálně existující místo historického významu, konkrétní historická událost), AKTÉR (pamětní místo připomíná osobnost z let 1948–1989), SYMBOL (symbolická připomínka události spadající do období komunistického režimu), OSVĚTA (muzea, exteriérové expozice, naučné stezky), KONTRA („komentář“ k existující připomínce, spontánně vzniklé místo, které s odstupem získalo charakter pamětního místa). Pamětní místa musí splňovat alespoň jedno z kritérií. Kritéria se však mohou v konkrétních případech prolínat.
Stanovení metodiky určující a popisující pamětní místo bylo základním předpokladem zpracování dalších vstupů projektu. Posloužilo například při výběru pamětních míst vhodných k prezentaci, a také v nadhledu předkládají systematické odlišení jednotlivých výstupů. Pamětní místa prezentuje webová aplikace, připravuje se také knižní vydání (katalog). Zároveň s databází a webovou aplikací se rozvíjí část projektu „oral history“ – rozhovory s iniciátory a garanty pamětních míst. Proběhla putovní výstava „Pamětní místa na komu-nistický režim“, zaměřená na školy a spojená s doprovodným programem o roli pamětních míst a formování kolektivní historické paměti.