Regionální spolupráce mezi Akademií věd a Kraji – výstava ruského umění z českých veřejných sbírek

 

Všechna fota: Archiv SLÚ AV ČR

 

U zrodu výstavy stála nejprve spolupráce mezi Slovanským ústavem AV ČR a Galerií výtvarného umění v Náchodě. Ta vychází především ze skutečnosti, že v 50. letech 20. století byla do náchodské galerie převedena většina kolekce ruských výtvarných děl, která získal Slovanský ústav v meziválečném období od ruských malířů v československé emigraci. Osudy celé náchodské sbírky ruského výtvarného umění a jejího dalšího vývoje by mohly tvořit samostatnou kapitolu; pro nás je důležité, že se současný ředitel náchodské galerie Mgr. Jan Kapusta již od konce 80. let 20. století systematicky snažil nejen o přehodnocení významu náchodské sbírky ruského umění v rámci České republiky, ale i o odborné zpracování všech obrazů, jejich popis a nové určení autorství. Zároveň dlouhodobě usiluje o zpřístupnění obrazů veřejnosti. Nový obrat v této činnosti nastal v období po roce 2000, kdy byla zahájena cílená spolupráce se Slovanským ústavem. Tehdy zde začala pracovat dr. Julie Jančárková, která se kromě jiných odborných aktivit jako jedna z mála v ČR specializuje na studium ruského výtvarného umění. Začal pozvolný, avšak systematický výzkum náchodské sbírky a první kroky směřující k jeho publikační podobě. Díky smlouvě o regionální spolupráci v posledních dvou letech mohl být výzkum dokončen rychleji a mohla také vzniknout výpravná publikace Ruská malba, kresba a grafika od 19. do poloviny 20. století ze sbírek Galerie výtvarného umění v Náchodě, která vyjde v nejbližší době.

 

 

Původní myšlenka na prezentaci náchodských obrazů veřejnosti získala nový rozměr díky zájmu Alšovy jihočeské galerie na Hluboké, která se rozhodla vystavit ruské výtvarné umění i z dalších českých sbírek v turisticky přitažlivém objektu Státního zámku Hluboká. Autorkou koncepce výstavy a její kurátorkou je – jak jinak – Julie Jančárková.

 

Kurátorka výstavy Julie Jančárková

 

Pod jejím vedením vznikla ojedinělá výstava ruského umění 19. a první poloviny 20. století, která se u nás v tomto rozsahu uskutečnila naposledy zhruba před padesáti lety. Vystaveno je více než 120 uměleckých děl. Exponáty kromě Galerie výtvarného umění v Náchodě zapůjčily Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Galerie hlavního města Prahy, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Národní galerie v Praze, Pražský hrad a turistickým lákadlem jsou i tři zápůjčky ze Státní Treťjakovské galerie v Moskvě.

 

 

Výstava představuje české veřejnosti vývoj ruského výtvarného umění. Obrazy z první poloviny 19. století seznamují diváka s osobnostmi ruských dějin a přibližují umělecký rukopis některých ruských malířů z období klasicismu, sentimentalismu a romantismu. Nejpodrobněji je představena druhá polovina 19. století a první polovina století dvacátého – realistické umění nejvýznamnějšího ruského uměleckého spolku „Peredvižniků“, umění avantgardy a především ruských emigrantů, kteří byli po roce 1917 nuceni opustit svou vlast (např. Natálie Gončarovová, Alexandr Jakovlev, Mstislav Dobužinskij, Alexandr Benois ad.). Ústřední postavou výstavy, která nese i jeho jméno, je však osobnost známého ruského malíře Ilji Repina. Návštěvníci se mohou seznámit s dvaceti třemi obrazy tohoto ruského realistického malíře, který na dlouhou dobu ovlivnil i vnímání ruských dějin. Vynikají mezi nimi dvě plátna z pozdního období malířovy tvorby – Křížové procesí v dubovém lese (ze sbírek Galerie moderního umění v Hradci Králové) a A. S. Puškin v lyceu 8. ledna 1815 recituje svou poemu „Vzpomínky v Carském Sele“ (ze sbírek Pražského hradu). Kromě obrazů z českých sbírek mají návštěvníci ojedinělou možnost vidět u nás Repinova díla Záporožci píší dopis tureckému sultánovi a Hrbáč, a dále obraz V šaškovském kostýmu od Viktora Vasněcova, které zapůjčila moskevská Treťjakovská galerie. Obrazy odtud byly naposledy k vidění v bývalém Československu v roce 1973.

 

 

 

 

Výstava je opatřena rozsáhlými českými a anglickými popisky a potrvá do 27. září 2015.
 

DANA HAŠKOVÁ,

Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.