Videoarchiv
Magdaléna Pokorná: „Toto individuum se tam zdržuje ne kvůli udaným rodinným poměrům, ale kvůli literární práci.“ Zkušenost Prokopa Chocholouška z let 1848-1864 (14. 4. 2015)
14. 4. v sále ÚČL AV ČR proslovila Magdaléna Pokorná přednášku „Toto individuum se tam zdržuje ne kvůli udaným rodinným poměrům, ale kvůli literární práci.“ Zkušenost Prokopa Chocholouška z let 1848-1864. Přednáška představila způsob, jímž byl v padesátých letech 19. století disciplinován Prokop Chocholoušek (1819–1864), autor historických povídek a románů a během revoluce 1848–1849 redaktor demokratických periodik, a poukázala na cenzurní důsledky, které to mělo pro jeho autorskou činnost.
Roman Kanda: Klikaté cesty knih ke čtenáři (Trh, transformace, regulace a dílo Ivana Svitáka) (10. 3. 2015)
Těžištěm přednášky bude sledování okolností – historických, ekonomických, personálních i institucionálních –, jež se podílely na erozi ambiciózního vydavatelského projektu Ivana Svitáka, jeho dvacetisvazkových sebraných spisů. Na počátku 90. let procházela česká nakladatelství a český knižní trh fází hluboké transformace. Zhoršená ekonomická situace nakladatelství zapůsobila jako „neviditelná“, institucionálně nezakotvená restrikce, v jejímž důsledku nebyl Svitákův projekt nikdy realizován. Přednáška se na základě archivních pramenů zaměří na Svitákovo vyjednávání s nakladatelskými domy a na jeho snahu přeznačit zmíněné ekonomické regulativy na úroveň ideologické cenzury. Teoreticko-metodologickým pozadím bude koncepce Pierra Bourdiea o „protiekonomickém“ charakteru autonomního literárního pole, v němž však zároveň funguje „ekonomická“ logika.
Den s knihou Rukopisy královédvorský a zelenohorský a česká věda (1817–1885) (3. 3. 2015)
3. března 2015 byla v přednáškovém sále ÚČL představena publikace Rukopisy královédvorský a zelenohorský a česká věda (1817–1885), kterou připravil tým oddělení literatury 19. století Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Téměř tisícistránková publikace dokumentuje proměny vztahučeské společnosti k Rukopisům královédvorskému a zelenohorskémuv letech 1817–1885 a její součástí je i přehled ediční historie Rukopisů a výklad o jiných, méně známých falzech, které obě ústřední mystifikace provázely.
Markéta Holanová: Ukrutný konec čtenáře krváků. Kampaň F. A. Urbánka proti kolportážním románům jako případ morální paniky (10. 2. 2015)
10. února proslovila v přednáškovém sále ÚČL Markéta Holanová přednášku "Ukrutný konec čtenáře krváků. Kampaň F. A. Urbánka proti kolportážním románům jako případ morální paniky".Tématem přednášky bylo veřejné tažení proti krvavým románům, jež od sedmdesátých let devatenáctého století ztělesňovaly jednu z představ škodlivé literatury v českých zemích.
Přednáška Václava Smyčky „Techniky transgrese. Cenzura jako tvůrčí prvek v erotické literatuře Johanna Friedricha Ernsta Albrechta“ (16. 12. 2014)
Tématem přednášky je vydavatelská a narativní strategie pozdně osvícenského spisovatele a lékaře Johanna Friedricha Ernsta Albrechta z období jeho pražského pobytu v první polovině 90. let 18. století. V centru pozornosti se ocitá mnohovrstevnatá produktivní funkce omezení a zákazu (cenzury a autocenzury), jež utváří nejen autorovu vydavatelskou činnost, ale především i vnitřní výstavbu jeho románů.
Veřejná diskuse „Česká literatura 2014: první bilance“
25. 11. 2014 se v přednáškovém sále ÚČL AV ČR uskutečnila veřejná diskuse Česká literatura 2014: první bilance. Teze o literárních událostech posledních dvanácti měsíců přednesli Pavel Janoušek a Karel Piorecký. Diskutovali s nimi Olga Stehlíková, Marek Vajchr a přítomné publikum. Moderoval Pavel Janáček.
Přednáška Pavla Janáčka „Zatím nelze“. Měsíčník Gong a cesta poválečného českého umění od surrealismu k pop-artu (14. 10. 2014)
Pavel Janáček se ve své přednášce věnoval zejména analýze série cenzurních kontextů a událostí, obklopujících pokus jedné z protektorátních postavantgardních skupin, brněnského kroužku kolem malíře Pavla Brázdy a (tehdy) rovněž výtvarníka a (v budoucnu) kritika Jaroslava Dreslera, vydávat skupinový časopis Gong.
Přednášky Mihhaila Lotmana a Marie-Kristiiny Lotmanové (23. 9. 2014)
23. 9. 2014 proslovili v přednáškovém sále Ústavu pro českou literaturu AV ČR Maria-Kristiina Lotmanová přednášku "Estonian translations of Czech poetry" a Mihhail Lotman přednášku "Current trends in literary semiotics".
Diskuse „Současná literární kritika“ (10. 6. 2014)
10. června v přednáškovém sále ÚČL AV ČR proběhla diskuse „Současná literární kritika“. U kulatého stolu zasedli Jiří Peňás, Eva Klíčová, Pavel Mandys, Tomáš Kaplan Fojtík, Petra Hůlová. Moderovala Jana Šrámková. Anotace: Předmětem diskuse bude aktuálním stavu české literární kritiky v kulturních periodikách, denících, společenských časopisech a na internetu. Pozvaní hosté i přítomné publikum se zamyslí mimo jiné nad těmito otázkami: Jak vnímá literární veřejnost současnou literární kritiku? Reaguje kritika na změny mediálního prostředí, plní svoji funkci? A pro koho je relevantní? Nakolik souvisí stav české kritiky se stavem české literatury?
Konference Literární kritika šedesátých let 20. století mezi teorií a politikou (29. 5. 2014)
29. května 2014 proběhla v přednáškovém sále ÚČL AV ČR konference Literární kritika šedesátých let 20. století mezi teorií a politikou. Cílem konference bylo zachytit dynamiku i pluralitu literární kritiky šedesátých let nejen ve vztahu k dobovým politickým či ideologickým motivacím a schématům, nýbrž také v širších souvislostech soudobého kritického myšlení a zhodnotit, představují-li tehdejší přístupy aktuální výzvu pro současnou kritickou praxi.
Diskuse „Česká literatura z pohledu zahraničních bohemistů a překladatelů“ (14. 5. 2014)
U kulatého stolu zasedli Olga Akbulatova (Rusko), Eero Balk (Finsko), Jan Stachowski (Polsko), Mirko Kraetsch (Německo), Margarita Kyurkchieva (Bulharsko). Diskusi moderoval Pavel Janoušek.
Diskuse „Současná česká tvorba v divadlech“ (15. 4. 2014)
15. dubna 2014 se v Ústavu pro českou literaturu AV ČR uskutečnila debata s předními českými divadelníky Ivou Klestilovou (Národní divadlo), Davidem Drábkem (Klicperovo divadlo) a Petrem Kolečkem (A Studio Rubín). Hovor se soustředil nejen na dramatickou tvorbu pozvaných autorů, ale také se vztahoval k aktuálnímu zájmu o uvádění původních her, k dramaturgickým trendům, ke stávajícím podmínkám divadelní práce, k současným divadelním oceněním ad. Diskusi moderovala Lenka Jungmannová.
Diskuse „Stát a literatura. Podpora literatury z veřejných zdrojů“ (11. 3. 2014)
U kulatého stolu zasedli Blanka Skučková (Ministerstvo kultury ČR), Vladimír Pistorius (nakladatelství Pistorius & Olšanská), Jovanka Šotolová (iLiteratura.cz) a Jan Vávra (Za Česko kulturní). Moderoval Pavel Janáček (ÚČL AV ČR). Tématem diskuse byla podpora literatury a literárního života z veřejných prostředků státu (Ministerstvo kultury ČR) a případně i regionů či měst, a to jak z pohledu těch, kdo tuto část kulturní politiky státu či municipalit tvoří, administrují nebo se na něm účastní v pozici členů grantových komisí, tak těch, kdo jsou jejími příjemci.
Diskuse „Co a jak obíhalo? Česká literatura po roce 2000 optikou knižního trhu, veřejných knihoven a knižních veletrhů“ (11. 2. 2014)
Co „zabralo“ doma a co v zahraničí? Čekáme na opravdový literární bestseller, nebo ho tu už máme? Vysoké versus nízké – lze s tímto dělením ještě vystačit? Kam se posunuly knihovny? Půjčujeme se více, nebo méně knih než před Listopadem? Co se stalo s knižním trhem – kolabuje, nebo je již stabilní? Kolik titulů unese? Jakou prestiž si vydobyly knižní veletrhy? Baví nás vůbec číst současnou českou produkci? U kulatého stolu se nad těmito otázkami zamýšleli Vít Richter (Národní knihovna), Jaroslav Císař (časopis Biblio, příloha Literárních novin) a Dana Kalinová (Svět knihy). Moderoval Jiří Trávníček.
Diskuse „Přežili rok 2000. Nakladatelské řemeslo za posledních 13 let“ (14. 1. 2014)
Jaké změny nastaly na knižním trhu po roce 2000 a co všechno se změnilo? Debata o distribuci, e-knihách, o financování, grantech, prodejích i o změnách DPH a skladech. Ale též o mezích podbízivosti, konkurenci i o denním chlebu a starostech nakladatelování. I když je vydávání knih obchod, je nutné řídit se jen trhem, anebo vědět i o „vyšších“ hodnotách, i když si danou knížku koupí v prvních týdnech jen minimum lidí?
Přednáška Karla Pioreckého „Mezi rozpínavostí a marginalitou. Česká literární kultura 2001–2010“ (10. 12. 2013)
Česká literatura prvního desetiletí nového milénia není ohraničena revoluční událostí, tak jako literatura předchozí dekády. Můžeme však v jejím rámci sledovat několik vývojových procesů, které ji výrazně poznamenaly a restrukturovaly. V prvé řadě jde o velmi strmý nárůst počtu literární textů ve veřejném oběhu. Toto rozpínání české literatury do šíře bylo způsobeno jednak situací na knižním trhu, jenž z ekonomických důvodů zaznamenával rok od roku kvantitativní růst, jednak mediální změnou, která přišla s rozšířením internetu jakožto snadného a velmi dostupného způsobu distribuce textů. Česká literatura se v nultých letech nového tisíciletí ovšem nejen rozpínala do šíře, ale také – oproti předchozí dekádě – se více otevírala světu a se světovým literárním děním se také začala poměřovat. Tato srovnání však přinášela spíše neuspokojivé výsledky. Ty vedly až k úvahám o krizi české literatury způsobené kvalitativní nedostatečností české literární produkce a především neschopností českých autorů navázat intenzivnější kontakt se čtenáři. Hledaly se cesty jak překonat společenskou mariginalitu literatury – většinou však neúspěšně. Jako nadějná byla prezentována snaha o obrat k aktuálním společenským tématům a sociální a politické kritičnosti v próze i poezii. Všeobecný konsensus však nebyl dosažen. Přesto lze nultá léta nového milénia charakterizovat také jako etapu překonávání programní apolitičnosti, k níž se česká literatura uchýlila v devadesátých letech, a jako období pozvolného návratu politických témat a postojů do literární komunikace.
Přednáška Aleny Fialové „Ve znamení návratů. Česká próza v letech 2001–2010“ (12. 11. 2013)
Přednáška představila generační i tematické rozvrstvení širokého spektra současné prozaické tvorby, nové trendy a tendence s důrazem na nejvýraznější z nich, návrat k traumatickým bodům nedávných českých dějin.
Přednáška Rajendry Chitnise „Touha po větší otevřenosti: Návrat venkova v současné české próze“ (15. 10. 2013)
V přednáškovém sále Ústavu pro česku literaturu AV ČR Rajendra Chitnis (University of Bristol) přednášku „Touha po větší otevřenosti: Návrat venkova v současné české próze“. Přinášíme Vám její videozáznam včetně následné diskuse.