Oddělení pro studium novověké racionality
- Hlavní směry výzkumu
- Specifické směry výzkumu
- Smlouvy o zahraniční spolupráci a zahraniční hostující badatelé
- Kontakt
Hlavní směry výzkumu v oddělení vycházejí z potřeb, jež jsou naléhavé pro celou českou filosofickou obec. Akademická obec celkově, obzvláště však obor filosofie, se jenom pomalu vzpamatovaly z dopadu minulého politického režimu, ve kterém některé základní filosofické otázky nebyly diskutovány vůbec. Pokud o nich byla diskuse připuštěna, byla pokřivena ideologickými zřeteli. Toto se projevovalo mimo jiné i v nezájmu o překlady základních filosofických textů. Cílem oddělení je znovu nastolit některé ze základních filosofických otázek a zapojit se do jejich diskuse s kolegy ve světě. Oddělení v tomto ohledu klade důraz na obecně přijímaný předpoklad, že významné směry současné filosofie (ať už fenomenologie nebo analytické filosofie) mají své počátky v novověké filosofii a že pochopení geneze těchto směrů je podstatné pro jejich vývoj do budoucna.
Tento důraz určuje jeden aspekt činnosti oddělení, který zůstane i nadále jeho důležitou součástí, tj. tvorba překladů základních děl novověké a současné filosofie. Mnohá z těchto děl česky nikdy nevyšla anebo vyšla v překladech, které jsou dnes už zastaralé. Odborné překlady slouží nejen našemu vlastnímu a obecnému filosofickému výzkumu, ale i kulturnímu rozvoji naší země a zvláště pak vysokým a středním školám. Filosoficky fundovaná diskuse, natož i výuka filosofie jsou obtížné, nejsou-li k dispozici texty v rodném jazyce. Je třeba dodat, že tvorbu překladů, které splňují náročné jazykové a odborné požadavky, nelze ponechat soukromému sektoru, ba ani filosofům, kteří jsou plně vytížení pedagogickou činností, protože překladatelská práce je náročná na čas a energii, a navíc často vyžaduje spolupráci lidí z různých oborů. Proto se domníváme, že právě v oblasti překladů základních filosofických děl má Akademie věd ČR jakožto instituce, která je celonárodní a primárně výzkumná, své nezastupitelné místo. V úzké návaznosti na překlady je i další služba, kterou členové oddělení ‒ jak jednotlivě, tak jako tým ‒ celé filosofické obci poskytují: jde o tvorbu příruček se sekundární literaturou a „průvodců" k základním dílům, myslitelům a otázkám novověké a současné filosofie.
Členové oddělení propojují svou překladatelskou činnost se svými badatelskými zájmy. Překlad je často prvním krokem k uvedení základních děl evropské filosofie do českého kontextu, jehož nedílnou součástí je i interpretace témat, o kterých texty pojednávají. A tato interpretace mnohdy přirozeným způsobem přechází ke sledování zkoumaných témat i mimo překládaný text nebo období, ve kterém vznikl. Výzkum jednotlivých členů oddělení bude i nadále pokrývat široké spektrum: kontinentální a britské myslitele od 17. století do současnosti (Descartes, britští empirikové, Kant, Fichte, Hegel, Heidegger, Wittgenstein aj.) a oba způsoby současného filosofování: „fenomenologický" i „analytický" (povaha moderního subjektu, filosofie ducha, filosofie mysli, jazyka, vůle, jednání, vůle, jednání apod.). Členové oddělení mají prospěch i z toho, že jejich badatelské zájmy se vzájemně překrývají, aniž by byly totožné. Díky tomu dochází nejenom k přirozené dělbě práce, ale i k vzájemnému doplňování dílčích pohledů. Za rozhodující faktor jak v současnosti, tak i pro další rozvoj oddělení považujeme navazování kontaktů s filosofy ze zahraničí. Tento kontakt se realizuje cestami do zahraničí, pozváním zahraničních kolegů do České republiky, a to nejenom na přednášky, konference a kolokvia, ale i k dlouhodobým pobytům ve Filosofickém ústavu, a spoluprací na mezinárodních projektech.
Německý idealismus
Jiří Chotaš, Jindřich Karásek, Jan Kuneš, Jakub Trnka, Vlastimil Zátka
Výzkum sleduje přínos filosofie Immanuela Kanta a filosofie německého idealismu k současné filosofii. Chotaš píše monografii o Kantově a Hegelově politické filosofii. Karásek zkoumá pojetí poznání u Schellinga. Kuneš se věnuje filosofii Immanuela Kanta a recepci Kantovy filosofie a filosofie německého idealismu ve filosofii Martina Heideggera. Trnka se zaměřuje na téma tzv. podstatných struktur zkušenosti, na otázku jejích různých úrovní, jejich možného variování v dějinách a na možnost jejich případné perverze nebo zhroucení. Zátka zkoumá Schellingovu filosofii umění, Kantovu teorii estetického soudu a vztah Rousseauovy filosofie ke Kantově etice.
Skepse, relativismus a sebepoznání: centrální problémy novověké epistemologie
Ondřej Beran, Petr Glombíček, James Hill, Tomáš Marvan, Jan Palkoska
Výzkum se zaměřuje na vztah mezi skepsí, relativismem a sebepoznáním v novověké epistemologii. Beran připravuje komentovaný překlad Wittgensteinových Philosophische Bemerkungen. Glombíček se věnuje tématu zdravého rozumu a píše knihu o rané filosofii L. Wittgensteina. Hill pracuje na knize o pojetí mysli a tvorbě pojmů u George Berkeleyho. Marvan se zaměřuje na koncepce vědomí v naturalizované filosofii mysli a připravuje knihu o fenomenálním vědomí. Palkoska se zabývá vybranými problémy analytické metafyziky, současné epistemologie a filosofie vědy.
Moderní normativita
Marina Barabas, Hana Fořtová, James Hill, Jiří Chotaš a Jakub Trnka
Cílem je zkoumat normativitu v oblasti etiky a politiky. Tato problematika je nedílně propojena s otázkou lidské identity, a to jak „vnitřní", ve vztahu k podstatě rozumu a emocí a jejich vzájemných vztahů, tak „vnější", tj. identity týkající se jednání a jiných forem lidské aktivity. Výzkum bude navazovat i na problematiku norem politických a právních, tj. bude zahrnovat také otázky moci, autority, zákona a vztahu jedince ke společnosti a k státu.
Smlouvy o zahraniční spolupráci a hostující zahraniční badatelé
- Friedrich-Schiller-Universität Jena, Institut für Philosophie, Německo; oblast spolupráce: Hegel a německý idealismus
- Univerzita Pavla Josefa Šafárika, Košice – katedra filozofie a dejín filozofie, Slovensko; oblast spolupráce: klasická německá filosofie
2011 Holger Gutschmidt (Universität Göttingen)
2007 Christian Iber (Freie Universität Berlin)
Korespondenční adresa:
Oddělení pro studium novověké racionality
Filosofický ústav AV ČR
Jilská 361/1 110 00, Praha 1
Česká republika
Telefony:
+420 221 183 334 (Fořtová, Chotaš, Karásek, Kuneš, Palkoska - místnost č. 318a)
+420 221 183 580 (Barabas, Beran, Glombíček, Hill, Marvan - místnost č. 204a)
+420 221 183 331 (Trnka - místnost č. 209a)
+420 221 183 313 (Zátka - místnost č. 103a)
Fax:
+420 221 183 362 (Chotaš, Kuneš)
E-maily:
Marina Barabas Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ondřej Beran Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Hana Fořtová Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Petr Glombíček Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
James Hill Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jiří Chotaš Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jindřich Karásek Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jan Kuneš Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tomáš Marvan Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jan Palkoska Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jakub Trnka Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Vlastimil Zátka Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Mapa:
