(ČT 1, Události v regionech – Ostrava) Helena DOHNALOVÁ, moderátorka – Kvalita vzduchu v České republice se v posledních dvou letech nezlepšila, spíš naopak. Ukazují to čísla za rok 2014, která zveřejnil Český hydrometeorologický ústav. Vyplývá z nich například, že lidé loni dýchali nadlimitní množství prachu ve větším počtu dní než v roce 2013.
Markéta RADOVÁ, redaktorka
Ulice plné smogu. Situace, kterou obyvatelé Moravskoslezského kraje důvěrně znají. Loni prachu v ovzduší ubylo. I tak ale překročil limity. A to i zde, v Ostravě Radvanicích, které sousedí s hutí.
obyvatelka Ostravy-Radvanic
My už jsme tu odjakživa, tak mi to už ani tak jako nepřipadá, no, ale tak co uděláme? Nic.
obyvatel Ostravy-Radvanic
Myslím, že je to hodně jako i způsobené jakoby dopravou, která se zvyšuje, jako každým rokem více aut.
Markéta RADOVÁ, redaktorka
Do první pětky míst, kde lidé loni nejčastěji dýchali větší než povolené množství prachu se loni dostaly Věřňovice na Karvinsku, Zlín nebo třeba Orlová. Zdejší obvod, Ostrava-Radvanice, skončil šestý.
Blanka KREJČÍ, zaměstnankyně ČHMÚ Ostrava
V loňském roce v Moravskoslezském kraji koncentrace znečišťujících látek v ovzduší většinou mírně poklesly, situace se dá srovnat s lety 2007-2008.
Markéta RADOVÁ, redaktorka
To ale neplatilo pro karcinogen zvaný benzo(a)pyren, který se na prach váže. V ostravských Radvanicích ho loni lidé dýchali v devítinásobném množství, než je limit.
Aleš BOHÁČ, místostarosta Ostravy-Radvanic a Bartovic /bezpp/
Je to pro nás nešťastná informace a samozřejmě bychom chtěli, aby se to zlepšilo. Snažíme se snižovat dopravu, zakázat nákladním automobilům, snažíme se podporovat zeleň.
Markéta RADOVÁ, redaktorka
Huť v sousedství obvodu, ArcelorMittal Ostrava, modernizuje provozy. Letos do ekologie dává třináct miliard, z nichž velkou část kryjí dotace.
Daniel HAVLÍK, náměstek hejtmana, MS kraj /ČSSD/
Troufám si tvrdit, že skutečně se snažíme dělat maximum toho, co můžeme udělat. Veškerá integrovaná povolení, jsme daleko přísnější, než celý zbytek republiky.
Markéta RADOVÁ, redaktorka
Na výměnu kotlů dal kraj od roku 2012 už sto čtyřicet milionů korun. Loni zaplatil i měření kvality vzduchu v obci Ludgeřovice a v Brušperku. Zjistil podobné množství karcinogenů jako třeba v Ostravě-Přívoze. Markéta Radová, Česká televize.
Helena DOHNALOVÁ, moderátorka
A po telefonu zdravím Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Dobrý večer.
Radim ŠRÁM, Ústav experimentální medicíny, Akademie věd ČR
Dobrý večer.
Helena DOHNALOVÁ, moderátorka
Pane Šráme, tak ubývá prachu, ale nikoliv karcinogenu, které se na něj váží. Jak vnímáte situaci, která v ovzduší Moravskoslezského kraje panuje v těch posledních dvou letech?
Radim ŠRÁM, Ústav experimentální medicíny, Akademie věd ČR
No, tak já bych rád upozornil na to, že byť vše odpovídá standardu Evropské unie, což je pětadvacet mikrogramů pM dvě celých pět roční průměr, tak podle Světové zdravotnické organizace víme, že k poškození zdravotního stavu dochází, jestliže ty koncentrace jsou vyšší než deset mikrogramů na metr krychlový. A co je zarážející, že přesto, že poklesá mírně koncentrace prachových částic, že se zvyšují koncentrace benzo(a)pyrenu.
Helena DOHNALOVÁ, moderátorka
Špatné ovzduší tíží kraj dlouhodobě. Jak se to podepisuje na zdraví lidí, po kolik generací mohou vlivy přetrvat?
Radim ŠRÁM, Ústav experimentální medicíny, Akademie věd ČR
No, tak myslím si, že na zdraví se to bude projevovat po dlouhou dobu, protože my víme, že změny, které jsou indukovány v průběhu těhotenství, že se, že jsou ovlivňovány také pohlavní buňky dětí, které se teprve vyvíjejí a to potom přenáší zase na své děti, takže musíte předpokládat, že ten přenos bude ještě tak minimálně po dvě příští generace.
Helena DOHNALOVÁ, moderátorka
Vy se svým týmem monitorujete vlivy špatného ovzduší na zdraví lidí v kraji už několik let. Cítíte, že úřady nebo politici za tu dobu změnili svůj přístup k té problematice?
Radim ŠRÁM, Ústav experimentální medicíny, Akademie věd ČR
No, tak já myslím, že tady určitě značná snaha je, to bylo třeba diskutováno i z hlediska úprav, které v současné době dělá ArcelorMittal, což by mohlo významně přispět ke zlepšení. Smůla v podstatě je, že díky tomu, jak se zdražuje cena zemního plynu, že lidé, kteří by měli možnost topit plynem, přechází na pevná paliva. Myslím, že tento přístup by se měl změnit například opatřením tím, že sociálně slabší jedinci by měli dostávat podporu na používání zemního plynu.
Helena DOHNALOVÁ, moderátorka
Říká Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. I vám děkuji za rozhovor. Na shledanou.
22 Jun 2015
