V noci ze 12. na 13. srpna vyvrcholí meteorický roj Perseidy
7.8.2015
Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v dopoledních hodinách 13. srpna, tedy ve čtvrtek. Nejvíce meteorů v Česku spatříme v noci ze 12. na 13. srpna 2015. V průběhu této noci uvidíme na obloze zejména mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Na pozorování roje Perseid si vyhledejte místo daleko od měst s co nejlepším výhledem do všech stran. Pro sledování úkazu není třeba žádný dalekohled – meteory vylétají náhodně po celé obloze a jsou dost výrazné na pozorování pouhýma očima. Díky vhodné fázi Měsíce nebude noc v podstatě vůbec osvětlena měsíčním svitem. Znovu budou mít Perseidy takto příznivé podmínky až v roce 2018.
Nové možnosti zobrazení molekul pomocí mikroskopu atomárních sil
6.8.2015
Vědci z Fyzikálního Ústavu AV ČR společně s kolegy z Ósacké univerzity v Japonsku představili novou metodu, která výrazně posouvá možnosti rastrovacích mikroskopů zobrazit strukturu jednotlivých molekul. „Metoda submolekulárního zobrazení jednotlivých molekul při pokojové teplotě otevírá například nové možnosti při studiu katalytických reakcí na površích pevných látek. Mimo jiné možnost zobrazení molekulární struktury umožní přesnou identifikaci jednotlivých molekul, které vznikly během reakce na povrchu pevné látky. Znalost výsledných molekulárních produktů nám také umožní stanovit průběh samotné chemické reakce,“ vysvětluje jeden z autorů Ing. Pavel Jelínek, Ph.D., z Fyzikálního ústavu AV ČR. Práci publikoval prestižní časopis Nature Communications.
Moravskoslezský kraj přivítal putovní výstavu Umění vědy
3.8.2015
Pluto jako z dob minulých
3.8.2015
Největší gama observatoř světa bude v Chile a na Kanárských ostrovech
21.7.2015
Na svém zasedání 15. a 16. července 2015 vybral za účasti českých zástupců kontrolní výbor observatoře Cherenkov Telescope Array (CTA) umístění největší světové sítě teleskopů pro pozorování vysokoenergetického gama záření. Na jižní polokouli se bude stavět v poušti Atacama v Chile a na severní polokouli na Kanárských ostrovech, konkrétně na ostrově La Palma. Hlavní vědecké cíle CTA jsou pochopení vzniku a role kosmického záření ve vesmíru, studium procesů v blízkosti černých děr a zkoumání chování hmoty za extrémních podmínek. V České republice se projektu CTA účastní Fyzikální ústav AV ČR a Univerzita Karlova v Praze, připravuje se též zapojení Univerzity Palackého v Olomouci.
EXPO a Dny české vědy
16.7.2015
Letošní světovou výstavu EXPO, kterou obsahově definuje její podtitul Feeding the Planet, Energy for Life, tedy Potraviny pro planetu, energie pro život, hostí severoitalské město Miláno. Ve strategicky umístěném českém pavilonu nedaleko hlavního vstupu do areálu patřila horká první půle července Dnům české vědy. Ostatně té je věnovaná i valná část interiérové expozice bělostné stavby. Duchu ambice letošního Expa, tedy otázkám tradičních a inovativních postupů při výrobě potravin, odpovídá hned při prvním přiblížení k pavilonu České republiky i předsunutý stánek s oroseným chmelovým mokem. I když v tropickém vedru je jednou z hlavních atrakcí zejména bazén, kterému dominuje ptakoautomobilová plastika od Lukáše Rittsteina s osvěžující tryskající vodní tříští.
Čestné oborové medaile a ocenění za zásluhy o AV ČR
13.7.2015
Předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš ocenil v pondělí 13. července 2015 významné vědecké pracovníky prestižními medailemi AV ČR. Čestnou oborovou medaili Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách převzala prof. RNDr. Michaela Vorlíčková, DrSc., která se v Biofyzikálním ústavu AV ČR v Brně věnuje studiu DNA. Medailí Za zásluhy o Akademii věd České republiky byl oceněn prom. fyz. Pavel Boháček z oddělení chemie Fyzikálního ústavu AV ČR. Čestnou oborovou medaili Josefa Dobrovského za zásluhy ve filologických a filosofických vědách získal autor Rukověti humanistického básnictví v Čechách a na Moravě prof. PhDr. Josef Hejnic, CSc., který působil ve Filosofickém ústavu AV ČR (medaili převzal jeho vnuk Jakub).
Pluto ve středu zájmu
13.7.2015
V úterý 14. července ve 13:49:57 středoevropského letního času proletí sonda New Horizons nejblíže k trpasličí planetě Pluto, a to ve vzdálenosti 12 500 km od jejího povrchu. Po více jak devítileté cestě se tak sondě americké NASA podaří další historický milník ve výzkumu Sluneční soustavy. Sonda bude při svém těsném průletu fotografovat povrch trpasličí planety v takových detailech, že pokud by ve stejné vzdálenosti a se stejnou aparaturou fotografovala naší Zemi, byly by na snímcích patrné i jednotlivé budovy. Na snímky z nejbližšího průletu se můžeme těšit patrně již v noci ze 14. na 15. července, kdy data zaslaná sondou dorazí k Zemi. Po opuštění Pluta a soustavy jeho měsíců bude New Horizons cestovat dále do tzv. Kuiperova pásu. Více v tiskové zprávě.
Hlava Štíra ve vesmíru
7.7.2015
Česká astrofotografie měsíce
Vítěznému snímku z června 2015 téměř rovným dílem vévodí několik astronomicky úchvatných objektů. Nejjasnější hvězda letního souhvězdí Štír s krásným jménem Antares se ztrácí v mlhovině vytvořené jejím vlastním vyvrženým materiálem. Načervenalá barva této hvězdě dala dokonce i jméno, připomínající podobně zbarveného Arese, jak říkali staří Řekové Marsu. Antares se již pozvolna blíží ke konci svého aktivního života. Během několika stovek tisíc let vybuchne jako supernova. Již nyní je ve fázi červeného obra a jeho rozměr je vskutku úctyhodný. Pro zajímavost – pokud by byl na pozici našeho Slunce, tak by se i planeta Mars pohybovala poměrně hluboko v jeho řídkém tělese. Více v tiskové zprávě.
Putovní výstava „Umění vědy“ až do 23. července k vidění v Olomouci
7.7.2015
Putovní exteriérová výstava „Umění vědy“, kterou pro veřejnost připravil Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR, se úspěšně přesunula z Brna do Olomouce, kde bude volně přístupná veřejnosti až do 23. 7. 2015. Lidem bez rozdílu věku či vzdělání umožní nahlédnout pod pokličku náročné vědecké práce a představí jim jednotlivé ústavy AV ČR. Přímo v Olomouci sídlí významné pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR, které nese název Centrum regionu Haná. Na putovní výstavě je představen jeho objev světového významu – rozluštění genomu pšenice. Olomouckému týmu profesora Jaroslava Doležela se podařilo vypracovat strategii, jak izolovat jednotlivé chromozomy genomu pšenice. Takto vytříděné části genomu jsou předávány laboratořím po celém světě, které pšenici dále šlechtí.
