Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
V noci ze 12. na 13. srpna vyvrcholí meteorický roj Perseidy
Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v dopoledních hodinách 13. srpna, tedy ve čtvrtek. Nejvíce meteorů v Česku patříme v noci ze 12. na 13. srpna 2015. V průběhu této noci uvidíme na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky vhodné fázi Měsíce nebude noc v podstatě vůbec osvětlena měsíčním svitem. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohledy na Mléčnou dráhu nad hlavou nebo velmi úzký měsíční srpek časně ráno za rozbřesku. Úkaz můžete i poměrně snadno fotografovat. Znovu budou mít Perseidy takto příznivé podmínky až v roce 2018.
Na čem pracujeme: Tajemná povaha rentgenového zdroje Her X-1
Ve vesmíru je celá spousta zajímavých objektů, jimž se musí astrofyzikové věnovat jednomu po druhém. Bizarní konfigurace často předčí i fantazii autorů vědecko-fantastických románů. Zajímavým systémem je tzv. rentgenová dvojhvězda HZ Her/Her X-1 obsahující neutronovou hvězdu obklopenou akrečním diskem. Právě tento systém se stal cílem studie V. Šimona z AsÚ, v níž se zabýval dlouhodobým vývojem vysokoenergetických stavů tohoto objektu.
Supermasivní černá díra v hledáčku českých astronomů na chilské observatoři Paranal
I v době internetu a dálkového ovládání dalekohledů, což Astronomický ústav AV ČR intenzivně využívá, se naskytne potřeba být na místě. Právě v tomto období je totiž na jižní polokouli nejlépe pozorovatelný střed naší Galaxie se supermasivní černou dírou v jejím centru, což je jedním ze středobodů zájmu našich vědců. Z druhé strany zeměkoule svoje pozorování popsal profesor Vladimír Karas, ředitel Astronomického ústavu AV ČR a vedoucí skupiny relativistické astrofyziky.
Co zjistila sonda New Horizons u Pluta? V pořadu Českého rozhlasu Dvojka "Jak to vidíte?" to komentuje Dr. Petr Scheirich z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.
Na čem pracujeme: Balíček programů pro analýzu nemaxwellovských rozdělovacích funkcí částic ve sluneční atmosféře
Interpretace jevů ve sluneční atmosféře je neoddělitelně spojena s nutností interpretovat spektrum. Ve vyšších vrstvách sluneční atmosféry, v přechodové zóně nebo v koróně, je hustota materiálu malá, takže spektrální čáry jsou opticky tenké. Tato situace do jisté míry komplikuje diagnostiku, neboť záření nemusí být nutně v termodynamické rovnováze s částicemi. Doposud byl v takových problémech přijímán předpoklad, že částicové rozdělení je rovnovážné, tzv. maxwellovské. Elena Dzifčáková a její spolupracovníci z AsÚ dali k dispozici programový balík, který umožňuje započítat do spektrální diagnostiky opticky tenkých čar i vliv nerovnovážného rozdělení. Balíček i s potřebnými výchozími daty je každému volně k dispozici na stránce kappa.asu.cas.cz.
Pokroky ve výzkumu v Oddělení galaxií a planetárních systémů: Studium vícegeneračních hvězdokup
V průběhu semináře Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově 1. června 2015 představovala jednotlivá oddělení své rozpracované či již dokončené vědecké cíle. Jedním z nich byl i výzkum tzv. vícegeneračních hvězdokup, který probíhá pod vedením Prof. RNDr. Jana Palouše, DrSc.
Pozorování Slunce na Anenské slavnosti na Jizerce 25. července 2015
V sobotu 25. července 2015 od 10 do 17 hodin proběhne na Jizerce, v Jizerské oblasti tmavé oblohy již 11. ročník Anenské sklářské slavnosti. Součástí programu je pozorování Slunce dalekohledy přes filtry. Jste srdečně zváni, program je zdarma!
V úterý 14. července 2015 ve 13:49:57 SELČ proletěla americká sonda New Horizons kolem trpasličí planety Pluto a její rodiny měsíců, aby nám prostřednictvím fotografií dodala detailní informace o těchto vzdálených tělesech v mrazivých oblastech Sluneční soustavy. Jak už jsme informovali skrze tiskové prohlášení, jde o historický milník, neboť poprvé uvidíme v detailech první těleso tzv. Kuiperova pásu, které bylo navíc objeveno se 62 letým předstihem a až do roku 2006 dokonce považováno za 9. planetu. Prostřednictvím zpravodajství můžete každý den sledovat nové a nové příspěvky této bez nadsázky opěvované mise.
Záznam z prestižní Mezinárodní školy a sympozia o kosmických simulacích
V Praze se ve dnech 2. – 10. července 2015 uskutečnil už dvanáctý ročník prestižní mezinárodní letní školy a sympozia International School and Symposium on Space Simulations – ISSS12, která se už více než 30 let koná pravidelně ve dvouletých intervalech v různých zemích světa. Poslední tři školy a sympozia proběhly v letech 2009 ve Francii, 2011 v Kanadě a 2013 na Tchaj-wanu. O organizaci letošního ročníku se podělily Astronomický ústav AV ČR a Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy a přilákaly do hlavního města České republiky na 120 vědců a studentů z dvaceti zemí světa. Dovolujeme si Vás pozvat na webové stránky Akademického bulletinu, kde je zveřejněna reportáž z této významné akce.
Sonda New Horizons proletí 14. července 2015 kolem trpasličí planety Pluto
V úterý 14. července ve 13:49:57 středoevropského letního času proletí sonda New Horizons nejblíže k trpasličí planetě Pluto, a to ve vzdálenosti 12 500 km od jejího povrchu. Po více jak devítileté cestě se tak sondě americké NASA podaří další historický milník ve výzkumu Sluneční soustavy. Sonda bude při svém těsném průletu fotografovat povrch trpasličí planety v takových detailech, že pokud by ve stejné vzdálenosti a se stejnou aparaturou fotografovala naší Zemi, byly by na snímcích patrné i jednotlivé budovy. Na snímky z nejbližšího průletu se můžeme těšit patrně již v noci ze 14. na 15. července, kdy data zaslaná sondou dorazí k Zemi a budou zpracována.
Pokroky ve výzkumu ve Stelárním oddělení: Studium superhmotných rentgenových dvojhvězd
V průběhu semináře Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově 1. června 2015 představovala jednotlivá oddělení své rozpracované či již dokončené vědecké cíle. Jedním z nich byl i výzkum unikátních superhmotných rentgenových dvojhvězd (se zkratkou HMXB - High-Mass X-ray Binaries), kterým se věnuje řecký astronom Grigoris Maravelias právě v rámci svého výzkumu na Astronomickém ústavu AV ČR. Tyto vzácné hvězdné systémy zkoumá zejména zprostředkovaně v Malém Magellanově oblaku – očima viditelném hvězdném ostrově na jižní nebeské polokouli.
Kosmické plazma předmětem prestižní školy a sympozia v Praze
V malostranském kampusu matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze se ve dnech 2. - 10. července 2015 koná již dvanáctý ročník mezinárodní letní školy a symposia International School and Symposium on Space Simulations - ISSS12. Jde o velmi prestižní akci, pořádanou pravidelně ve dvouletých intervalech v různých zemích světa. Poslední tři školy a symposia se konaly v letech 2009 ve Francii, 2011 v Kanadě a 2013 na Tchaj-wanu. Organizace letošního ročníku se společně ujaly Astronomický ústav AV ČR a Matematicko-fyzikální fakulta University Karlovy. Celé akce se účastní na 120 vědců a studentů z dvaceti zemí světa.
V noci ze 12. na 13. srpna vyvrcholí meteorický roj Perseidy
Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v dopoledních hodinách 13. srpna, tedy ve čtvrtek. Nejvíce meteorů v Česku patříme v noci ze 12. na 13. srpna 2015. V průběhu této noci uvidíme na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky vhodné fázi Měsíce nebude noc v podstatě vůbec osvětlena měsíčním svitem. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohledy na Mléčnou dráhu nad hlavou nebo velmi úzký měsíční srpek časně ráno za rozbřesku. Úkaz můžete i poměrně snadno fotografovat. Znovu budou mít Perseidy takto příznivé podmínky až v roce 2018.
Na čem pracujeme: Tajemná povaha rentgenového zdroje Her X-1
Ve vesmíru je celá spousta zajímavých objektů, jimž se musí astrofyzikové věnovat jednomu po druhém. Bizarní konfigurace často předčí i fantazii autorů vědecko-fantastických románů. Zajímavým systémem je tzv. rentgenová dvojhvězda HZ Her/Her X-1 obsahující neutronovou hvězdu obklopenou akrečním diskem. Právě tento systém se stal cílem studie V. Šimona z AsÚ, v níž se zabýval dlouhodobým vývojem vysokoenergetických stavů tohoto objektu.
Supermasivní černá díra v hledáčku českých astronomů na chilské observatoři Paranal
I v době internetu a dálkového ovládání dalekohledů, což Astronomický ústav AV ČR intenzivně využívá, se naskytne potřeba být na místě. Právě v tomto období je totiž na jižní polokouli nejlépe pozorovatelný střed naší Galaxie se supermasivní černou dírou v jejím centru, což je jedním ze středobodů zájmu našich vědců. Z druhé strany zeměkoule svoje pozorování popsal profesor Vladimír Karas, ředitel Astronomického ústavu AV ČR a vedoucí skupiny relativistické astrofyziky.
Co zjistila sonda New Horizons u Pluta? V pořadu Českého rozhlasu Dvojka "Jak to vidíte?" to komentuje Dr. Petr Scheirich z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.
Na čem pracujeme: Balíček programů pro analýzu nemaxwellovských rozdělovacích funkcí částic ve sluneční atmosféře
Interpretace jevů ve sluneční atmosféře je neoddělitelně spojena s nutností interpretovat spektrum. Ve vyšších vrstvách sluneční atmosféry, v přechodové zóně nebo v koróně, je hustota materiálu malá, takže spektrální čáry jsou opticky tenké. Tato situace do jisté míry komplikuje diagnostiku, neboť záření nemusí být nutně v termodynamické rovnováze s částicemi. Doposud byl v takových problémech přijímán předpoklad, že částicové rozdělení je rovnovážné, tzv. maxwellovské. Elena Dzifčáková a její spolupracovníci z AsÚ dali k dispozici programový balík, který umožňuje započítat do spektrální diagnostiky opticky tenkých čar i vliv nerovnovážného rozdělení. Balíček i s potřebnými výchozími daty je každému volně k dispozici na stránce kappa.asu.cas.cz.
Pokroky ve výzkumu v Oddělení galaxií a planetárních systémů: Studium vícegeneračních hvězdokup
V průběhu semináře Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově 1. června 2015 představovala jednotlivá oddělení své rozpracované či již dokončené vědecké cíle. Jedním z nich byl i výzkum tzv. vícegeneračních hvězdokup, který probíhá pod vedením Prof. RNDr. Jana Palouše, DrSc.
Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v dopoledních hodinách 13. srpna, tedy ve čtvrtek. Nejvíce meteorů v Česku patříme v noci ze 12. na 13. srpna 2015. V průběhu této noci uvidíme na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky vhodné fázi Měsíce nebude noc v podstatě vůbec osvětlena měsíčním svitem. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohledy na Mléčnou dráhu nad hlavou nebo velmi úzký měsíční srpek časně ráno za rozbřesku. Úkaz můžete i poměrně snadno fotografovat. Znovu budou mít Perseidy takto příznivé podmínky až v roce 2018.
V průběhu semináře Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově 1. června 2015 představovala jednotlivá oddělení své rozpracované či již dokončené vědecké cíle. Jedním z nich byl i výzkum tzv. vícegeneračních hvězdokup, který probíhá pod vedením Prof. RNDr. Jana Palouše, DrSc.
V úterý 14. července ve 13:49:57 středoevropského letního času proletí sonda New Horizons nejblíže k trpasličí planetě Pluto, a to ve vzdálenosti 12 500 km od jejího povrchu. Po více jak devítileté cestě se tak sondě americké NASA podaří další historický milník ve výzkumu Sluneční soustavy. Sonda bude při svém těsném průletu fotografovat povrch trpasličí planety v takových detailech, že pokud by ve stejné vzdálenosti a se stejnou aparaturou fotografovala naší Zemi, byly by na snímcích patrné i jednotlivé budovy. Na snímky z nejbližšího průletu se můžeme těšit patrně již v noci ze 14. na 15. července, kdy data zaslaná sondou dorazí k Zemi a budou zpracována.
V průběhu semináře Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově 1. června 2015 představovala jednotlivá oddělení své rozpracované či již dokončené vědecké cíle. Jedním z nich byl i výzkum unikátních superhmotných rentgenových dvojhvězd (se zkratkou HMXB - High-Mass X-ray Binaries), kterým se věnuje řecký astronom Grigoris Maravelias právě v rámci svého výzkumu na Astronomickém ústavu AV ČR. Tyto vzácné hvězdné systémy zkoumá zejména zprostředkovaně v Malém Magellanově oblaku – očima viditelném hvězdném ostrově na jižní nebeské polokouli.