Zárodky smrku v proužkovaném pyžamu

Smrk ztepilý (Picea abies) je jehličnatý strom, který náleží do skupiny nahosemenných rostlin. Vývoj zárodků (tj. embryogeneze) není u jehličnanů zdaleka tak podrobně prozkoumán jako embryogeneze rostlin krytosemenných, obzvláště dvouděložné modelové rostliny huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana). Jedním z důvodů je i nesnadnost průběžného sběru vzorků (tedy zrajících šišek) z korun těchto lesních velikánů.

Skryté příběhy rostlin v Botanické zahradě Na Slupi

V rámci Dne fascinace rostlinami se koná v sobotu 16. května 2015 od 10-ti do 18-ti hodin akce s názvem "Skryté příběhy rostlin" v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UK, Na Slupi v Praze 2. Těšit se můžete na nejrůznější stánky, díky nimž budete moci nahlédnout i do těch nejskrytějších životních procesů rostlin... Akci pořádá Přírodovědecká fakulta UK spolu s Ústavem experimentální botaniky a Českou společností experimentální biologie rostlin.

Fialové brambory

Brambory zná snad každý. Tato plodina z čeledi lilkovitých pochází z podhorských oblastí And rozkládajících se na území dnešního Peru. Vzhledem k tomu, že se v místních horách nedařilo kukuřici, bylo v dávných dobách pro místní obyvatele pěstování brambor životně důležité. Kromě konzumace hlíz sloužily brambory k přípravě alkoholického nápoje chacha, který vzdáleně připomíná pivo.

Jarní exkurze Ústavu experimentální botaniky, AV ČR, v.v.i.

Ve středu 13. 5. 2015 od 9:00 do 16:00 si budou moci školní třídy (přednostně ze středních škol) prohlédnout laboratoře Ústavu experimentální botaniky v Lysolajích. K vidění budou mimo jiné moderní přístroje a také různé způsoby pěstování rostlin. Zvídaví budou mít příležitost si také něco vyzkoušet. Program se pořádá v rámci výstavy Botanické příběhy. Svět rostlin od poznání k využití, která je součástí oslav 125 let od založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění (ČAVU), předchůdkyně dnešní Akademie věd České republiky. Nutná registrace: filova(at)ueb.cas.cz, tel. 605 965 153

Složitá odpověď kořenů na nitrát

Naši badatelé Ing. Klára Hoyerová, Ph.D., RNDr. Martin Kubeš, Ph.D., a doc. RNDr. Eva Zažímalová, CSc. se podíleli na nově publikovaném článku v prestižním časopise Nature plants. Jejich výzkum se zaměřil na dusík – ten je zásadním stavebním kamenem výživy rostlin a při jeho nedostatku dochází ke zpomalení nejen tvorby chlorofylu, ale i růstu stonku i listů. Do buněk kořenů se dusík dostává z půdního roztoku ve formě nitrátu, a to prostřednictvím přenašeče NRT1.1/NPF6.3. „Tento protein je zabudován do plazmatické membrány a kromě schopnosti transportovat nitrát nezávisle posílá i signály o rozpoznání přítomnosti nitrátu. Již tato duální funkce je sama o sobě unikátní, ale tím možnosti NRT1.1/NPF6.3 nekončí. Kromě transportu nitrátu dokáže přenášet přes plazmatickou membránu i významný rostlinný hormon auxin,“ vysvětluje Ing. Klára Hoyerová, Ph.D.

Syndikovat obsah