Archiv publikací

Posláním filozofů je dle Davida Lewise zpochybňovat banality, i když se nakonec ukáže, že byly víceméně správné. Filozofové nás však přinutí o nich přemýšlet. Autor knihy sleduje napětí mezi realismem a konstruktivismem u Willarda Quinea, Hilaryho Putnama, Donalda Davidsona, Nelsona Goodmana a Richarda Rortyho. Ačkoliv sám zastává pozici realismu, provokují ho argumenty zmíněných autorů k zamyšlení. Závisí existence žiraf na lidech? Stvořil Goodman „nejhorší argument na světě"? Lze svět pozorovat z perspektivy božího oka? Můžeme se vysvléci ze svých pojmů a slov? Je člověk schopen naprosto přesně zmapovat svět, jenž ho obklopuje?

V českém prostředí první pokus o komplexní zmapování klíčových trendů a vývoje moderní světové historiografie v poválečném období. Jako východisko si autoři zvolili analýzu konkrétních pojmů, které měly rozhodující úlohu při formování inovativních postupů v rámci oboru. Výsledkem je rozsáhlé kompendium, které nejen popisuje a kriticky zhodnocuje vývoj a zlomy v jednotlivých konceptualizacích minulosti, ale nabízí rovněž inspiraci pro další bádání. Interdisciplinarita je pak nezbytným rysem celkového pojetí knihy. Důraz byl kladen především na systematický a srozumitelný výklad, který však neslevuje z nároku na teoretický jazyk, jejž si historická věda za několik posledních desetiletí osvojila. Text je určen jak studujícím historických oborů na vysokých školách, tak širší odborné veřejnosti, pro kterou může sloužit nejen jako přínosný systematický přehled dnešní historiografie, ale rovněž jako zdroj poznatků o dosud u nás opomíjených badatelských směrech.

Komplexnost soudobých společností i komplexnost biosféry, bez­precedentní účinnost technologií a mnohé další faktory sou­dobé globalizace vedou ke znejasnění vztahu mezi lidským jednáním a jeho následky. S tím také souvisí proměna významu odpovědnosti, zejména odpovědnosti morální. Erazim Kohák, Dagmar Smreková, Zuzana Palovičová, Vlastimil Hála a Rudolf Kolářský si v knize kladou následující otázky: V čem dnes spočívá morální odpovědnost? Jak lze stanovit současné hranice mezi odpovědností a neodpovědností? Jak chápat reciprocitu odpovědnosti? Je možné připsat člověku odpovědnost za činy, jichž se sám nedopustil? Jaké jsou praktické důsledky teoretické aktivity člověka? Jsme odpovědni pouze vůči sobě a vůči druhým lidem, nebo také vůči všemu živému a vůči Zemi samé? Jaký je vztah etiky, která vychází z problematiky odpovědnosti, k filosofii životního prostředí?

Kniha obsahuje desítku odborných statí, zaměřujících se na témata z oblasti Russellovy filosofie jazyka, logiky a epistemologie. Diskutována jsou především taková klasická témata, jako je teorie deskripcí, Russellovo pojetí vlastních jmen, jeho obhajoba realismu nebo teorie smyslových dat, kterou svého času přejal od G. E. Moora.

Publikace přináší osmnáct studií autorů a autorek z České republiky, Norska, USA a Austrálie, zaměřených na teologický, filosofický, intelektuální, církevně-politický, uměnovědný a muzikologický kontext problematiky české reformace čili tzv. husitství. Jak nově interpretovat teologii Matěje z Janova? Jaký byl Wyclifův vliv na Husa? Co nového víme o utrakvistické liturgii? Jak to vlastně bylo se vztahem Jiřího z Poděbrad k české reformaci? Které doklady výtvarné a hudební kultury vzešly z české reformní tradice? Jak bylo „husitství" zneužíváno komunistickým režimem? Publikace je dalším pokusem o dekonstrukci různých klišé, stále se vynořujících též v souvislosti s blížícím s jubilejním rokem Jana Husa (1415-2015).

V angličtině

Ve studiích zařazených do druhého dílu tohoto čísla sborníku se můžeme dočíst např. o pozdně římských mincích a denáru Karla Velikého v tismickém hradišti, řezenském obolu Oty Švábského nebo nálezu nového typu hexadrachmy typu Biatec. Zařazeno je rovněž druhé pokračování studie věnující se denárům mečového typu. Obvyklou rubriku o nálezech mincí na území České republiky doplňuje část věnovaná zahraničním nálezům mincí z českých zemí.

Příspěvky v češtině, jednotlivě též v angličtině

První díl nového čísla Numismatického sborníku otevírá ohlédnutí za jeho již šedesátiletou historií z pera Eduarda Šimka. Studie zařazené do tohoto svazku se věnují mimo jiné nálezu keltských mincí typu Athéna Alkidemos, novému čtení nápisů na keltských mincích, pokladu pražských grošů Karla IV. a Václava IV., metrologickému porovnání brakteátů či dopadům mincovních reforem na Moravě v letech 1648-1750. V rubrice referující o nálezech mincí na našem území je zařazeno deset příspěvků.

Texty převážně v češtině, jednotlivě též ve slovenštině, polštině a němčině

Projekt evropské integrace Evropská unie prožívá svou krizi, která je zároveň novou šancí k promýšlení budoucnosti. Evropa opět hledá svou politickou a kulturní identitu, své místo ve světě. Editor oslovil takřka pět desítek autorů a autorek, kteří se pokusili o reflexi evropské problematiky z české perspektivy. U příležitosti 10. výročí našeho členství v EU tak čtenáři dostávají do rukou jakýsi manuál, který je nejen rekapitulací, ale též formulací českých vizí evropské budoucnosti, a to v kontextu historickém, filosofickém, religionistickém, kulturním, politickém a politologickém, sociologickém, právním i ekonomickém.

Předkládaná kniha nabízí poněkud netradiční pohled na filosofii Edmunda Husserla. Jejím cílem je ukázat, jak se Husserlova fenomenologie rodí a rozvíjí v překvapivě úzké vazbě na tázání po povaze a podstatě znaku, jazykového výrazu a významu. Podává historicko-filosofický výklad Husserlova myšlení a jeho pojetí jazyka v období od Filosofie aritmetiky (1891) přes Logická zkoumání (1900/01), Přednášky o teorii významu (1908), Ideje I (1913) až po Rukopisy k fenomenologii výrazu (1913/14), které byly poprvé uveřejněny teprve nedávno. Kniha může čtenáři sloužit rovněž jako úvod do myšlenkového světa Husserlovy fenomenologie ve fázi jejího zrodu na přelomu 19. a 20. století.

Filozofický úvod do moderní logiky

Nyní jako e-kniha

Kniha nabízí netradiční úvod do světa moderní logiky. Předkládá čtenáři řadu filozofických otázek, které se týkají východisek a cílů logických teorií a jejich formálních aparátů. Krok za krokem pak ukazuje, jak je logika geneticky spjata s přirozeným jazykem a jak se obrysy běžných i méně běžných logických systémů vynořují z reflexe toho, jak běžně odůvodňujeme svá tvrzení. Nabízí tak alternativu k rozšířené představě, podle níž je smyslem logiky zachycení nějakých velice abstraktních a velice fundamentálních zákonů, které vymezují pole působnosti rozumu. Čtenářsky přístupným, ale netriviálním způsobem otevírá cestu k pochopení klíčových pojmů i metod tzv. klasické logiky i nejvýznamnějších systémů neklasických logik. Může tak být užitečná jak pro čtenáře, kteří se chtějí s logikou seznámit, tak pro ty, kdo už mají toto seznámení za sebou, ale zajímají je otázky, jež učebnice logiky obvykle bez povšimnutí přecházejí.