Cena Milady Paulové 2015

Účelem Ceny Milady Paulové je ocenit vědeckou práci významných českých badatelek a tím také inspirovat začínající vědkyně a studující, které vědeckou dráhu zvažují.
„V české vědě máme neobvyklý fenomén. Zatímco zastoupení žen mezi studujícími doktorského studia v přírodních vědách od roku 2001 narostlo o 8,1 procentního bodu na 47,3 % (mezi absolventy dokonce o 11,9 procentního bodu), zastoupení žen mezi výzkumníky v přírodních vědách stagnuje. Takže v roce 2013 ženy představovaly jen 27,4 % výzkumníků (tj. o 2,8 procentního bodu méně než v roce 2001),“ uvádí Hana Tenglerová z NKC – ženy a věda. Údaje vychází z nové Monitorovací zprávy zabývající se zastoupením žen v české vědě, kterou NKC – ženy a věda v nejbližší době zveřejní.

Cena Milady Paulové je spojena s udělením finanční odměny v hodnotě 150 000,- Kč.
 

Nominovány byly a nominaci přijaly (dle abecedy):

prof. RNDr. Pavla Čapková, DrSc., Přírodovědecká fakulta J.E. Purkyně v Ústí nad Labem – Zabývá se fyzikou a chemií materiálů. V poslední době se specializuje především na nanotechnologie, konkrétně na vývoj nových nanomateriálů využitelných zejména v ochraně životního prostředí a v biomedicínských aplikacích. Jde o látky, které například filtrují škodliviny a používají se pro čištění odpadních vod nebo odpadních plynů, nosiče léčivých látek či látky, které mají své využití v dentální chirurgii a veterinární medicíně.

prom. fyz. Milada Glogarová, CSc., Fyzikální ústav Akademie věd – Zabývá se výzkumem (fotonických) kapalných kristalů a vývojem mlutifunkční kompositů, které vznikají smícháním kapalného kristalu s nanočásticemi drahých kovů, nebo magnetických materiálů. Kapalné krystaly jsou podstatnou součástí displejů v mobilních telefonech, tabletech, monitorech počítačů, televizních obrazovkách a další technice. Fotonické kapalné krystaly pak najdeme v laserech, světlovodech a dalších optických zařízeních.

prof. Ing. Helena Jelínková, DrSc., Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT – Zabývá se návrhem, konstrukcí a realizací laserových systémů, které generují záření ve viditelné, blízké a střední infračervené části spektra, způsobům generace krátkých laserových impulsů a nelineárním jevům využívaným při elektrooptickém spínání nebo při generaci nových vlnových délek. Hlavní uplatnění její výzkum nachází v oblasti nejmodernějších metod medicíny.

Ing. Ilona Müllerová, DrSc., Ústav přístrojové techniky AV ČR – Zabývá se zabývá tematikou elektronové mikroskopie a její výzkumná práce má charakter metodologického výzkumu. Jedná se o studium nových metod zobrazování vzorků prostřednictvím elektronového svazku a s tím související výzkum a vývoj technických a přístrojových řešení. Stála u vzniku návrhu a vývoje inovace rastrovacího elektronového mikrospkopu, který se dnes běžně používá k zobrazení a analýze objemových vzorků s možností rozlišení detailu jednoho nanometru.

prof. RNDr. Jana Šafránková, DrSc., Matematicko-fyzikální fakulta UK – Zkoumá vliv procesů probíhajících na Slunci na děje v okolí Země, jako je například polární záře nebo některé rušivé efekty (výpadky elektrických nebo komunikačních sítí, poruchy plynových vedení) způsobené výrony sluneční hmoty. Zaměřuje se na předpověď takovýto katastrofických jevů na základě pozorování změn parametrů slunečního větru. Sluneční vítr zkoumá také z hlediska základních procesů v plazmatu, jejichž poznání může být a je dále využíváno například při výzkumu jaderné fúze pro energetické účely.

prof. RNDr. Marie Urbanová, CSc., Fakulta chemicko-inženýrská, VŠCHT – Zabývá se biofyzikálním studiem molekul, zejména těch, které mají biologický význam. Biologicky významné molekuly kromě těch nejmenších vždy existují ve dvou variantách, podobně jako pravá a levá ruka. V živém organismu, ale vždy existuje pouze jedna forma (např. pouze levotočivé aminokyseliny, pouze pravotočivé cukry a podobně). Biologicky významné interakce jsou založeny na rozpoznávání informace o orientaci dané molekuly. Metoda, s níž Marie Urbanová pracuje, pomáhá tyto interakce ověřovat a někdy i předvídat. Výsledky takového bádání nahcházejí uplatnění zejména v lékařství.

RNDr. Alice Valkárová, DrSc., Matematicko-fyzikální fakulta UK – Věnuje se částicové fyzice, konkrétně studiu procesů difrakce v elektron-protonových interakcích. Studium interakcí protonů s protony, elektronů s protony nebo elektronů s pozitrony při velmi vysokých energiích nám poskytuje informace o tom, jaké procesy při srážkách částic probíhají a zprostředkovaně i znalosti o složení hmoty jako takové.

Více informací viz www.zenyaveda.cz/ .