Studie
Karel Piorecký
Česká literatura a nová média. Prolegomena k tématu
Studie v pdf-formátu ke stažení zde.
Martin Charvát
Kain jako existenciální povídka?
Studie si klade za cíl vyjasnit literární statut Hrabalovy povídky Kain (1949) a podat její ucelenou interpretaci. Interpretační linie je vedena z pozic filosofie existence a hermeneutiky pobytu. K volbě této perspektivy mě vedlo vlastní ustrojení povídky (filosofie existence, problematika „bytí ve“ fikčním světě a v neposlední řadě tematika mezní situace) a její recepce literární kritikou. Jak známo, povídka Kain je všeobecně pojímána jako text s přívlastkem „existenciální“, přičemž v dané souvislosti bývá poukazováno zejména na její podobnost s Camusovým Cizincem (1942, česky 1947). Blízkost obou textů se dle zastánců tohoto interpretačního stanoviska zakládá jednak v obdobné struktuře jejich narativu, jednak v obdobné charakteristice hlavních postav. Centrální teze dané studie však čtenáři nabízí odlišný interpretační postoj: Ačkoli je povídka Kain bezesporu textem s četnými existenciálními motivy, vidět v ní však existencialismus Camusova typu (což patří mezi ustálená klišé), dle mého názoru, svědčí o podlehnutí sebestylizaci autora. Tuto falešnou stopu se snažím ilustrovat, kromě porovnání Kaina a Cizince, na interpretaci K. Merckse, kde se problematickým momentem analýzy ukazuje pojem indiferentnosti.
Texty
Alice Jedličková
O předmětu, metodě a zájmech naratologie (a identitě literární vědy). Nad statí Mariny Grišakovové
Úvodní komentář k studii estonské literární a filmové teoretičky. Text v pdf formátu ke stažení zde.
Marina Grišakova
Postmoderní próza jako kognitivní výzva: průzkum různých podob JÁství a zkušenosti
Překlad stati "Fiction as a Cognitive Challenge. Explorations into Alternative Forms of Selfhood and Experience", in Cognition, Literature, and History, eds. Mark Bruhn and Donald Wehrs. Publisher Pending, 2013 (v tisku).
Rozhledy
Jan Andrle
Česká národní retrospektivní bibliografie jako pomůcka a výzva pro literární historii
V této stati se autor snaží předložit literárněvědnému publiku (a nejen jemu) současný stav a problémy národní retrospektivní bibliografie a iniciovat debatu na toto téma. V úvodní části autor vymezuje pojem národní retrospektivní bibliografie a následně předkládá srovnávací přehled elektronického zpracování a zpřístupnění evropských retrospektivních bibliografií. Zvláštní pozornost přitom věnuje středoevropským zemím. Poté se věnuje české národní retrospektivní bibliografii, její struktuře (rozdělení na jednotlivé dílčí projekty) a zejména aktuálním technickým i metodickým problémům, které se snaží definovat a příp. nabídnout jejich možná řešení.