Diskuse o nové strategii Akademie věd ČR
V pražském Národním domě na Vinohradech se sešel v úterý 16. 12. 2014 Akademický sněm AV ČR. Hlavním tématem XLV. zasedání byla nová Strategie AV21 Akademie věd ČR, o které společně se Zprávou o činnosti Akademické rady AV ČR za období od minulého sněmu informoval předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš. V souvislosti s novou strategií AV ČR se též delegáti seznámili s novým logem Akademie věd ČR. Sněm také projednal zprávu o ekonomické situaci a zvolil Dozorčí komisi Akademického sněmu pro funkční období 2014–2018.
Na programu bylo také ukončení činnosti Grantové agentury AV ČR a
zrušení jejího statutu, dále pak i úprava Etického kodexu výzkumných pracovníků v Akademii věd
ČR.
Předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš shrnul v úvodu
svého vystoupení základní zaměření nové strategie AV ČR, na němž se shodují jak vedení Akademie věd
ČR, tak i jednotlivá pracoviště této nejvýznamnější výzkumné instituce v Česku: Akademie věd by se
měla výrazněji profilovat jako instituce, jejímž posláním je špičkový výzkum zaměřený na problémy a
výzvy, kterým čelí současná společnost. Prof. Jiří Drahoš zdůraznil, že aktualizované poslání AV ČR
vyjadřuje její nové motto „Špičkový výzkum ve veřejném zájmu“. Jak dále v této souvislosti
poznamenal, poznání má moc věci měnit, což se však děje pouze za předpokladu, že vědci aktivně
využijí možnost podílet se na formování prostředí, v němž žijeme. Vyjádřil se také k širšímu
kontextu přípravy nové strategie AV ČR. Upozornil na skutečnost, že vědecký a technologický rozvoj
je provázen narůstajícím očekáváním společnosti vůči vědě. Podle Jiřího Drahoše je zároveň stále
zřejmější, že na mnohé problémy a výzvy současného světa mohou nalézat odpovědi pouze velké
interdisciplinární badatelské týmy, přesahující jednotlivé instituce. Předseda Akademie věd ČR
v této spojitosti uvedl, že z hlediska rozvoje vědy samotné je zřejmé, že trvale dochází ke
stírání hranic mezi tradičními kategoriemi vědecké práce, zvláště mezi výzkumem základním a
aplikovaným. Vztah vědy, vzdělání a nových technologií se přitom stává jedním z hlavních pilířů, na
kterých stojí konkurenceschopná společnost a její udržitelný rozvoj.
„Strategie AV21 směřuje k posílení role Akademie věd jako svébytné
instituce, která provádí kvalitní výzkum s důrazem na strategickou orientaci jeho výsledků do
ekonomicky a společensky významných oblastí,“ konstatoval dále ve svém projevu předseda AV ČR prof.
Jiří Drahoš. Připomněl také, že realizace Strategie AV21 by měla výrazně přispět k efektivnějšímu
přenosu výsledků výzkumu do vzdělávací a aplikační sféry včetně veřejné správy, a to v důsledku
přímého zapojení našich partnerů z vysokých škol, z podniků a ze státní administrativy do tvorby a
řešení výzkumných programů Akademie věd. „Pevně věřím, že naše dosavadní spolupráce tak dostane
nový impuls, který podpoří jak konkrétní projekty spolupráce mezi akademickou a podnikatelskou
sférou, tak i vznik vědecky podložených podkladů pro politické rozhodování. V neposlední řadě
využití lidských a materiálních zdrojů v konkrétních výzkumných programech přispěje ke zvýšení
efektivity a transparentnosti využívání veřejných prostředků,“ uvedl prof. Jiří Drahoš.
V závěru svého vystoupení předseda AV ČR připomněl také
několik významných výzkumných výsledků, jichž bylo letos na pracovištích Akademie věd ČR dosaženo.
Jak zdůraznil, kvalitu a vysokou úroveň základního i aplikovaného výzkumu v Akademii věd ČR
potvrzuje rovněž úspěch v soutěži Česká hlava, neboť tři z pěti udělovaných cen získali vědci
z AV ČR. Nejvýznamnější české vědecké ocenění – Národní cenu vlády Česká hlava – převzal prof.
Emil Paleček z Biofyzikálního ústavu AV ČR za výzkum v oblasti elektrochemie nukleových kyselin.
Cenu společnosti Kapsch za technické vědy získal dr. Pavel Izák z Ústavu chemických procesů AV ČR
za technologii čištění surového bioplynu a cenu skupiny ČEZ obdržela dr. Pavla Eliášová z Ústavu
fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR za výzkum zeolitických katalyzátorů.
Na sněmu vystoupil také místopředseda vlády pro vědu a výzkum Pavel
Bělobrádek. Ve svém projevu zdůraznil, že největší přínos bádání nespočívá pouze v tom, že
zabezpečuje náš blahobyt, že nám usnadňuje život, že výsledky vědecké práce posouvají společnost
dopředu po ekonomické stránce, ale že přináší i kritické myšlení. Právě na něm je podle Pavla
Bělobrádka věda jako racionální proces založena.
K delegátům sněmu promluvil také vedoucí Odboru poradců a
poradkyň předsedy vlády Vladimír Špidla. „Věda a výzkum nejsou pouhými nástroji pro udržování
konkurenceschopnosti, ale jsou i významné pro vzdělání a soudržnost společnosti,“ připomněl
Vladimír Špidla. Zdůraznil pak, že zásadní význam má interdisciplinární výzkum.
Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
16.12.2014