Projekt byl zaměřen na analýzu fenoménu bezdětnosti v české společnosti. Kromě studia nedobrovolné bezdětnosti byl zaměřen i na šetření volby života bez dětí. Důraz je kladen na výzkum životních strategií, podmínek a identit bezdětných mužů a žen tří věkových kategorií. Stěžejní fází projektu byl rozsáhlý kvalitativní výzkum postavený na hloubkových, polostandardizovaných a v 1. a 3. roce výzkumu opakovaných rozhovorech. Bezdětnost byla však zkoumána komplexně, se zahrnutím sociodemografické analýzy vývoje počtu a struktury bezdětných, mediální analýzy a sekundární analýzy kvantitativních sociologických dat o rodinném životě a reprodukčním chování české populace. Svým zaměřením výzkum rozšířil dosavadní poznání studií bezdětnosti v rovině předmětové i metodologické.
Řešitelka: Hana Hašková, Sociologický ústav AV ČR
Spoluřešitelka: Lenka Zamykalová, Ústav pro lékařskou etiku a ošetřovatelství 3. LF UK
http://www.slon-knihy.cz/detail.php?user=1d8be1966a1fb0206a48e80c7156ade...
Fenomén bezdětnosti
Hana Hašková
Abstrakt
Cílem knihy je prozkoumání a vysvětlení fenoménu bezdětnosti v české společnosti. Autorka se dotýká široce diskutovaného tématu nízké plodnosti české společnosti a prodlužování období bezdětnosti mezi mladými lidmi (tzv. odkládání rodičovství). V knize si stanovuje dvě výzkumné otázky: Jaké faktory přispívají k prodlužování období bezdětnosti a případně k bezdětnosti celoživotní? Jak definují (rozumějí) svou (své) bezdětnost(i) samotní bezdětní, jak se podle nich a v jejich vlastním případě bezdětnost „dělá“ a jak ji prožívají? Zaměření výzkumných otázek vedlo autorku k využití dat a metodických postupů jak kvantitativní, tak i kvalitativní povahy, a to tak, aby byla využita explanační síla komplementarity těchto výzkumných přístupů a dat. Autorka identifikuje faktory, které mají vliv na prodlužování období bezdětnosti a míru bezdětnosti v české společnosti mezigeneračně, pojmenovává rovněž faktory, jejichž vliv na prodlužování období bezdětnosti se v současné době posiluje. Na základě propojení poznatků z kvalitativní i kvantitativní analýzy dat autorka dále ukazuje na možný potenciál teorie genderové spravedlnosti pro vysvětlení růstu podílu bezdětných v současné české společnosti. Bude česká společnost společností bezdětných a jedináčků? Jaké důvody vedou mladé lidi k prodlužování období bezdětnosti? Jaké faktory přispívají k celoživotní bezdětnosti? Proč došlo k dramatickému poklesu plodnosti a růstu podílu bezdětných v české populaci zejména v 90. letech 20. století? Proč k nim nedošlo dříve? Jakou roli hrají genderové stereotypy a možnosti kombinování práce a péče v reprodukčních plánech mladých mužů a žen? Kdo zůstává bez dětí? Jak se volí bezdětnost? Jak se s bezdětností smiřuje? Kde leží hranice mezi dobrovolnou a nedobrovolnou bezdětností? Jsou životy bezdětných prázdné nebo životy rodičů přeplněné? Je bezdětnost ztrátou nebo příležitostí? Může být nedobrovolná bezdětnost volbou a dobrovolná bezdětnost nevolbou? Jak definují a jak prožívají bezdětnost bezdětní muži a jak ženy?
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 18, zobrazeno 1 - 10)
V této publikaci se věnuje autorský tým dobrovolné i nedobrovolné bezdětnosti s důrazem na výzkum tohoto fenoménu v české společnosti.
Mužské i ženské časopisy užívají biologizující rámce reprodukčního chování a rodičovství u mužů i žen očekávají. Ženské časopisy ale akcentují hodnotu mateřství pro mateřství samo (vstup do mateřství i mateřskou praxi), zatímco časopisy pro muže akcentují vstup do otcovství jako součást svazku se ženou spíš než otcovskou praxi.
Článek předkládá výsledky rozsáhlého dotazníkového šetření na téma reprodukčních preferencí a faktorů ovlivňujících reprodukční chování v české společnosti. Autorka se v článku zabývá genderovým rozdílem v reprodukčních preferencích mužů a žen, narůstající tolerancí vůči celoživotní bezdětnosti v české společnosti a zesilováním či oslabováním vlivu identifikovaných faktorů na reprodukční chování mezi mladší a starší generací v ČR.
Článek prezentuje výsledky podrobné analýzy sociodemografických rozdílů v subjektivním hodnocení životní úrovně domácností provedené na datech z pravidelných kontinuálních šetření veřejného mínění.
Cílem naší studie je prozkoumat, zda-li a jakým způsobem je v genderově odlišně zacílených médiích reflektována v české společnosti problematika rodičovství a bezdětnosti. Ve studii předkládáme výsledky kvalitativní a kvantitativní analýzy vybraných ženských časopisů a kvalitativní výzkumné sondy vybraných časopisů životního stylu pro muže, vydávaných v ČR po roce 1989, tedy v období významných změn v reprodukčním chování.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, další číslo bulletinu Gender , rovné příležitosti, výzkum je pro Vás opět připraveno, tentokrát v podobě dvojčísla, v široké paletě odborných článků. V tomto čísle nabízíme příspěvky z velmi úspěšného panelu Rodina a gender, který proběhl letos v květnu v rámci Československých sociologických dní. Další, zejména empirické články, jsou převážně výstupy z výzkumných projektů oddělení Gender & sociologie.
Analýza vlivu faktorů na reprodukční preference a chování českých mužů a žen. Zaměření na faktory, které mají vliv na přechod k rodičovství. Poznatky čerpány ze Sčítání lidu a dvou reprezentativních šetření české populace. Faktory autorka kategorizuje na situační, ekonomické, okolí a touhy po dítěti. Faktory ekonomické od sebe odlišují současné mladé generace od generací, které zakládaly své rodiny zejména před rokem 1989.
V článku autorka analyzuje vliv různých faktorů na reprodukční preference a reprodukční chování českých mužů a žen. Zaměřuje se zejména na faktory, které mají vliv na přechod ze stavu bezdětnosti do rodičovství. Čerpá přitom z dat kvalitativního i kvantitativního charakteru.
Článek přináší komparativní analýzu dat mezinárodního longitudinálního výzkumu ISSP 1994 a 2002, zaměřeného na šetření genderových rolí a rodinného života. Z analýzy vyplývá, že z hlediska postojů k genderovým rolím a pracujícím matkám, bylo možné rozdělit evropské země tak, že země bývalého východoevropského bloku tvořily jak v polovině 90. let, tak i na začátku nového tisíciletí samostatný celek.
V článku autorky analyzují, jakými způsoby je ustavována, udržována a narušována ab/normalita bezdětnosti a normativita rodičovství. Za tímto účelem provádějí analýzu diskurzů, která čerpá z 60 problem-centered rozhovorů s bezdětnými muži a ženami třech věkových kategorií a z internetových diskuzí mezi rodiči a bezdětnými. Rozhovory i internetové diskuze jsou zaměřeny na téma rodičovství, bezdětnosti a neplodnosti.
Facebook
Twitter