Zasedání výboru pro bioetiku

UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) vyvíjí kromě tematiky kulturního dědictví aktivity rovněž v oblasti bioetiky. Mezinárodní výbor pro bioetiku UNESCO (International Bioethics Committee – IBC) má již na svém kontě mnohé významné deklarace, a to především „Universální deklaraci o bioetice a lidských právech“ (2005). Poslední zasedání výboru, který byl založen v roce 1993 a tvoří jej 36 nezávislých expertů jmenovaných generálním ředitelem UNESCO na dobu čtyř let, se uskutečnilo v Paříži ve dnech 8. až 12. září 2014.

V pořadí již 21. zasedání IBC mělo na programu inovaci článku 15 Univerzální deklarace o bioetice a lidských právech, který se zabývá sdílením prospěchu či užitku z výzkumu. Experti diskutovali o jejích článcích v souvislosti s rozvojem genetiky, vývojové biologie a výzkumu lidského genomu v posledních letech a rovněž se seznámili se shrnutím připravované revize Doporučení ke statutu vědeckého pracovníka, které vydalo UNESCO v roce 1974. Část zasedání se konala společně s Mezivládním výborem pro bioetiku UNESCO – výborem expertů na bioetickou problematiku, který jmenují vlády 36 členských států UNESCO (Česká republika mezi ně nepatří).

Diskuse o inovaci článku 15 se stala doménou zástupců rozvojových zemí zejména z Afriky a Střední a Jižní Ameriky, kteří tvoří značnou část členstva IBC a jejichž zájmy jsou poněkud jiné než zájmy zástupců vyspělých zemí. Podstatný je pro ně především účinný přenos znalostí moderního biomedicínského výzkumu do klinické praxe v jejich zemích a samozřejmě finanční stránka péče o zdraví. Obecná diskuse o inovaci deklarace z hlediska nových znalostí výzkumu se soustředila do dvou oblastí: jednak šlo o ochranu lidských práv v souvislosti s rychle se rozvíjejícími znalostmi lidského genomu a jeho testováním, jednak o prudký rozvoj vývojové biologie a reprodukční medicíny (například v souvislosti s návrhem léčby mitochondriálních nemocí pomocí tzv. pronukleárního transferu nebo problematikou vytváření zárodečných buněk z indukovaných pluripotentních kmenových buněk). V tomto kontextu bude výbor v průběhu dalších měsíců usilovat o vytvoření návrhu, jak deklaraci na základě konsenzuální diskuse revidovat.

Zástupci bioetické komise Rady Evropy (RE) informovali výbor o připravované konferenci RE na téma nově vznikajících technologií (nanotechnologie, biotechnologie, kognitivní neurotechnologie) – uskutečnit by se měla v červnu 2015 v Paříži. Více o činnosti IBC nalez­nete na http://www.unesco.org/new/en/social-and-human-sciences/themes/bioethics/international-bioethics-committee/.

JOSEF SYKA,
Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.,
člen Mezinárodního výboru pro bioetiku UNESCO