Regionální spolupráce mezi Akademií věd a Kraji – výstava ruského umění z českých veřejných sbírek
Všechna fota: Archiv SLÚ AV ČR
U zrodu výstavy stála nejprve spolupráce mezi Slovanským ústavem AV ČR a Galerií
výtvarného umění v Náchodě. Ta vychází především ze skutečnosti, že v 50. letech 20.
století byla do náchodské galerie převedena většina kolekce ruských výtvarných děl, která získal
Slovanský ústav v meziválečném období od ruských malířů v československé emigraci. Osudy
celé náchodské sbírky ruského výtvarného umění a jejího dalšího vývoje by mohly tvořit samostatnou
kapitolu; pro nás je důležité, že se současný ředitel náchodské galerie Mgr. Jan Kapusta již od
konce 80. let 20. století systematicky snažil nejen o přehodnocení významu náchodské sbírky ruského
umění v rámci České republiky, ale i o odborné zpracování všech obrazů, jejich popis a nové
určení autorství. Zároveň dlouhodobě usiluje o zpřístupnění obrazů veřejnosti. Nový obrat
v této činnosti nastal v období po roce 2000, kdy byla zahájena cílená spolupráce se
Slovanským ústavem. Tehdy zde začala pracovat dr. Julie Jančárková, která se kromě jiných odborných
aktivit jako jedna z mála v ČR specializuje na studium ruského výtvarného umění. Začal
pozvolný, avšak systematický výzkum náchodské sbírky a první kroky směřující k jeho publikační
podobě. Díky smlouvě o regionální spolupráci v posledních dvou letech mohl být výzkum dokončen
rychleji a mohla také vzniknout výpravná publikace
Ruská malba, kresba a grafika od 19. do poloviny 20. století ze sbírek Galerie výtvarného umění
v Náchodě, která vyjde v nejbližší době.
Původní myšlenka na prezentaci náchodských obrazů veřejnosti získala nový rozměr
díky zájmu Alšovy jihočeské galerie na Hluboké, která se rozhodla vystavit ruské výtvarné umění i
z dalších českých sbírek v turisticky přitažlivém objektu Státního zámku Hluboká.
Autorkou koncepce výstavy a její kurátorkou je – jak jinak – Julie Jančárková.
Kurátorka výstavy Julie Jančárková
Pod jejím vedením vznikla ojedinělá výstava ruského umění 19. a první poloviny
20. století, která se u nás v tomto rozsahu uskutečnila naposledy zhruba před padesáti lety.
Vystaveno je více než 120 uměleckých děl. Exponáty kromě Galerie výtvarného umění v Náchodě
zapůjčily Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Galerie hlavního města Prahy,
Galerie moderního umění v Hradci Králové, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Národní
galerie v Praze, Pražský hrad a turistickým lákadlem jsou i tři zápůjčky ze Státní
Treťjakovské galerie v Moskvě.
Výstava představuje české veřejnosti vývoj ruského výtvarného umění. Obrazy z
první poloviny 19. století seznamují diváka s osobnostmi ruských dějin a přibližují umělecký
rukopis některých ruských malířů z období klasicismu, sentimentalismu a romantismu.
Nejpodrobněji je představena druhá polovina 19. století a první polovina století dvacátého –
realistické umění nejvýznamnějšího ruského uměleckého spolku „Peredvižniků“, umění avantgardy a
především ruských emigrantů, kteří byli po roce 1917 nuceni opustit svou vlast (např. Natálie
Gončarovová, Alexandr Jakovlev, Mstislav Dobužinskij, Alexandr Benois ad.). Ústřední postavou
výstavy, která nese i jeho jméno, je však osobnost známého ruského malíře Ilji Repina. Návštěvníci
se mohou seznámit s dvaceti třemi obrazy tohoto ruského realistického malíře, který na dlouhou
dobu ovlivnil i vnímání ruských dějin. Vynikají mezi nimi dvě plátna z pozdního období
malířovy tvorby –
Křížové procesí v dubovém lese (ze sbírek Galerie moderního umění v Hradci
Králové) a A.
S. Puškin v lyceu 8. ledna 1815 recituje svou poemu „Vzpomínky v Carském Sele“ (ze
sbírek Pražského hradu). Kromě obrazů z českých sbírek mají návštěvníci ojedinělou možnost
vidět u nás Repinova díla
Záporožci
píší dopis tureckému sultánovi a
Hrbáč, a dále obraz
V šaškovském kostýmu od Viktora Vasněcova, které zapůjčila moskevská Treťjakovská galerie.
Obrazy odtud byly naposledy k vidění v bývalém Československu v roce 1973.
Výstava je opatřena rozsáhlými českými a anglickými popisky a potrvá do
27. září 2015.
DANA HAŠKOVÁ,
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.