Monografická studie se soutředí na čtyři různé aspekty zkoumaného fenoménu. Obsahem první kapitoly je generační porovnání různorodých reflexí dobové evropské historiografie v recenzích publikovaných v českých historických časopisech. V další kapitole autorka sleduje zahraniční studijní cesty nastupující generace badatelů. Třetí část pojednává o překladech odborných textů, které přinesly metodické obohacení české historiografie. Cílem závěrečné syntetizující kapitoly je dokázat, že právě snaha české akademické komunity obstát v evropském kontextu, vedla ke kvalitativnímu růstu oboru, který znamenal nejen zpřesnění metodiky výzkumu, ale i vznik a metodické vymezení nových disciplín, například dějin umění, nebo, v kontextu diskutované monografie, emancipace literární historie.
Previous
Next
Ani vítěz, ani poražený
MICHAELA BEČKOVÁ
Na sklonu roku 2013, kdy by Ladislav Fuks oslavil devadesáté narozeniny, vyšla v nakladatelství Host...
Hledání průniků loajalit
IVA KREJČOVÁ — PETR PÍŠA
Pětatřicátý ročník plzeňských sympozií k problematice 19. století, pořádaný ve dnech ve dnech...
Kultivovaný bedekr
DANIEL SOUKUP
Po knihách věnovaných G. K. Chestertonovi (Fanatik, prorok, či klaun? [2008]) a kulturněhistorickému...