Poznávání a zobrazování lidského těla procházelo složitými a zajímavými peripetiemi v období raného a klasického středověku, kdy se většinou ještě z náboženských důvodů nepovolovaly pitvy. Důležitou spojnicí mezi lékařskými znalostmi antického Řecka a Říma a křesťanskou středověkou Evropou byla arabská literatura 9.-12. století, např. Avicenna.

Knowledge and illustration of the human body went through remarkable stages during the early and classical Middle Ages when dissections were mostly prohibited for religious reasons. The Arabic literature from the 9th to 12th century, e.g. that written by Ibn Sina, known as Avicenna, was an important bridge between medical knowledge in ancient Greece and Rome and Christian medieval Europe.