České technologie na pomoc při záplavách v Buenos Aires
Ilustrace: Kaianders Sempler
Aktuality
10.9.2015 Gender Mainstreaming in STEM and Global Change Sciences
Centrum výzkumu globální změny pořádá ve dnech 14.–15. října 2015 pod záštitou předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše mezinárodní konferenci „Gender Mainstreaming in STEM and Global Change Sciences“ (STEM – science, technology, engineering and mathematics), na níž vystoupí zahraniční experti z oblasti rovných příležitostí ve vědě a výzkumu. Program konference, která je jednou z akcí projektu 7.RP – EGERA, se dotkne mj. témat, jež budou součástí letošního klimatického summitu OSN v Paříži 6. prosince 2015. Víve informací zde.
V pražských Dejvicích se 9. září 2015 uskutečnil již třetí ročník populárně-naučného jarmarku s cílem povzbudit zájem o vědu a techniku u mladé generace. Celodenní program s interaktivními ukázkami vědeckých a technologických znalostí či dovedností z praxe připravili pro žáky, studenty, pedagogy i rodiče pořadatelé několika institucí: jmenovitě Věda nás baví, VŠCHT v Praze, ČVUT a ÚOCHB AV ČR. Chemickou podívanou plnou atraktivních pokusů nabídli vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, a to od přeměn světelné, tepelné a chemické energie přes neviditelné kresby vhodné pro špionáž či ochranu bankovek a dokumentů po možnost vyzkoušet si kreslení ohněm (viz fotogalerie). Vědecký jarmark 2015, který zaštítila mj. Akademie věd ČR, zahájil patron akce prof. Václav Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV ČR; akci prof. Pačes propagoval také 4. září 2015 v pořadu S Vámi v Praze (Radio Regina). Jelikož podle zakladatele společnosti Věda nás baví Charlese Peaka zájem veřejnosti o vědecké jarmarky a festivaly narůstá, přicházejí organizátoři ze soukromé sféry i akademické obce stále s novými nápady, což bezpochyby potvrdil nabitý program letošního ročníku. Podrobnější informace naleznete na www.vedeckyjarmark.cz.
Osmnáctý ročník soutěže, jejímž prostřednictvím společnost Siemens podporuje českou vědu a vysoké školství, přichází s několika novinkami. Již od konce srpna mohou studenti a vědci technických oborů přihlašovat své práce a projekty a soutěžit o finanční ocenění v celkové výši přes milion korun. Soutěžní klání se uskuteční v pěti kategoriích (nejvýznamnější výsledek základního výzkumu; nejvýznamnější výsledek vývoje/inovace; nejlepší pedagogický pracovník; nejlepší diplomová práce; nejlepší disertační práce), přičemž nově se vyhlašuje zvláštní ocenění pro studenta, který dosáhl mimořádných studijních nebo výzkumných výsledků navzdory zdravotnímu postižení či sociálnímu znevýhodnění. Novinkou je výzva přímo pro vás: doporučte kamaráda a vyhrajte 5000 korun; pokud znáte studenta se skvělou diplomovou nebo disertační prací, který možná jen o soutěži zatím neví, dejte organizátorům vědět – jestliže zvítězí, také vy obdržíte finanční odměnu.
Uzávěrka přihlášek je 10. listopadu 2015 pro všechny kategorie.
Letošní ročník se opět koná pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva průmyslu a obchodu, Akademie věd ČR a nově i místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka.
Otázkou demokracie v politické kultuře Blízkého východu, Asie a Ruska se budou v Akademii věd ČR zabývat 16. září 2015 domácí i zahraniční orientalisté v rámci konference Democracy in the Political Culture of the Middle East, Asia, and Russia. V centru zájmu bude stát problematika významů, které političtí představitelé v těchto zemích připisují demokracii ve svých projevech a politickém diskursu. Případové studie na konferenci budou popisovat situaci mj. v Egyptě, Turecku, Íránu, Afghánistánu, Uzbekistánu, Číně a v Rusku. Příspěvky přednesou například Shadi Hamid (Brookings Institution), Naghmeh Sohrabi (Brandeis University), Thomas Ruttig (Afghan Analysts Network), Jie Lu (American University), Rukiye Tinas (SciencePo/Eskişehir Osmangazi Üniversitesi) a další. Konference, kterou pořádá Orientální ústav AV ČR s finanční podporou Ministerstva zahraničních věcí ČR a Strategie AV 21 Akademie věd ČR, je partnerskou akcí 19. konference Forum 2000 „Demokracie a vzdělávání“.
V případě zájmu o účast se můžete registrovat na adrese kubalek@orient.cas.cz do pondělí 14. září 2015.
Budova Geofyzikálního ústavu AV ČR je na špici spořilovského kopce nepřehlédnutelná – to nejen z hlediska urbanistického, neboť dominuje čtvrti malých rodinných domků se zahrádkami, či z hlediska vědeckých otázek zde zkoumaných, ale také v oblasti kulturní. Mimo místní veřejně přístupný a školami hojně navštěvovaný geopark se totiž zdejší vědci pyšní velkoformátovým Pajerovým obrazem Záliv smrti (viz AB 2/2006), který je v zasedačce svědkem častých setkání milovníků výtvarného umění v jakési stálé galerii. Díky podpoře vedení Geofyzikálního ústavu i místní radnici zde vědci založili se spořilovskými občany společnou tradici Spořilovských salonů – už desátý ročník se otevřel letos v podvečer 2. září 2015 vernisáží čtveřice výtvarníků. Barevné enkaustické obrazy tvořené nanášením barvy pomocí žehličky vystavuje Karolina Straková a dále se představují již známí účastníci všech předchozích ročníků Jiří Bárta (pastely) a Ivan Beneš (krajiny a zátiší) či účastník druhého až osmého Spořilovského salonu Vladimír Pechar s tepanou Českou historií v portrétu.
Název tohoto příspěvku je částečně totožný s titulem knihy, kterou v letošním roce vydalo Nakladatelství Academia – Divoká příroda Prahy a blízkého okolí – autorů Radka Mikuláše a Jana A. Šturmy. Případný čtenář by mohl zaváhat, jestli knížka není jen dalším z dlouhé řady příspěvků o pražských chráněných územích, o jejich biologii a geologii. Odpověď je jednoznačná – není. Publikace se zabývá takzvanou novou divočinou, tedy místy, ze kterých se částečně nebo zcela vytratila lidská činnost; a bez péče o původní lidský výtvor se tam spontánně vyvíjí vegetace a společenstva živočichů.
Tedy studie o rumištní flóře a o invazivních živočiších a rostlinách, o neofytech? Takových studií už také vzniklo a nadále vzniká nemálo, namátkou objemná kniha editovaná Jiřím Mlíkovským a Petrem Stýblem Nepůvodní druhy fauny a flóry ČR (ČSOP Praha, 496 str., 2006) a série článků širokého kolektivu a autorů vedeného Petrem Pyškem. Zdá se, že nová divočina už je zpracovaná na odborné i popularizační úrovni; k čemu tedy další knížku? Jednoduše proto, že dosavadní publikace nevědomky pracují s omezujícími předsudky a od těch jsme se snažili oprostit. Odborné články o nové divočině mají už v nadpisech samé invasive, alien a další termíny vnímané jako „strašáky“. Ve výše citované knize J. Mlíkovského a P. Sýbla zase nejsou žádná vyobrazení, což je u knihy o přírodě docela kuriozita.
více zde 3.9.2015 Poprvé na světě: protony urychlené v plazmatu vytvářeném z vodíkového ledu laserem PALS
Tým českých a francouzských fyziků dokázal v pražské laserové laboratoři PALS spojit a využít zdánlivě neslučitelné: horké plazma o teplotě řádu milionů stupňů a vodíkový led – přesněji čistý vodík zmražený do pevného stavu při teplotách až -261°C. Vytvořili z něho tenký pásek, do kterého vystřelili laserový paprsek z pulzního výkonového laseru, takže se na terčíku vytvořilo horké plazma a došlo k urychlení protonů na vysoké energie. Zásluhu na úspěchu tohoto unikátního experimentu mají nejen pracovníci PALS (společné pracoviště Ústavu fyziky plazmatu AV ČR a Fyzikálního ústavu AV ČR), kteří celý experiment připravili a realizovali, ale také tým badatelů z francouzské laboratoře INAC/SBT CEA, kteří pro PALS vyvinuli speciální heliový kryostat pro vytváření vodíkového ledu, a dále skupina odborníků z projektu ELI, kteří se podíleli na přípravě kryostatu a na měření urychlených protonů.
Představujeme výběr letních novinek z produkce Nakladatelství Academia, které vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice i českou i překladovou beletrii. Více informací naleznete na www.academia.cz.
Geologové a geofyzici z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR zahájili projekt, jehož cílem je vybudování výzkumného centra při univerzitě v Arba Minch v jižní Etiopii. Centrum umožní získávat relevantní data pro analýzu geologických rizik v oblasti – tedy především zemětřesení a sesuvů hornin. Součástí projektu je výuka etiopských studentů v oborech geologie, inženýrská geologie a geofyzika. Zařízení a přístroje, které do centra zakoupí česká strana, zůstanou etiopské univerzitě natrvalo k dispozici, uvedl vedoucí týmu odborníků dr. Jan Valenta.
Na pracovištích Akademie věd působí nejen vědečtí odborníci, ale zároveň skvělí hudebníci. Pro radost sobě i druhým hrají a zpívají téměř profesionálně, jiní ryze amatérsky. A proto se zrodila myšlenka, kterou podpořila Akademická rada AV ČR, připojit se k oslavám 125. výročí Akademie věd také akademickým „muzicírováním“ (viz AB 3/2015).
V těchto dnech se v Praze koná již 12. ročník mezinárodní sociologické konference Evropské sociologické asociace, jehož se účastní 3500 vědců a vědkyň, především z Evropy, ale i z mnoha mimoevropských zemí. Konferenci Rozdíly, nerovnosti a sociologická imaginace / Differences, Inequalities and Sociological Imagination pořádá Sociologický ústav AV ČR ve spolupráci s Evropskou sociologickou asociací (ESA) a hlavními hosty a řečníky jsou čtyři významné osobnosti současných sociálních věd – prof. Zygmunt Bauman, prof. Arlie R. Hochschild, prof. Gurminder K. Bhambra a prof. Christopher T. Whelan.
„Velká část problémů soudobých společností je důsledkem exponenciálního nárůstu sociálních nerovností jak na globální úrovni, mezi státy, tak na úrovních národních, regionálních i lokálních, tedy mezi lidmi v rámci jednoho státu, regionu či města,“ říká ředitel Sociologického ústavu AV ČR dr. Tomáš Kostelecký. Jde o proces, který je pozorován dlouhodobě a jenž byl celosvětovou hospodářskou krizí významně prohlouben. Rostoucí nerovnosti ve svých důsledcích ohrožují samotnou existenci demokracie a zároveň významně narušují vztahy mezi státy.
Sborník o médiích, hlavně o těch, kdo je 17. 11. 1968 ještě vytvářeli, aby se tam směli vrátit až po 17. 11. 1989.
V podobě publikace vydává Syndikát novinářů ČR – Klub novinářů Pražského jara '68 – mozaiku zpráv, komentářů a glos, interview, fejetonů i sloupků, které vytváří obraz doby mezi 17. listopadem '68 a '89. Součástí publikace jsou i odpovědi veřejně činných osobností na anketní otázky k 25. výročí Listopadu 1989. Mezi oslovenými byla rovněž řada osobností z Akademie věd ČR. Na otázky – Čeho si na dění roku 1968 u nás nejvíc ceníte a proč?, Vidíte nějakou souvislost mezi událostmi let 68–69 a tím, co se událo v roce 1989?, Co je podle vás největším polistopadovým úspěchem a co považujete za největší neúspěch?, odpověděli např. prof. Armin Delong, dr. Jiří Hoppe, prof. Helena Illnerová, prof. Erazim Kohák, prof. Robert Kvaček, prof. Vilém Prečan prof. František Šmahel, prof. Rudolf Zahradník a další.
Vojtěch Lanna II. by měl jistě radost, kdyby viděl, že jeho novorenesanční vily z druhé půle 19. století dodnes zůstávají věrny své koncepci rodinného sídla a zároveň reprezentačních prostor. Přesně před rokem jsme vás seznámili s vilou Lanna v Gmundenu u Travénského jezera, na něž se odkazuje interiérová výzdoba pražské Lannovy vily (viz AB 7-8/2014). Letos vás do rakouského Solnohradska zveme znovu, protože se tamní Villa Lanna připojila ke gmundenskému letnímu festivalu a ve dnech 14. a 15. srpna se otevřela pro účastníky semináře Was bleibt? Architektur – Philosophie – Wissenschaft.
Praha hostila největší světovou konferenci v oboru teoretických a početních neurověd – Computational Neurosciences (CNS) 2015. Početní neurovědy mají za úkol matematicky popsat funkci mozku a procesy, které v něm probíhají. Kombinují proto matematické analýzy a počítačové modelování s experimentálními neurovědami s cílem lépe porozumět základům fungování nervového systému a využít těchto poznatků i v medicíně a řadě technologií.
Na 530 účastníků si od 18. do 23. července vyměňovalo poznatky o vypracovávání složitých počítačových analýz a modelů pro vyhodnocování a zpracovávání dat získávaných neurovědci v experimentech. Stejně důležité a zajímavé však byly i čistě teoretické příspěvky týkající se matematických vlastností modelů a poskytující koncepční rámec. Debatovalo se o vlastnostech jednotlivých buněk a jejich modelování, o zpracovávání zrakových a sluchových podnětů, o neuromodulaci a řízení motoriky nevyjímaje vylepšování parametrů pro hlubokou mozkovou stimulaci u pacientů s Parkinsonovou chorobou nebo o pokroku směrem k počítačovému modelu dyslexie. Řeč byla i o charakteristikách mozkové aktivity za situace, kdy je mozek v tzv. klidovém stavu, nebo dokonce o měření a modelování toho, jak se ptáci učí svůj rozmanitý zpěv.
Populárně-naučná soutěž Expedice vesmír úspěšně skončila. Při dramatické misi ke čtyřkilometrovému asteroidu se posádce podařilo odklonit toto kosmické těleso z kolizní dráhy se Zemí a tím i zachránit naši planetu před katastrofou. Kosmická loď se ze své mise vrátila v neděli 23. srpna ráno, když pětice kosmonautů Alena Kupská, Ondřej Brhlík, Vojtěch Fárek, Adam Karas a Jakub Zemek strávili letem bez mála 24 hodin. O pětici finalistů rozhodla mj. odborná porota, v níž zasedli astrofyzik Jiří Grygar, psychiatr Cyril Höschl, letec-kosmonaut Oldřich Pelčák, publicista Pavel Toufar a fyzikové Bedřich Rus (ELI Beamlines) a Tomáš Mocek (HiLASE).
Dne 4. srpna 2015 zemřel jeden z nejvýznamnějších českých fyzikálních chemiků prof. Arnošt Reiser.
„Ač fyzicky žádný Herkules, jeho duše je nadmíru statečná a houževnatá, a to i ve chvílích nejtěžších. Jeho charakter představuje monokrystal z nejlepšího materiálu,“ častoval prof. Reisera čestný předseda AV ČR prof. Rudolf Zahradník.
Životní i vědeckou dráhu světově uznávaného chemika a později ředitele Ústavu zobrazovacích věd na Polytechnické univerzitě v New Yorku prof. Arnošta Reisera lze jen obtížně představit v několika řádcích. Co by mohlo být námětem hned pro několik životních scénářů, se v případě prof. Reisera setkalo v jednom jediném. O jeho cestě protkané řadou nečekaných náhod v životně vypjatých situacích vypráví kniha Útěk, kterou v r. 2006 vydalo Nakladatelství Academia. Pročítáním publikace Život s vědou 1939–2009 se čtenář naopak ocitá v prostorách velkých laboratoří, kde se během 20. století postupně rodila jedna z nejdůležitějších technických změn... „Nikdo z nás tehdy netušil, že jsme vkročili do samých začátků polovodičové revoluce, která měla během několika let změnit život na Zemi...“ zmiňuje autor a dodává „Jsem přesvědčen, že ze všech revolucí, které lidstvo zažilo, je významnější jen zrod jazyka před nějakými 30 000 lety a mnohem pozdější vynález písma.“ Více čtěte v rozhovoru s prof. Reiserem z roku 2010.
V souvislosti s kompletní rekonstrukcí ulice Husova ve Slaném provádí v měsících červenci a srpnu Archeologický Ústav AV ČR, Praha (vedoucí výzkumu – Mgr. Jiří Unger) záchranný archeologický výzkum, který se soustředí především do míst, kde v minulosti stávala tzv. Lounská brána. Terénní výzkum zachytil kromě základového zdiva samotné věže Lounské brány i několik dalších kamenných konstrukcí souvisejících s tímto článkem městské fortifikace.
Nově zřízenou pozici vědecké diplomatky v Izraeli bude zastávat Delana Mikolášová, jíž oficiálně představil místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek na tiskové konferenci 20. srpna 2015. Úkolem nové diplomatky bude podporovat a rozvíjet strategická partnerství mezi izraelskými a českými univerzitami a výzkumnými pracovišti, prezentovat českou vědu a výzkum na konferencích a odborných fórech a usnadňovat vysílání českých vědců do výzkumných týmů v Izraeli. „Chceme zároveň podpořit i výměnu druhým směrem. Nabídnout izraelským vědcům uplatnění v České republice, která v současné době disponuje velice kvalitní vědeckou infrastrukturou a možnostmi dalšího financování z evropských fondů,“ uvedl místopředseda Bělobrádek. Delana Mikolášová se chystá zaměřit zejména na oblasti nanotechnologií, biotechnologií, IT a strojírenství.
více zde 20.8.2015 Výstava půdních biologů v Hluboké nad Vltavou
Do světa pod našima nohama zve výstava pracovníků Biologického centra AV ČR v prostorách ZOO Hluboká nad Vltavou. Uvidíte zde exotické mnohonožky, půdní organismy pod mikroskopem a dozvíte se mj. odpovědi na otázky „Proč potřebujeme zdravou půdu a čím ji ohrožujeme?“, „Co všechno půda dokáže?“ a „Kde se skrývají původci nemocí a odkud pocházejí antibiotika?“. Expozici Svět pod našima nohama uspořádanou při příležitosti letošního Mezinárodního roku půdy můžete navštívit do 20. září 2015.
Cílem Roku půdy je upozornit na význam půdy a na nutnost její ochrany. Zdravé půdy jsou totiž základem výživy lidstva, podporují biodiverzitu naší planety, pomáhají stabilizovat klima na Zemi a zvyšují odolnost krajiny vůči povodním a suchu. Zachování tohoto neobnovitelného zdroje v dobrém stavu je nezbytné pro naši udržitelnou budoucnost.
Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze se v reakci na současnou neutěšenou situaci s obrovskou imigrační vlnou, kterou zatím není Evropa schopna uspokojivě řešit, zrodila výzva Vědci proti strachu a lhostejnosti. Jejím cílem není zlehčovat skutečná rizika plynoucí z imigrace, ale důrazně se vymezit proti šíření nesnášenlivosti a panice plynoucí z nedostatečné objektivní informovanosti. Nelze souhlasit s dehumanizací lidí v nouzi, diskriminací nebo násilím z nenávisti. K výzvě http://www.vyzvavedcu.cz/ se osobně připojili rovněž pracovníci na nejrůznějších postech Akademie věd ČR.
více zde
English
