Previous Next
Ani vítěz, ani poražený MICHAELA BEČKOVÁ Na sklonu roku 2013, kdy by Ladislav Fuks oslavil devadesáté narozeniny, vyšla v nakladatelství Host...
Hledání průniků loajalit IVA KREJČOVÁ — PETR PÍŠA Pětatřicátý ročník plzeňských sympozií k problematice 19. století, pořádaný ve dnech ve dnech...
Kultivovaný bedekr DANIEL SOUKUP Po knihách věnovaných G. K. Chestertonovi (Fanatik, prorok, či klaun? [2008]) a kulturněhistorickému...

Videoarchiv

Debata o situaci bohemistiky ve světě proběhla v rámci V. kongresu světové literárněvědné bohemistiky. Zúčastnili se jí literární vědci Veronika Ambros, Alessandro Catalano, Sunbee Yu, Joanna Czaplińska, Zuzana Říhová, Žoržeta Čolakova, Peter Deutschmann, Alfrun Kliems, za Ministerstvo zahraničních věcí Kristýna Laryšová a přítomné publikum. Moderoval Pavel Janáček.

Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR představil ve čtvrtek 14. 5. 2015 knihu Hľadanie súčasnosti. Slovenská literatúra začiatku 21. storočia (Literárne informačné centrum, Bratislava 2014), která vznikla ve spolupráci autorů z partnerského Ústavu slovenskej literatúry SAV v Bratislavě a ÚČL AV ČR. Součástí programu Dne se současnou slovenskou literaturou byl také přednáškový blok spoluautorů knihy a hostů o situaci současné slovenské prózy a poezie a jejich srovnání s aktuální českou literární tvorbou. Bloku se účastnili Michal Jareš, Radoslav Passia, Ivana Taranenková a Marek Vadas. Moderoval Lubomír Machala.

Přednáška Veroniky Jáchimové se soustředí na spory o podoby kanonizace Karla Čapka v české literatuře po roce 1948. Pozornost je zaměřena na reprezentaci Karla Čapka v muzeálních expozicích, které určitou dobu suplovaly dosud nesepsané literární dějiny. Na základě archivních dokumentů je rekonstruován střet centrální paměťové instituce (Památníku národního písemnictví) a instituce lokální (Muzea Karla Čapka v Malých Svatoňovicích), přičemž každá z nich akcentovala jiné aspekty reprezentace osobnosti a díla Karla Čapka – jednak jako symbolu étosu Masarykova a Benešova demokratického republikanismu, jednak jako autora protifašisticky angažované linie českého písemnictví.

Načítá se přehrávač ...

14. 4. v sále ÚČL AV ČR proslovila Magdaléna Pokorná přednášku „Toto individuum se tam zdržuje ne kvůli udaným rodinným poměrům, ale kvůli literární práci.“ Zkušenost Prokopa Chocholouška z let 1848-1864. Přednáška představila způsob, jímž byl v padesátých letech 19. století disciplinován Prokop Chocholoušek (1819–1864), autor historických povídek a románů a během revoluce 1848–1849 redaktor demokratických periodik, a poukázala na cenzurní důsledky, které to mělo pro jeho autorskou činnost.

Načítá se přehrávač ...

Těžištěm přednášky bude sledování okolností – historických, ekonomických, personálních i institucionálních –, jež se podílely na erozi ambiciózního vydavatelského projektu Ivana Svitáka, jeho dvacetisvazkových sebraných spisů. Na počátku 90. let procházela česká nakladatelství a český knižní trh fází hluboké transformace. Zhoršená ekonomická situace nakladatelství zapůsobila jako „neviditelná“, institucionálně nezakotvená restrikce, v jejímž důsledku nebyl Svitákův projekt nikdy realizován. Přednáška se na základě archivních pramenů zaměří na Svitákovo vyjednávání s nakladatelskými domy a na jeho snahu přeznačit zmíněné ekonomické regulativy na úroveň ideologické cenzury. Teoreticko-metodologickým pozadím bude koncepce Pierra Bourdiea o „protiekonomickém“ charakteru autonomního literárního pole, v němž však zároveň funguje „ekonomická“ logika.