Česká literatura 63, 2015/3

Studie

Josef Švéda

Reprezentace „pravého Američana“ a Spojených států amerických v českých cestopisech od sedmdesátých let 19. století po první světovou válku

Studie se zabývá analýzou cestopisné literatury o Spojených státech amerických v českém cestopisném diskurzu v období od sedmdesátých let devatenáctého století po první světovou válku. Argumentační osu tvoří dvě témata – reprezentace USA jako „země svobody“ a obraz „pravého Američana“. Kromě zpracování tohoto tématu si studie klade za cíl prozkoumat obrysy české identity v konfrontaci s americkým „jiným“. Metodologicky se tedy inspiruje saidovskými analýzami a zobrazováním „jiného“ v literatuře a kultuře. Studie argumentuje, že analyzovaní autoři (Josef Václav Sládek, František Herites, Josef Štolba, Jiří Guth, Josef Kořenský ad.) vidí USA jako inspirativní model svobodné a demokratické země. Stejně tak zobrazení „pravých Američanů“ je přes některé jejich negativní aspekty pozitivní. Jsou reprezentováni jako činorodí, pracovití a houževnatí jednotlivci, čestní a stateční. Autoři často kontrastují tyto pozitivní rysy amerického „jiného“ s „typicky“ českou malostí, absencí hrdosti, dynamičnosti a také údajnou závistivostí Čechů. I v těchto aspektech by si dle cestopisců Češi měli vzít z Američanů příklad. Jediným výraznějším pozitivním rysem Čechů v konfrontaci s Američany je jejich „kulturnost“ (rozvinutost v oblasti literatury, divadla, hudby, výtvarného umění apod.). Celkově můžeme konstatovat, že čeští cestovatelé v tomto období Spojené státy americké a její obyvatele obdivují a vidí je jako příklad hodný následování. Tento reprezentační modus také dokladuje postupný obrat českých intelektuálních a kulturních elit od východu na západ, ke kterému docházelo v tomto období.

Markéta Magidová

intermedialita popisu. souvislosti tvorby alaina robbe-grilleta a jána mančušky

Studie předkládá interpretaci souvislostí děl Alaina Robbe-Grilleta a Jána Mančušky. Činí to na základě teze Martina Seela o inherentnosti intermediality uměleckých děl a aplikace tohoto postupu na klasifikaci modů reprezentace Wernera Wolfa. Popis je ukázán jako společný modus reprezentace děl těchto tvůrců v různých médiích a intermedialita popisu se stala osou tohoto textu. Interpretace uměleckých děl pomocí modu reprezetace (zde konkrétně deskripce v různých médiích) je zde obhajována jako přesnější vzhledem ke klasifikaci děl než snaha porozumět dílům pouze na základě analýzy jejich mediální podstaty (tedy filmovosti, malířskosti, sochařskosti, aj.) a žánrového zařazení. Studie se snaží nabídnout pozitivní interpretaci souvislostí děl těchto autorů. Pomocí makromodu deskripce je zde ukázána značná příbuznost literárních textů Mančušky s postupy i obsahy, jež lze nalézt v díle Robbe-Grilleta. Vlastnosti hlavního modu deskripce v díle Robbe-Grilleta jsou subverzivní vůči románové formě, zatímco velmi podobný, ne-li totožný modus reprezentace použitý v galerijním prostoru – v případě děl Jána Mančušky – bývá kritiky vykládán narativně. Důvody tohoto interpretačního paradoxu může objasnit mediální provedení makromodu deskripce, které s použitím daného média nabývá také nových významů. Na základě analýzy vlastností dekripce je také v závěru ukázán dopad na smysl daných postupů a děl.

Veronika Pehe

Drobné hrdinství. Vzdor jakožto předmět nostalgie v díle Petra Šabacha a Michala Viewegha Vendula Rejzlová K tzv. Dominikánovi a českým dominikánům doby Karlovy

Studie zkoumá, jakými způsoby se v populárnách prózách Báječná léta pod psa Michala Viewegha a Občanský průkaz Petra Šabacha projevuje nostalgie po období socialismu. Její hlavní projev spatřuje ve vzpomínání na možnosti vzdoru, které represivní režim před rokem 1989 nabízel a s nimi spojenou touhu po drobném, každodenním hrdinství. Práce zkoumá, jak je nostalgického vyznění obou textů dosaženo skrze využití humoru, který může figurovat jako prostředek i výsledek pokusů o vzdor. Zároveň si klade za cíl ukázat, že laskavé a humorné ladění obou textů se nevylučuje s odsouzením bývalého režimu. Tématizace vzdoru a narativní struktura těchto děl nabádají čtenáře k identifikaci s postavami, které zastávají antikomunistické postoje. Nostalgie těchto textů se tak obrací ne k době socialismu jako takové, ale k narativu o jejím úspěšném překonání.

Rozhledy

Vendula Rejzlová

K tzv. Dominikánovi a českým dominikánům doby Karlovy

Hledání autorství anonymních děl české středověké literatury provokuje v dobrém slova smyslu starší i současné badatele. Příspěvek se vrací k dosud nevyřešené a zřejmě neřešitelné otázce, kdo byl tzv. Dominikán, z jehož pera vzešel překlad staročeského Passionálu, Života Krista Pána a několika knih první redakce staročeské Bible.  Dává do souvislosti zejména výzkum Vladimíra Koudelky, Anežky Vidmanové a Markéty Pytlíkové. Průzkum dosvědčuje, že možného autora není třeba ztotožňovat pouze s Janem Moravcem nebo Protivou z Dlouhé Vsi.

Recenze

Karel Krejčí: Literatury a žánry v evropské dimenzi. Nejen česká literatura v zorném poli komparatistiky / Dalibor Tureček

Radek Čech — Ioan-Iovitz Popescu — Gabriel Altmann: Metody kvantitativní analýzy (nejen) básnických textů / Petr Plecháč

Jan Lukavec: Od českého Tokia k exotické Praze / Daniel Soukup

Veronika Košnarová: Ztracen v dějinách. Spisovatel Jan M. Kolár /  Tereza Riedlbauchová

Ivana Taranenková (ed.): Podoby autobiografickej literatúry 19. storočia / Lenka Szentesiová

Bořivoj Srba: Prozření Genesiovo: Inscenační tvorba pražských českých činoherních divadel za německé okupace a druhé světové války 1939–1945 / Pavel Janoušek

Alena Fialová: Poučeni z krizového vývoje. Poválečná česká společnost v reflexi normalizační prózy / Eva Klíčová 

Anotace, recenze a glosy

Daniel Vojtěch (ed.): Klubko Ariadnino / Jan Malura

Hledání průniků loajalit / Petr Píša, Iva Krejčová

Estetická iluze v literatuře a umění / Tomáš Koblížek

Brněnská výstava o samizdatu / Michal Jareš

Informatorium

Autoři čísla

Informace pro autory