Aktuality

31.8.2015

Právě vyšlé č. 4 Československé psychologie

přináší nový pohled na afekty z pera I. Poláčkové Šolcové a R. Trnky. Přehledové studie jsou zaměřeny na kriminální myšlení (P. Faridová) a sociální oporu u onkologicky nemocných dětí a dospívajících (T. Blažková a V. Koutná). Výzkumné studie jsou věnovány spokojenosti dětí (L. Hodačová a kol.) a všímavosti (U. Akin a A. Akin). Nedožité sedmdesátiny L. Osecké jsme si připomněli její statí s využitím strukturní analýzy. V nekrologu vzpomněli L. Csémy a J. Kožený na život a dílo předního českého psychologa L. Kubičky.

23.6.2015

Prémie Otto Wichterleho udělena Mgr. Sylvii Graf, Ph.D.

Mgr. Sylvii Graf, Ph.D. byla udělena v letošním roce prémie Otto Wichterleho určená pro perspektivní mladé badatele (Detail).

23.6.2015

IMPACT FACTOR časopisu Československá psychologie pro rok 2014

Impact factor časopisu Československá psychologie pro rok 2014 je 0,239.

17.6.2015

Psychologický ústav AV ČR, v.v.i. vydal knihu "Člověk v kontextech celoživotního vývoje", jejímž editorem je ředitel ústavu M. Blatný.

Kniha shrnuje nejvýznamnější výsledky výzkumu vědeckých pracovníků Psychologického ústavu Akademie věd České republiky, tak jak vznikaly v prvním desetiletí tohoto století.

Více aktualit

Stručné dějiny Psychologického ústavu AV ČR

 

Psychologický ústav bývalé Československé akademie věd v Praze s pobočkou v Brně byl založen 1. 4. 1967. Vznikl ze dvou pracovišť:

1. Ze společného oddělení Psychologického ústavu Univerzity Karlovy a Pedagogického ústavu Jana Ámose Komenského ČSAV se zaměřením na obecnou a sociální psychologii, které bylo založeno již v roce 1957 z iniciativy profesora PhDr. Jana Doležala a profesora PhDr. Otokara Chlupa jako první krok k budoucímu samostatnému psychologickému pracovišti v ČSAV;

2. Z oddělení pedagogické a vývojové psychologie Pedagogického ústavu Jana Ámose Komenského ČSAV.

Tato dvě pracoviště se stala základem oddělení sociální psychologie a oddělení psychologie učení a vývoje samostatného ústavu. Nově bylo konstituováno oddělení psychologie osobnosti.

Prvním ředitelem Psychologického ústavu ČSAV se stal profesor PhDr. et RNDr. Vladimír Tardy, který vedl i oddělení psychologie osobnosti. Z vedení ústavu byl odvolán počátkem sedmdesátých let při čistkách na začátku období tzv. normalizace. Poté byl i pensionován a na počátku roku 1977 se stal jedním ze signatářů Charty 77.

Z brněnské pobočky ústavu se k 1. 1. 1970 stala Psychologická laboratoř ČSAV. Jejím ředitelem se stal profesor PhDr. Vilém Chmelař. Tyto dvě instituce odborně spolupracovaly, ale byly nezávislé. Vědecká témata, která byla v Psychologickém ústavu a v Psychologické laboratoři zkoumána, byla prof. Chmelarurčována tzv. Státním plánem základního výzkumu. Psychologický ústav ČSAV uspořádal během sedmdesátých a osmdesátých let několik mezinárodních konferencí na široce pojaté téma psychologie učení. Poslední z těchto konferencí, tentokrát s důrazem na psychický vývoj, se konala v Praze v roce 1991.

Psychologický ústav se od svého založení stal také vydavatelem časopisu Československá psychologie s podtitulem Časopis pro psychologickou teorii a praxi. Časopis vycházel sice již od roku 1957, ale od založení ústavu je s ním těsně spjat. Časopis pochopitelně zrcadlí odborný i společenský vývoj v oboru i v naší zemi v posledním téměř půlstoletí s jeho peripetiemi. Blíže o jeho historii se dočtete zde.

V roce 1983 byla Psychologická laboratoř ČSAV v Brně spolu s dalšími společensko-vědními pracovišti včleněna do Ústavu pro výzkum společenského vědomí jako psychologické oddělení. To bylo připojeno na vlastní žádost k Psychologickému ústavu ČSAV v Praze na jaře roku 1990.

Společenské změny po listopadu 1989 znamenaly na jedné straně zřízení vědecké rady jako výrazného demokratického prvku v organizaci vědecké práce, otevření pracoviště světu, mezinárodní spolupráci, svobodnou volbu témat bádání a otevřenou vědeckou diskusi, na druhé straně výraznou redukci počtu pracovníků a zrušení některých oddělení v průběhu několika fází transformačního procesu, kterým nejprve ČSAV a poté AV ČR prošla.

Při hodnocení minulosti je však třeba konstatovat, že přes ideologický nátlak zvenčí i zevnitř, vedoucí k deformacím témat i lidí, se na obou akademických psychologických pracovištích jako jediných pracovištích zaměřených především na základní výzkum dařilo pěstovat psychologii jako vědeckou disciplínu na kvalitní odborné úrovni. Vznikly zde i práce a publikace, které obstály ve zkoušce času. Platí to zejména o výzkumu v oblastech kognitivní psychologie, vývojové psychologie, sociální psychologie a psychologie osobnosti.

Na přelomu let 1992 a 1993 byla v návaznosti na dělení federálního státu a vznik samostatné České republiky Československá akademie věd transformována do AV ČR. V roce 1993 bylo v souvislosti se změnou ve vedení Psychologického ústavu AV ČR přeneseno ředitelství ústavu z Prahy do Brna. Od té doby pracovaly v Praze dvě pobočky ústavu, z nichž jedna (zabývající se především výzkumem stresu) byla později zrušena a její pracovníci přešli do resortu ministerstva obrany. Od roku 2003 pracují v ústavu čtyři oddělení, jejichž členy jsou jak brněnští, tak pražští pracovníci: oddělení psychologie osobnosti, oddělení kognitivní psychologie, oddělení psychologie zdraví a oddělení psychologické metodologie. V roce 2013 došlo ke sloučení oddělení psychologie zdraví a oddělení psychologie osobnosti, vzniklo nové odělení sociální psychologie a osobnosti. Tato oddělení nyní vymezují a charakterizují i hlavní oblasti výzkumu, realizovaného v Psychologickém ústavu AV ČR, v.v.i.