Digitální podoba Martinické bible (signatura 1TB 3), kterou pro projekt Memoria Mundi Series Bohemica digitálně zpracovala firma Albertina Icome Beroun, s. r. o., je přístupná přes http://www.manuscriptorium.com.
Odborná literatura považuje rukopis Martinické bible za jeden z nejlepších a nejzajímavějších přepisů bible českého původu první poloviny 15. století, a to jak po stránce výtvarné, tak i textové. Jde o latinský text, psaný ve dvou sloupcích o 51 řádku na 434 pergamenových listech doprovázený 55 kaligrafickými a 108 malovanými iniciálami. Pět z nich je figurálních.
Pátrání po předchozích majitelích této latinské bible vychází přímo ze zmíněné figurální iniciály s Mistrem Janem Husem. Do výjevu je vkomponována postava muže, odcházejícího s knihou v ruce od hořící hranice, k níž se ohlíží. Mohl by to být objednavatel rukopisu a soudí se, že jím byl přímo Husův žák Petr z Mladoňovic, který byl na koncilu v Kostnici též přítomen a sám sepsal „Zprávu o soudu a odsouzení M. J. Husi v Kostnici“.
Za předpokladu, že Petr z Mladoňovic, jinak od roku 1439 farář u sv. Michala v Praze, byl skutečně prvním vlastníkem tohoto rukopisu, pak patrně bible zůstala na svatomichalské faře i po jeho smrti. Faru v roce 1627 dostali darem od Ferdinanda II. servité, kteří si začali budovat klášter na Bílé hoře. Stavbu však nedokončili, zůstali u sv. Michala a budovy na Bílé hoře prodali roku 1673 Maxmiliánu Valentinovi z Martinic. Ten také vlastnil pražský rukopis Richenthalovy kroniky, pojednávající o kostnickém koncilu. Je tedy možné, že od servitů získal do rodové knihovny Martiniců i latinskou bibli s Husovým upálením.
Někdy v první třetině 19. století byla knihovna Martiniců převezena na Smečno, kam s ní pravděpodobně cestovala i „naše“ bible. Podle těchto vlastníků bible se ujal její přívlastek Martinická. V roce 1924 je doložena v majetku velkostatkáře J. Filipa na Smečně a roku 1926 se jako „Husitská bible“ objevila v katalogu Zinkovy aukce. V roce 1967 byla bible opět na prodej – z nabídky antikvariátu ji zakoupila tehdejší Základní knihovna ČSAV (dnes Knihovna Akademie věd ČR) a bible se stala nejcennější knihou v jejím historickém knižním fondu, spravovaném Knihovědným oddělením.
Bible byla od září 2005 do ledna 2006 vystavena v Metropolitním muzeu v New Yorku na prestižní výstavě Prague, The Crown of Bohemia 1347–1437, která byla pod názvem Karel IV. – císař z Boží milosti představena od února do května 2006 na Pražském hradě. Před zapůjčením na výstavu byla bible kompletně digitalizována a restaurátor akad. mal. David Frank vytvořil rukodělné faksimile osmi stran, z nichž na jedné je umístěna iniciála se scénou Husova upálení; restaurátorka paní Jarmila Franková zhotovila pro faksimile knižní korpus a vazbu a u originálu bible opravila na vazbě novodobé necitlivé úpravy a poškození.
Knihovna Akademie věd ČR uspořádala ve dnech 27. 3.–14. 4. 2006 výstavu „Martinická bible a její cesta z 15. do 21. století. Osudy jednoho exponátu výstavy Karel IV. – císař z boží milosti. Restaurátorská práce Jarmily a Davida Frankových“. Výstava zůstala rovněž uchována k případnému zapůjčení na 20 laminovaných plakátech formátu A2.
Veškerou fotodokumentaci i výkladové texty z této výstavy archivuje CD-ROM:
Baďurová, Anežka – Hartmanová, Dagmar a kol.
Martinická bible a její cesta z 15. do 21. století. Restaurátorská práce Jarmily a Davida Frankových – výstava uspořádaná 27. 3.–14. 4. 2006 Knihovnou akademie věd ČR. Praha, Knihovna Akademie věd ČR 2006. Objednávka »
