Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Vědecký jarmark 9. září 2015 v Praze
Zúčastněte se Vědeckého jarmarku ve středu 9. září 2015 od 8:30 do 17:30 na Vítězném náměstí v Praze - Dejvicích. Astronomický ústav AV ČR nabídne pozorování dalekohledem. Za jasného počasí se podíváte přes speciální filtr na naší nejbližší hvězdu - Slunce, za zatažené oblohy se zaměříme na pozemské objekty a ukážeme si i tak, co dalekohled umí, tedy co znamená zvětšení, zorný úhel či zorné pole dalekohledu.
Pracovník AsÚ oceněn za třetí nejlepší vědecký poster
Na 32. ročníku International Conference on Phenomena in Ionized Gases (ICPIG), renomované konferenci v oboru fyzika plazmatu konající se letos 26. – 31. července v rumunském Iași, získal 3. místo v soutěži posterů pracovník Astronomického ústavu Ing. Miroslav Horký. Toto zasloužené ocenění získal v konkurenci 247 registrovaných účastníků. Práce popisovala jevy v magnetizovaném plazmatu.
Kamil Hornoch z ASU je ukázkovým případem, jak mohou amatérští astronomové konkurovat profesionálům (k nimž se Kamil dnes také řadí). V roce 2002 si našel „skulinku na trhu“ a začal se zabývat systematickým vyhledáváním nov v blízké galaxii M 31 v Andromedě a stal se v tomto oboru nesmírně úspěšným. Dnes se svými spolupracovníky hlídá i několik dalších blízkých galaxií, zejména pak M 81 ve Velké medvědici, a zde nemá konkurenta. V roce 2014 formou Astronomického telegramu oznámil objev 34 možných nov v galaxiích mimo naši, a jen za polovinu letošního roku má již 15 objevů. Za zmínku jistě stojí, že Kamil je k polovině roku 2015 objevitelem celkově přes 290 nov v cizích galaxiích. Některé z nich jsou velmi zajímavými exempláři, a to zejména ty rekurentní.
Česká republika se na 11 dní stane místem setkání špičkových astronomů se studenty
Letní škola nazvaná „ESO/OPTICON/IAU summer school on modern instruments, their science case, and practical data reduction“ se bude konat od 1. do 11. 9. v Brně a bude jedinečnou mezinárodní akcí svého druhu. Hlavním úkolem je vzdělávat mladé české astronomy, většinou studenty PhD oboru astronomie, kteří budou pracovat po boku svých zahraničních kolegů na nejmodernějších projektech astronomie, pod vedením špičkových lektorů Evropské jižní observatoře (ESO), které je ČR členem od roku 2007, a dalších prvotřídních evropských pracovišť. Obohacením bude účast zahraničních studentů ze 14 zemí celého světa. Zároveň je toto setkání příležitostí pro zástupce českých firem navázat kontakty a ujasnit si podmínky technologicky náročných kontraktů ESO.
Na čem pracujeme: Vznik penumbry sluneční skvrny v přímém přenosu
Přestože jsou skvrny na Slunci známy již od starověku a v Evropě jsou pravidelně sledovány od dob vynálezu dalekohledu, jsou neustále obestřeny řadou tajemství. Prozatím např. vůbec není jasné, jak vypadá struktura magnetického pole tvořícího skvrnu pod úrovní viditelného povrchu. Má charakter tlusté monolitické silotrubice, nebo vypadá jako svazek menších trubiček, takže připomíná svazek špaget? Stejně tak není úplně zřejmé, za jakých podmínek a proč vzniká kolem jádra (umbry) skvrny její okrajový lem (penumbra). Právě na poslední jmenovaný problém se zaměřil Jan Jurčák z AsÚ ve spolupráci s kolegy z Kiepenheuerova Institutu pro sluneční fyziku z německého Freiburgu.
12. ročník turistického pochodu "Po stopách kocoura Mikeše" 19. září 2015
V sobotu 19. září se odehraje již 12. ročník tradičního pochodu "Po stopách kocoura Mikeše". Na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově bude jedno z kontrolních stanovišť pochodu. Na hvězdárně v ten den budou prohlídky zdarma pro všechny návštěvníky toho dne. Na stanovišti pochodu pak bude připraveno pozorování dalekohledem a zpestření pro děti "stref se míčkem do měsíčního kráteru". Ze stanoviště si každý odnese malý obrázek na památku.
V pondělí 28. září, na státní svátek sv. Václava, spatříme v časných ranních hodinách před rozbřeskem poměrně vzácné úplné zatmění Měsíce. Náš kosmický soused se vnoří do stínu Země a díky zemské atmosféře, která láme do zemského stínu načervenalý odstín slunečního záření, chytne Měsíc nezvyklý naoranžovělý až narudlý nádech. Úkaz bude v Česku pozorovatelný takřka v celém průběhu a fáze úplného zatmění potrvá 1 hodinu 12 minut. Znovu takový úkaz spatříme až v roce 2018. Připravujeme pro vás akci spojenou s pozorováním tohoto vzácného úkazu.
V noci ze 12. na 13. srpna vyvrcholí meteorický roj Perseidy
Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v dopoledních hodinách 13. srpna, tedy ve čtvrtek. Nejvíce meteorů v Česku patříme v noci ze 12. na 13. srpna 2015. V průběhu této noci uvidíme na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky vhodné fázi Měsíce nebude noc v podstatě vůbec osvětlena měsíčním svitem. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohledy na Mléčnou dráhu nad hlavou nebo velmi úzký měsíční srpek časně ráno za rozbřesku. Úkaz můžete i poměrně snadno fotografovat. Znovu budou mít Perseidy takto příznivé podmínky až v roce 2018.
Na čem pracujeme: Tajemná povaha rentgenového zdroje Her X-1
Ve vesmíru je celá spousta zajímavých objektů, jimž se musí astrofyzikové věnovat jednomu po druhém. Bizarní konfigurace často předčí i fantazii autorů vědecko-fantastických románů. Zajímavým systémem je tzv. rentgenová dvojhvězda HZ Her/Her X-1 obsahující neutronovou hvězdu obklopenou akrečním diskem. Právě tento systém se stal cílem studie V. Šimona z AsÚ, v níž se zabýval dlouhodobým vývojem vysokoenergetických stavů tohoto objektu.
Supermasivní černá díra v hledáčku českých astronomů na chilské observatoři Paranal
I v době internetu a dálkového ovládání dalekohledů, což Astronomický ústav AV ČR intenzivně využívá, se naskytne potřeba být na místě. Právě v tomto období je totiž na jižní polokouli nejlépe pozorovatelný střed naší Galaxie se supermasivní černou dírou v jejím centru, což je jedním ze středobodů zájmu našich vědců. Z druhé strany zeměkoule svoje pozorování popsal profesor Vladimír Karas, ředitel Astronomického ústavu AV ČR a vedoucí skupiny relativistické astrofyziky.
Co zjistila sonda New Horizons u Pluta? V pořadu Českého rozhlasu Dvojka "Jak to vidíte?" to komentuje Dr. Petr Scheirich z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.
Na čem pracujeme: Balíček programů pro analýzu nemaxwellovských rozdělovacích funkcí částic ve sluneční atmosféře
Interpretace jevů ve sluneční atmosféře je neoddělitelně spojena s nutností interpretovat spektrum. Ve vyšších vrstvách sluneční atmosféry, v přechodové zóně nebo v koróně, je hustota materiálu malá, takže spektrální čáry jsou opticky tenké. Tato situace do jisté míry komplikuje diagnostiku, neboť záření nemusí být nutně v termodynamické rovnováze s částicemi. Doposud byl v takových problémech přijímán předpoklad, že částicové rozdělení je rovnovážné, tzv. maxwellovské. Elena Dzifčáková a její spolupracovníci z AsÚ dali k dispozici programový balík, který umožňuje započítat do spektrální diagnostiky opticky tenkých čar i vliv nerovnovážného rozdělení. Balíček i s potřebnými výchozími daty je každému volně k dispozici na stránce kappa.asu.cas.cz.
Zúčastněte se Vědeckého jarmarku ve středu 9. září 2015 od 8:30 do 17:30 na Vítězném náměstí v Praze - Dejvicích. Astronomický ústav AV ČR nabídne pozorování dalekohledem. Za jasného počasí se podíváte přes speciální filtr na naší nejbližší hvězdu - Slunce, za zatažené oblohy se zaměříme na pozemské objekty a ukážeme si i tak, co dalekohled umí, tedy co znamená zvětšení, zorný úhel či zorné pole dalekohledu.
Pracovník AsÚ oceněn za třetí nejlepší vědecký poster
Na 32. ročníku International Conference on Phenomena in Ionized Gases (ICPIG), renomované konferenci v oboru fyzika plazmatu konající se letos 26. – 31. července v rumunském Iași, získal 3. místo v soutěži posterů pracovník Astronomického ústavu Ing. Miroslav Horký. Toto zasloužené ocenění získal v konkurenci 247 registrovaných účastníků. Práce popisovala jevy v magnetizovaném plazmatu.
Kamil Hornoch z ASU je ukázkovým případem, jak mohou amatérští astronomové konkurovat profesionálům (k nimž se Kamil dnes také řadí). V roce 2002 si našel „skulinku na trhu“ a začal se zabývat systematickým vyhledáváním nov v blízké galaxii M 31 v Andromedě a stal se v tomto oboru nesmírně úspěšným. Dnes se svými spolupracovníky hlídá i několik dalších blízkých galaxií, zejména pak M 81 ve Velké medvědici, a zde nemá konkurenta. V roce 2014 formou Astronomického telegramu oznámil objev 34 možných nov v galaxiích mimo naši, a jen za polovinu letošního roku má již 15 objevů. Za zmínku jistě stojí, že Kamil je k polovině roku 2015 objevitelem celkově přes 290 nov v cizích galaxiích. Některé z nich jsou velmi zajímavými exempláři, a to zejména ty rekurentní.
Česká republika se na 11 dní stane místem setkání špičkových astronomů se studenty
Letní škola nazvaná „ESO/OPTICON/IAU summer school on modern instruments, their science case, and practical data reduction“ se bude konat od 1. do 11. 9. v Brně a bude jedinečnou mezinárodní akcí svého druhu. Hlavním úkolem je vzdělávat mladé české astronomy, většinou studenty PhD oboru astronomie, kteří budou pracovat po boku svých zahraničních kolegů na nejmodernějších projektech astronomie, pod vedením špičkových lektorů Evropské jižní observatoře (ESO), které je ČR členem od roku 2007, a dalších prvotřídních evropských pracovišť. Obohacením bude účast zahraničních studentů ze 14 zemí celého světa. Zároveň je toto setkání příležitostí pro zástupce českých firem navázat kontakty a ujasnit si podmínky technologicky náročných kontraktů ESO.
Na čem pracujeme: Vznik penumbry sluneční skvrny v přímém přenosu
Přestože jsou skvrny na Slunci známy již od starověku a v Evropě jsou pravidelně sledovány od dob vynálezu dalekohledu, jsou neustále obestřeny řadou tajemství. Prozatím např. vůbec není jasné, jak vypadá struktura magnetického pole tvořícího skvrnu pod úrovní viditelného povrchu. Má charakter tlusté monolitické silotrubice, nebo vypadá jako svazek menších trubiček, takže připomíná svazek špaget? Stejně tak není úplně zřejmé, za jakých podmínek a proč vzniká kolem jádra (umbry) skvrny její okrajový lem (penumbra). Právě na poslední jmenovaný problém se zaměřil Jan Jurčák z AsÚ ve spolupráci s kolegy z Kiepenheuerova Institutu pro sluneční fyziku z německého Freiburgu.
12. ročník turistického pochodu "Po stopách kocoura Mikeše" 19. září 2015
V sobotu 19. září se odehraje již 12. ročník tradičního pochodu "Po stopách kocoura Mikeše". Na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově bude jedno z kontrolních stanovišť pochodu. Na hvězdárně v ten den budou prohlídky zdarma pro všechny návštěvníky toho dne. Na stanovišti pochodu pak bude připraveno pozorování dalekohledem a zpestření pro děti "stref se míčkem do měsíčního kráteru". Ze stanoviště si každý odnese malý obrázek na památku.
Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v dopoledních hodinách 13. srpna, tedy ve čtvrtek. Nejvíce meteorů v Česku patříme v noci ze 12. na 13. srpna 2015. V průběhu této noci uvidíme na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky vhodné fázi Měsíce nebude noc v podstatě vůbec osvětlena měsíčním svitem. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohledy na Mléčnou dráhu nad hlavou nebo velmi úzký měsíční srpek časně ráno za rozbřesku. Úkaz můžete i poměrně snadno fotografovat. Znovu budou mít Perseidy takto příznivé podmínky až v roce 2018.