Přípona –ová je u ženských příjmení v českém jazyce povinná. Co se ale stane, pokud se žena rozhodne zvolit si variantu bez přechýlení? Jazykovědci namítají, že přechylování je tradiční a ohýbání slov je podstatou češtiny. Přijďte diskutovat s našimi hosty a hostkami o tom, zda to jde i jinak.
NKC - gender a věda Sociologického ústavu AV ČR zve na přednášku a diskuzi, která se uskuteční u příležitosti Noci vědců a vědkyň 2015
Nyní je podle zákona možné nepřechylovat jen příjmení cizinek, Češek provdaných za cizince nebo žen žijících v zahraničí. Mnoho žen se však snaží pravidla obejít. Hlavně proto, že se jim zdá, že přechylování jmen je jejich komolením. V zahraničí třeba kvůli tomu nepoznají, jestli jsou pan Novák a paní Nováková manželé, a Hillary Clintonová by se mohla podivit, kdo to vlastně kandiduje podle českých novinářů na prezidenta USA.
Zahraniční příjmení jsou bez přechýlení pro nás přijatelnější než česká. Třeba jméno sportovní střelkyně Kateřiny Emmons, jejíž manžel je Američan, je pro nás snesitelnější, než kdybychom měli naši sousedku oslovovat paní Dvořák, Veselý nebo Smetana.
Někdy se ze jména stane už značka, jako například v případě Dary Rolins nebo Jany Kirschner. Ne každá z nás má ale předpoklady nastartovat hudební nebo mediální kariéru a udělat si ze svého jména značku, nad kterou se nikdo nepozastavuje.
Přijďte se s nám podělit o váš názor na přechylování!
Občerstvení zajištěno / vstup volný
Facebook
Twitter