Anotace

Cílem projektu je využít technologie 3D skenování k vytvoření virtuálního muzea, které bude prezentovat obraz neolitické kultury na příkladu sídliště v Bylanech u Kutné Hory.

Hlavním parametrem aplikovaného výzkumu projektu bude realizace metodiky pro evidenci, tezauraci a prezentaci archeologických nálezů v digitální podobě. Základní technologií bude optické 3D skenovaní artefaktů jehož výhodou je schopnost zachytit naprosto věrný virtuální prostorový model objektu. To jednak vytváří nové možnosti prezentace movitých i nemovitých památek, a jednak znásobuje poteciál jejich zachování pro případ, kdy je originál zničen. To není ve světle zkušeností posledních let bohužel iluzorní nebezpečí (např. požár Národního kulturního památníku Mikulčice, povodeň v Archeologickém ústavu Praha).

Součástí projektu je geografický informační systém bylanského sídelního areálu a virtuální rekonstrukce různých forem nemovitých památek (domů, kruhových sakrálních staveb, osad). Tyto výsledky budou prezentovány in situ pomocí venkovních průhledových tabulí.

Hlavním výstupem projektu bude webové virtuální muzeum neolitického sídelního areálu, které bude integrovat výstavu 3D skenů s tematickou GIS mapou, a dále publikace katalogu výstavy, jenž bude zároveň průvodcem kultury nejstarších zemědělců ve střední Evropě. Muzeum i publikace budou paralelně v české i anglické verzi s tím, že v regionálním spojení lokality Bylany s památkou UNESCO Kutnou Horou přispěje projekt k rozvoji cestovního ruchu v dané oblasti.

Realizace cílů projektu je zaměřena na zachování a rozvoj národních specifik a posílení jejich integrity v kontextu evropské a světové kultury 21. století. Předkládaný projekt svou koncepcí významně přispěje k přiblížení specifické části kulturního dědictví široké obci zájemců v rámci všech stupňů vzdělávání. Výstupy z projektu zajistí významný a systematický rozvoj obecného povědomí o specifických rysech kulturního dědictví a tím i šíření národní kultury v tuzemsku i zahraničí.

 
Řešitelský tým

Odborní pracovníci

Petr Květina
role: vedoucí projektu, 3D rekonstrukce a analýzy nemovitých objektů.

Jaroslav Řídký
role: zástupce vedoucího projektu, příprava publikace faktografického a interpretačního průvodce kulturou nejstarších zemědělců ve střední Evropě včetně datového nosiče, a příprava materiálů pro venkovní průhledové tabule.

Hana Brzobohatá
role: digitalizace artefaktů pomocí 3D optického skeneru a zpracování (postprocessing a rendering) 3D dat.

Markéta Končelová
role: příprava speciální mapy neolitického sídelního areálu Bylany pomocí technologie GIS a implementace artefaktuálních 3D skenů a rekonstrukcí objektů do internetového rozhraní virtuálního muzea.

Radka Šumberová
role: organizace provozu digitalizační laboratoře, prezentace projektu na veřejnosti a implementace jeho výsledků do vzdělávacích projektů.

Ivan Pavlů
role: příprava publikace faktografického i interpretačního průvodce kulturou nejstarších zemědělců ve střední Evropě.

Techničtí pracovníci

Jan Komberec

Jiří Unger (od 2. roku řešení projektu)

 
Popis projektu

Cílem projektu je pomocí technologie 3D skenování vytvořit virtuální muzeum prezentující obraz neolitické kultury na našem území a to na příkladu sídliště v Bylanech u Kutné Hory. Jedná se o lokalitu celosvětového významu a informace, které přinesl její dlouholetý terénní výzkum, jsou základem poznání světa prvních středoevropských zemědělců. Vzhledem k tomu, že archeologické památky z této lokality nejsou a nikdy nebyly veřejnosti fyzicky dostupné, bude tato virtuální výstava prvním počinem, který sbírku kompletně představí.

Hlavním parametrem aplikovaného výzkumu předkládaného projektu je vytvoření metodiky pro evidenci, tezauraci a prezentaci archeologických nálezů v digitální podobě. Základní technologií bude optické 3D skenovaní artefaktů, jehož výhodou je schopnost zachytit naprosto věrný virtuální prostorový model objektu. To jednak vytváří nové bezbariérové možnosti prezentace movitých i nemovitých památek, a jednak znásobuje potenciál jejich zachování pro případ, kdy je originál zničen. To není ve světle zkušeností posledních let bohužel nijak iluzorní nebezpečí (např. požár Národního kulturního památníku Mikulčice, povodeň v Archeologickém ústavu Praha).

Součástí projektu je rovněž geografický informační systém sídelního areálu dané archeologické lokality a virtuální rekonstrukce různých forem nemovitých památek (domů, kruhových sakrálních staveb, vývoje osídlení). Záměrem tohoto kroku je zasadit prezentované artefakty do kontextu původní živé kultury a přiblížit tak uživateli pohled do dávné minulosti naší země. A to jednak virtuálně ve webovém prostředí, ale i přímo in situ chceme pozorovateli ilustrovat sídelní areál pomocí průhledových tabulí.

Hlavním výstupem projektu bude webové virtuální muzeum neolitického sídelního areálu, které bude integrovat výstavu 3D skenů s tematickou GIS mapou. Nedílnou součástí se stane i instalace několika průhledových tabulí v okolí Bylan, které vhodně doplní současnou naučnou stezku. Dalším výstupem se stane publikace katalogu výstavy, jenž bude zároveň průvodcem kultury nejstarších zemědělců ve střední Evropě. Muzeum a publikace budou paralelně v české i anglické verzi s tím, že v regionálním spojení lokality Bylany s památkou UNESCO Kutnou Horou přispěje projekt k rozvoji cestovního ruchu v dané oblasti.

Realizace cílů projektu je zaměřena na zachování a rozvoj národních specifik a posílení jejich integrity v kontextu evropské a světové kultury 21. století. Předkládaný projekt svou koncepcí podstatně přispěje k přiblížení specifické části kulturního dědictví široké obci zájemců včetně všech stupňů vzdělávání a tím k mezigeneračnímu předávání znalostí. Výstupy z projektu zajistí významný a systematický rozvoj obecného povědomí o specifických rysech kulturního dědictví a tím i šíření národní kultury v tuzemsku i zahraničí.

Danou problematiku 3D zobrazení a virtuálního modelování především movitých památek je třeba pojmout ve dvou rovinách. Tou první je oblast zpřístupnění a popularizace kulturního dědictví, kde se metoda 3D vizualizace užívá k zatraktivnění prezentace (Bruno et al. 2010). To se děje i v rámci „kamenných“ muzejních instalací (ze zahraničních např. Museo Archeologico dell’Alto Adige v italském Bolzanu a z českých potom Informační centrum keltské kultury v Nižboře). Doménou virtuální trojdimenzionální vizualizace jsou však hlavně internetové expozice různých forem (např. virtuální prohlídka jeskyně Lascaux). Ty se v poslední době rychle rozšiřují a začínají tvořit nedílnou složku muzejních či jiných kulturních institucí (Grant – Gorin – Fleming 2008, 125). K inspirativním příkladům takové virtuální sbírky movitých artefaktů, patří Virtual Hampson Museum.

Druhou rovinou využití 3D zobrazovacích technik je snaha o tvarovou analýzu předmětu prostřednictvím parametrů jeho virtuálního modelu. Tyto metody snímání a zobrazování mají velký analytický potenciál zejména v oborech, jejichž předmětem studia jsou hmotné prameny. V archeologii příbuzných vědách, jakou je např. antropologie (kosterní a paleoantropologie), již patří 3D skenování a digitální morfometrie ke standardnímu souboru běžně používaných oborových metod (Urbanová – Králík 2009). V archeologii samotné se laboratorní 3D skenování a návazná analýza dat teprve rozbíhají, o čemž svědčí i data publikování takto orientovaných prací (např. Archer – Braun 2010; Bruno – Bruno – De Sensi 2010; Saragusti – Karasik – Sharon 2005).

Cíle těchto analýz obvykle směřují k objektivnímu zhodnocení tvarových parametrů artefaktů na základě obrazových a statistických dat extrahovaných z virtuálních modelů. Souborně jsou takové postupy označovány jako digitální morfometrie. Publikované příklady aplikace ukazují, že lze tímto způsobem řešit otázky artefaktové typologie a chronologie, formální variability stylu, technologické rozmanitosti, ale i funkce studovaných předmětů. Metody 3D skenování a digitální morfometrie jsou použitelné na celou škálu artefaktů od keramiky (Gilboa et al. 2004; Saragusti et al. 2005) po štípanou industrii (Archer – Braun 2010; Buchanan – Collard 2010; Lycett – von Cramon-Taubadel – Gowlett 2010).

Zcela novým trendem v rámci virtuální 3D vizualizace je sdílení databází artefaktových skenů na internetu. Přístup a možnost studia digitálních modelů totiž v mnoha případech nahrazuje přímou manipulaci s často obtížně dostupnými archeologickými nálezy, což jednak výrazně přispívá k procesu poznávání minulosti a jednak zlepšuje památkovou ochranu samotných předmětů.

Literatura
Archer, W. – Braun, D. R. 2010: Variability in bifacial technology at Elandsfontein, Western cape, South Africa: a geometric morphometric approach. Journal of Archaeological Science 37, 201-209.
Bruno, F. – Bruno, S. – De Sensi, G., et al. 2010: From 3D reconstruction to virtual reality: A complete methodology for digital archaeological exhibition. Journal of Cultural Heritage 11/1, 42-49.
Buchanan, B. – Collard, M. 2010: A geometric morphometrics-based assessment of blade shape differences among Paleoindian projectile point types from western North America. Journal of Archaeological Science 37, 350–359.
Gilboa, A. – Karasik, A. – Sharon, I., et al. 2004: Towards computerized typology and classification of ceramics. Journal of Archaeological Science 31/6, 681-694.
Grant, J. – Gorin, S. – Fleming, N. 2008: The Archaeology Coursebook. An Introduction to Themes, Sites, Methods and Skills, 3rd Edition. New York: Routledge.
Květina, P. – Pavlů, I. 2007: Neolitické sídliště v Bylanech – základní databáze. Neolithic settlement at Bylany – essential database. Praha: Archeologický ústav.
Lycett, S. J. – von Cramon-Taubadel, N. – Gowlett, J. A. J. 2010: A comparative 3D geometric morphometric analysis of Victoria West cores: implications for the origins of Levallois technology. Journal of Archaeological Science 37, 1110-1117.
Saragusti, I. – Karasik, A. – Sharon, I., et al. 2005: Quantitative analysis of shape attributes based on contours and section profiles in artifact analysis. Journal of Archaeological Science 32/6, 841-853.
Urbanová, P. – Králík, M. 2009: Kvantitativní popis tvaru pomocí metod geometrické morfometrie. In: Malina, J. – Svoboda, J. (eds.) Čas lovců: Aktualizované dějiny paleolitu. Panoráma antropologie: biologické – sociální – kulturní. Svazek 32. Brno: Masarykova univerzita, 277-289.