Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem
8.9.2015
Česká astrofotografie měsíce
Každoročně kolem 12. srpna jsme svědky meteorického roje Perseidy. Meteory Perseid způsobují malá tělíska rozměrů milimetrů, která se před mnoha desítkami, stovkami či tisíci let oddělila od komety Swift-Tuttle, prolétající kolem Slunce, která právě vnikla do zemské atmosféry a zazářila svým posledním světlem. Rychlost Perseid je úctyhodná, téměř šedesát kilometrů za sekundu, a tak při průletu atmosférou shoří. Podobné, v současné době i vydatnější meteorické roje se objevují i jindy během roku. V lednu Kvadrantidy, v květnu Aquaridy a v prosinci Geminidy a další. Fotografie je kompozicí několika snímků pořízených během sedmi dní.
Letní škola astronomie v Brně
31.8.2015
Astronomický ústav Akademie věd České republiky spolu s Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity (MU), organizací OPTICON a Mezinárodní astronomickou unií v Univerzitním kampusu Bohunice v Brně pořádá letní školu „ESO/OPTICON/IAU summer school on modern instruments, their science case, and practical data reduction“. Koná se od 1. do 11. 9. v Brně a jde o jedinečnou mezinárodní akci. Hlavním úkolem je vzdělávat mladé české astronomy, většinou studenty Ph.D. oboru astronomie, kteří budou pracovat po boku svých zahraničních kolegů na nejmodernějších projektech astronomie, pod vedením špičkových lektorů Evropské jižní observatoře (ESO), které je ČR členem od roku 2007 a dalších prvotřídních evropských pracovišť.
V noci ze 12. na 13. srpna vyvrcholí meteorický roj Perseidy
7.8.2015
Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v dopoledních hodinách 13. srpna, tedy ve čtvrtek. Nejvíce meteorů v Česku spatříme v noci ze 12. na 13. srpna 2015. V průběhu této noci uvidíme na obloze zejména mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Na pozorování roje Perseid si vyhledejte místo daleko od měst s co nejlepším výhledem do všech stran. Pro sledování úkazu není třeba žádný dalekohled – meteory vylétají náhodně po celé obloze a jsou dost výrazné na pozorování pouhýma očima. Díky vhodné fázi Měsíce nebude noc v podstatě vůbec osvětlena měsíčním svitem. Znovu budou mít Perseidy takto příznivé podmínky až v roce 2018.
Nové možnosti zobrazení molekul pomocí mikroskopu atomárních sil
6.8.2015
Vědci z Fyzikálního Ústavu AV ČR společně s kolegy z Ósacké univerzity v Japonsku představili novou metodu, která výrazně posouvá možnosti rastrovacích mikroskopů zobrazit strukturu jednotlivých molekul. „Metoda submolekulárního zobrazení jednotlivých molekul při pokojové teplotě otevírá například nové možnosti při studiu katalytických reakcí na površích pevných látek. Mimo jiné možnost zobrazení molekulární struktury umožní přesnou identifikaci jednotlivých molekul, které vznikly během reakce na povrchu pevné látky. Znalost výsledných molekulárních produktů nám také umožní stanovit průběh samotné chemické reakce,“ vysvětluje jeden z autorů Ing. Pavel Jelínek, Ph.D., z Fyzikálního ústavu AV ČR. Práci publikoval prestižní časopis Nature Communications.
Pluto jako z dob minulých
3.8.2015
Největší gama observatoř světa bude v Chile a na Kanárských ostrovech
21.7.2015
Na svém zasedání 15. a 16. července 2015 vybral za účasti českých zástupců kontrolní výbor observatoře Cherenkov Telescope Array (CTA) umístění největší světové sítě teleskopů pro pozorování vysokoenergetického gama záření. Na jižní polokouli se bude stavět v poušti Atacama v Chile a na severní polokouli na Kanárských ostrovech, konkrétně na ostrově La Palma. Hlavní vědecké cíle CTA jsou pochopení vzniku a role kosmického záření ve vesmíru, studium procesů v blízkosti černých děr a zkoumání chování hmoty za extrémních podmínek. V České republice se projektu CTA účastní Fyzikální ústav AV ČR a Univerzita Karlova v Praze, připravuje se též zapojení Univerzity Palackého v Olomouci.
Pluto ve středu zájmu
13.7.2015
V úterý 14. července ve 13:49:57 středoevropského letního času proletí sonda New Horizons nejblíže k trpasličí planetě Pluto, a to ve vzdálenosti 12 500 km od jejího povrchu. Po více jak devítileté cestě se tak sondě americké NASA podaří další historický milník ve výzkumu Sluneční soustavy. Sonda bude při svém těsném průletu fotografovat povrch trpasličí planety v takových detailech, že pokud by ve stejné vzdálenosti a se stejnou aparaturou fotografovala naší Zemi, byly by na snímcích patrné i jednotlivé budovy. Na snímky z nejbližšího průletu se můžeme těšit patrně již v noci ze 14. na 15. července, kdy data zaslaná sondou dorazí k Zemi. Po opuštění Pluta a soustavy jeho měsíců bude New Horizons cestovat dále do tzv. Kuiperova pásu. Více v tiskové zprávě.
Hlava Štíra ve vesmíru
7.7.2015
Česká astrofotografie měsíce
Vítěznému snímku z června 2015 téměř rovným dílem vévodí několik astronomicky úchvatných objektů. Nejjasnější hvězda letního souhvězdí Štír s krásným jménem Antares se ztrácí v mlhovině vytvořené jejím vlastním vyvrženým materiálem. Načervenalá barva této hvězdě dala dokonce i jméno, připomínající podobně zbarveného Arese, jak říkali staří Řekové Marsu. Antares se již pozvolna blíží ke konci svého aktivního života. Během několika stovek tisíc let vybuchne jako supernova. Již nyní je ve fázi červeného obra a jeho rozměr je vskutku úctyhodný. Pro zajímavost – pokud by byl na pozici našeho Slunce, tak by se i planeta Mars pohybovala poměrně hluboko v jeho řídkém tělese. Více v tiskové zprávě.
Jedinečná příležitost k pozorování noční oblohy
19.6.2015
V sobotu 20. června 2015 večer, tedy jeden den před letním slunovratem, nás čeká jedno z nejhezčích seskupení jasných objektů na obloze v průběhu celého letošního roku. Během soumraku a na jeho konci se nad západním obzorem setkají s Měsícem dvě nejjasnější planety – Venuše a Jupiter. Na pozorování si přitom vystačíme pouhýma očima bez dalekohledu. Nejlepším časem pozorování bude přibližně 22. hodina SELČ. Obloha sice bude ještě především nad západem, kde planety a Měsíc nalezneme, stále ještě hodně světlá, ale s ohledem na nápadnost objektů nebude obtížné uskupení spatřit. Pro pozorování bude ideální místo s dobře odkrytým západním obzorem, nejlépe na kopci nebo z vyšších pater budov.
Přelet ISS přes Slunce
9.6.2015
Česká astrofotografie měsíce
Květnový vítězný snímek Richarda Kotrby v soutěži Česká astrofotografie měsíce přináší odpověď na otázku, jak vypadá letadlo či družice vyfotografovaná přes dalekohled se Sluncem na pozadí. Mezinárodní kosmická stanice (ISS) byla ve chvíli pořízení záběrů 498 km daleko. Kolem Země se ISS pohybuje rychlostí téměř 28 000 km za hodinu, Zemi tak oběhne za 92 minut a doba přeletu na pozadí Slunce trvala necelou sekundu. Upoutají nás především sluneční panely, ale vidíme i jednotlivé moduly Mezinárodní kosmické stanice – obrysy laboratorního modulu Destiny, modulu Kibó i modulu Columbus. Na druhé straně, za centrální příhradovou konstrukcí, pak tušíme první modul Stanice Zarja, užívaný v současné době jako sklad. Více v tiskové zprávě.
Okolí galaxií ve Velkém voze
12.5.2015
Česká astrofotografie měsíce
Galaxie M 81, kterou na snímku Pavla Pecha poznáte podle nádherných spirálních ramen, se nachází asi 11,8 milionu světelných let od nás. Druhá galaxie nese označení M 82, je znatelně menší (na snímku vlevo protáhlý útvar) a nevypadá na první pohled jako spirální galaxie. Poslední pozorování ale odhalila, že i tato galaxie má spirální ramena. Byla však dlouho skryta, neboť M 82 je k nám nevhodně natočena a také se známky spirálních ramen ukrývají za komplexní strukturou galaktického prachu a plynu – nesmazatelné stopy po interakci s blízkým galaktickým sousedem. Obě galaxie jsou od sebe vzdálené jen 130 000 světelných let a navzájem se gravitačně výrazně ovlivňují. Vznikají v nich oblasti s masivní tvorbou nových hvězd. Jsme tak svědky dlouhotrvajícího gravitačního zápasu dvou galaxií, na jehož konci bude pouze jediný vítěz. Více v tiskové zprávě.
Expedice vesmír hledá kosmonauty pro let k asteroidu
9.4.2015
Úkolem pro posádku rakety, která ve třetím ročníku popularizační soutěže pro děti ve věku 10–15 let odstartuje simulovaným letem do vesmíru, je zachránit lidstvo před srážkou čtyřkilometrového imaginárního asteroidu se Zemí v roce 2045. Doletět k němu, odebrat vzorky a poté nejvýkonnějším laserem světa odklonit těleso z jeho dráhy. Děti se během přípravy na let setkají s vědci z Akademie věd ČR, kteří je připraví na vše, co na své kosmické pouti budou potřebovat. „Naši specialisté posádku vyškolí tak, aby při své misi dokázala ovládat výkonné lasery,“ láká budoucí kosmonauty vedoucí projektu ELI Beamlines Roman Hvězda z Fyzikálního ústavu AV ČR.
Jupiter se třemi měsíci
8.4.2015
Česká astrofotografie měsíce
Planety sleduje nejen Hublleův kosmický dalekohled, ale prolétají kolem nich také sondy a zblízka je snímkují. Vyfotografovat planetu a její měsíce ze zemského povrchu není ale vůbec snadný úkol. Brilantní fotografie se povedla RNDr. Karlu Sandlerovi, který nejen podrobně zachytil pásovou strukturu Jupitera, ale dokonce i detaily na třech z jeho čtyř největších měsíců. Těch má Jupiter přes šedesát. Na vyfotografovaném měsíci Io je řada neustále aktivních sopek. Vybuchují a vyvrhují magma do vesmíru do vzdálenosti více než 300 kilometrů. Měsíc Europa zase naplňuje vědce nadějí, že v jeho hlubinném oceánu slané vody půjde nalézt stopy mimozemského života. Více v tiskové zprávě zde.
