Den fascinace rostlinami
15.5.2015
Evropská organizace pro rostlinnou biologii (European Plant Science Organisation, EPSO) vyhlásila 18. květen 2015 Dnem fascinace rostlinami. Účelem této mezinárodní aktivity, do níž se zapojilo více než 50 zemí světa, je ukázat evropské i světové veřejnosti, že rostliny a je-jich výzkum jsou klíčové pro společnost, zemědělství, životní prostředí a ekonomiku – dnes i v budoucnosti. Nejrůznější akce přiblíží veřejnosti svět rostlin a práci odborníků, kteří ho zkoumají. Řadu populárně-vědeckých akcí organizují kromě mnoha výzkumných institucí, univerzit, botanických zahrad, muzeí či firem také pracoviště Akademie věd ČR (Ústav experimentální botaniky AV ČR, Biologické centrum AVČR, Botanický ústav AV ČR). Program akce naleznete zde. Leták ke stažení zde.
Okolí galaxií ve Velkém voze
12.5.2015
Česká astrofotografie měsíce
Galaxie M 81, kterou na snímku Pavla Pecha poznáte podle nádherných spirálních ramen, se nachází asi 11,8 milionu světelných let od nás. Druhá galaxie nese označení M 82, je znatelně menší (na snímku vlevo protáhlý útvar) a nevypadá na první pohled jako spirální galaxie. Poslední pozorování ale odhalila, že i tato galaxie má spirální ramena. Byla však dlouho skryta, neboť M 82 je k nám nevhodně natočena a také se známky spirálních ramen ukrývají za komplexní strukturou galaktického prachu a plynu – nesmazatelné stopy po interakci s blízkým galaktickým sousedem. Obě galaxie jsou od sebe vzdálené jen 130 000 světelných let a navzájem se gravitačně výrazně ovlivňují. Vznikají v nich oblasti s masivní tvorbou nových hvězd. Jsme tak svědky dlouhotrvajícího gravitačního zápasu dvou galaxií, na jehož konci bude pouze jediný vítěz. Více v tiskové zprávě.
Vědci z AV ČR otevírají nové možnosti výzkumu jednovrstvých materiálů
7.5.2015
Tým Mgr. Otakara Franka, Ph.D., z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR představil jednoduchou experimentální metodu manipulace elektronové struktury jednovrstvého sulfidu molybdeničitého (MoS2). Vědci pomocí tlaku působícího kolmo na vrstvu sulfidu změnili jeho charakter z polovodiče na kov. „Jedná se však jen o demonstraci možností, které nám mechanická deformace dává – rodina chalkogenidů přechodných kovů, do které patří sulfid molybdeničitý, zahrnuje celou plejádu materiálů, které bychom rádi uměli měnit pomocí správně zvolené deformace tak, jak by vyžadovala konkrétní aplikace,“ upřesnil Frank. Přesné a jednoduché ovládání energie zakázaného pásu má velké využití zejména v optoelektronice (např. transistory) nebo pro využití sluneční energie (např. solární články nebo štěpení vody). Práci publikoval prestižní časopis Nano Letters.
Zahájení dvou výstav k 70. výročí konce 2. světové války
5.5.2015
V budově Akademie věd ČR v Praze na Národní třídě jsou od 5. května k vidění hned dvě výstavy s tématem 2. světové války. Zahájila je pondělní vernisáž za účasti předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše, který ocenil korektní vědecký přístup autorů k tématu. Výstavy s názvy „Protektorát a jeho konec“ a „Na prahu svobody. Vítězství 1945“ představují klíčová místa spojená s protektorátní historií a také rozhodující okamžiky vojenského, politického a společenského života období konce války. Doc. PhDr. Jan Němeček, DrSc., zástupce ředitelky Historického ústavu AV ČR, připomněl cíl autorů výstavy – oprostit se od apriorních a někdy ideologických konstrukcí a seriózním výzkumem přispět k pravdivému poznání naší národní minulosti. „I když v roce 1945 šlo o omezenou demokracii, nemůžeme říci, že to byl rok nové totality. Vývoj, který dospěl k demokratickým volbám, nelze označit za nedemokratický,“ zdůraznil doc. Němeček.
Mladí vědci podpořili nemocné děti maratonským během
4.5.2015
V neděli 3. května 2015 v rámci pražského Volkswagen Maratonského víkendu 2015 zaběhl tým čtyř pracovníků Akademie věd ČR štafetový závod na podporu Klubu nemocných cystickou fibrózou. Radka Šustrová (Masarykův ústav a Archiv AV ČR), Michal Kopeček, Vít Smetana (oba Ústav pro soudobé dějiny AV ČR) a Jan Neckář (Fyziologický ústav AV ČR) se svojí účastí na sportovní akci rozhodli vyjádřit fakt, že vědci nežijí jen samotnou vědou, ale zajímají se i o mnohé problémy naší současné společnosti, jejíž jsou neoddělitelnou součástí. Cystická fibróza je nevyléčitelné a dědičně podmíněné onemocnění, které postihuje zejména dýchací a trávicí ústrojí, ale i některé další orgány. Projevuje se opakovanými infekcemi dýchacích cest, které postupně způsobují poškození plic. Vyskytuje se u jednoho z 2500 až 4000 narozených dětí.
Společně pro Nepál sběrem dat pro analýzu
29.4.2015
Výzkumníci a studenti geovědního oddělení na Oregon State University, kde je na PhD pobytu bývalý student Geofyzikálního ústavu AV ČR Vašek Kuna, se dlouhodobě zabývají geologií a dynamikou Tibetu a Nepálu. Oblasti zasažené sobotním ničivým zemětřesením se snaží pomoci tím, že analyzují satelitní snímky i z míst jinak nedostupných. Nyní nabízejí lidem z celého světa crowdsourcovou spolupráci. Situace v Nepálu je velmi zlá. Silné otřesy zasáhly plochu asi 100 x 200 km. Ačkoli nejvíc lidí zahynulo v Kathmandu, nejsilnější otřesy zasáhly oblasti na sever od něj. Kvůli sesuvům a celkové složité situaci v horách se však do mnoha zasažených vesnic ještě stále nedostala pomoc. Krom finanční pomoci se můžete zapojit i jinak.
Zahájení výstavy „Botanické příběhy – svět rostlin od poznání k využití“
29.4.2015
Botanický ústav AV ČR ve spolupráci s Ústavem experimentální botaniky AV ČR připravil výstavu při příležitosti 125. výročí založení Akademie věd, která bude přístupná veřejnosti od 30. 4. do 13. 9. 2015 v zámku Průhonice a v Botanické zahradě Chotobuz (na východním okraji Průhonického parku). Mezi exponáty patří například půdní profil, který v sobě nese informaci o vývoji krajiny za posledních 14 000 let, fotobioreaktor k pěstování řas nebo rostliny pěstované in vitro. V Botanické zahradě na Chotobuzi byla pro účely výstavy postavena unikátní kupole o průměru 8 m, kde jsou k vidění ukázky botanických pokusů. Sbírky botanické zahrady po dobu výstavy obohatí bazénky s vodními a mokřadními rostlinami včetně masožravých a některých velmi vzácných rostlin.
Překvapivé souvislosti mezi rostlinami a tuberkulózou
28.4.2015
Významný objev se podařil mezinárodnímu týmu, jehož členy byli prof. Ing. Miroslav Strnad, CSc., DSc., a Mgr. Ondřej Novák, Ph.D., z Laboratoře růstových regulátorů při Centru regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (společné pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci). Vědci zjistili, že rostlinné hormony cytokininy hrají důležitou roli v infekčnosti bakterií tuberkulózy. „Naše práce je důležitá pro pochopení mechanismu, proč bakterie způsobující tuberkulózu jsou tak odolné a dokáží proniknout i přes bariéry imunitního systému,“ vysvětluje prof. Miroslav Strnad. Poprvé ukazuje, že cytokininy ve své podstatě nejsou signální látky pouze u rostlin, ale jsou významné i v živočišné a bakteriální říši. „Mají mnohem více funkcí, než se předpokládalo,“ doplňuje Ondřej Novák. Článek publikoval prestižní časopis Molecular Cell.
XLVI. zasedání Akademického sněmu AV ČR
23.4.2015
Ve čtvrtek 23. 4. 2015 se uskutečnilo XLVI. zasedání Akademického sněmu AV ČR, který schválil mj. výroční zprávu o činnosti AV ČR a zprávu o hospodaření. Většina vystupujících své projevy směřovala k tématu financí. „Naším cílem je, aby česká věda dostala nový impuls,“ připomněl ve svém úvodním slově stanovisko vlády ČR její místopředseda pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek. Probíhající jednání o rozpočtu komentoval i předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš: „Já i moji kolegové budeme usilovat o to, aby vláda schválila takový návrh výdajů státního rozpočtu, který bude stimulovat rozvoj vědy a výzkumu v České republice.“
Jarní exkurze do světa vědy
22.4.2015
Na květen a červen připravili pracovníci Akademie věd České republiky Jarní exkurze do světa vědy. Akce se koná na vybraných pracovištích AV ČR jako volná část festivalu Týden vědy a techniky 2015 a je zaměřena nejen na studenty středních škol, ale i na širokou veřejnost. Návštěvníci budou mít možnost se setkat s vědci přímo v jejich působišti a získají zábavnou formou detailní informace o jejich práci. Mohou se tak seznámit s činností vědeckých ústavů a mj. pozorovat hvězdnou oblohu s astronomy, vydat se na cestu časem s archeology anebo historiky, navštívit laboratoře s mikrobiology, prozkoumat staré rukopisy společně s knihovníky či se s fyziky věnovat možným řešením nedostatku energie v budoucnosti. Program akce naleznete zde.
