Česká literatura 62, 2014/6
Téma čísla LITERÁRNÍ VÍCEJAZYČNOST
Hostující editor VÁCLAV petrbok
Úvodník
Text ke stažení v pdf-formátu zde.
Studie
Jakub Sichálek
Vícejazyčnost literárního života v českých zemích 14. a 15. století. Sedm tematických exkurzů v rámci bohemistiky
Studie mapuje v sedmi případových studiích problematiku vícejazyčnosti bohemikálního písemnictví 14. a 15. století: I. Čeština jako „corpus delicti“, II. Alternace češtiny a němčiny v latinskojazyčném kontextu, III. Vícejazyčnost v praxi: mezi polylingvností a jazykovou interferencí, IV. Vícejazyčnost: mise en forme a mise en page, V. Melanž jako poetická technika, VI. Vícejazyčnost jako literární motiv, VII. Literární dějepis versus bohemikální vícejazyčné písemnictví. Vedle vztahů latiny, češtiny a němčiny si autor všímá také hebrejštiny, polštiny, slovenštiny a církevní slovanštiny a upozorňuje mimo jiné na potřebu korigovat en bloc formulovaná tvrzení o trojjazyčném literárním životě středověkých českých zemí.
tilman kasten
Pavel Eisner a Bloudění Jaroslava Durycha. Literární transfer, tvorba kánonu a identita
Osobnost a dílo Paula/Pavla Eisnera a jeho role v literárním a kulturním transferu přitahovala v minulých letech pozornost mnohých badatelů. Pouze okrajová pozornost však byla věnována Eisnerovu německému překladu Durychovy "větší" i "menší" valdštejnské trilogie, a to přesto, že tvoří důležitou etapu Eisnerovy tvorby. Předkládaná studie se na základě Eisnerových poznámek k románu Bloudění zabývá otázkou, proč se Eisner intenzivně angažoval pro Durycha jak v českém prostředí, tak v Německu. Studie analyzuje hledání kulturní, etnické a náboženské/konfesní identity v Eisnerových literárněkritických a estetických stanoviscích.
renata makarská
Regionalismus, plurikulturalita a vícejazyčnost nové středoevropské literatury
Článek se zabývá textovou vícejazyčností v současné polské a české literatuře. Tento druh vícejazyčnosti (nazývaný rovněž jazykově smíšená či hybridní literatura) je intepretován jako výraz nového etnického, kulturního a jazykového míšení ve střední Evropě. Článek podává přehled o dosavadním zkoumání vícejazyčnosti a ukazuje na příkladu románu Obyčejné věci Jana Vraka a lyriky Eugeniusze Tkaczyszyna-Dyckého (Eugeniusz Tkaczyszyn-Dycki), jaké formy nabývá tento fenomén na přelomu 20. a 21. století. Rovněž klade otázku po překladu, resp. překladovosti textové vícejazyčnosti.
Texty
VÁCLAV PETRBOK
Georg Kremnitz a jeho monografie o intertextové vícejazyčnosti
Úvod k překladu kapitoly z knihy Mehrsprachigkeit in der Literatur. Wie Autoren ihre Sprachen wählen. Aus der Sicht der Soziologie der Kommunikation [Vícejazyčnost v literatuře. Jak autoři volí své jazyky].
Text ke stažení v pdf-formátui zde.
GEORG KREMNITZ
Vícejazyčnost v literatuře. „Subjektivní“ kritéria pro volbu literárního jazyka
Rozhovor
Filologie. Rozhovor s Martinem Svatošem
Interview vedli Ondřej Koupil a Václav Petrbok.
Recenze
Pavlína Cermanová: Čechy na konci věků. Apokalyptické myšlení a vize husitské doby (Petr Čornej)
Steffen Höhne — Ludger Udolph (edd.): Franz Spina (1868–1938). Ein Prager Slavist zwischen Universität und politischer Öffentlichkeit (Marek Fapšo)
Ondřej Vimr: Historie překladatele. Cesty skandinávských literatur do češtiny (1890–1950) (Lucie Maršíková)
Peter Becher — Anna Knechtel (edd.): Praha — Prag 1900–1945. Literaturstadt zweier Sprachen.
Jozo Džambo (ed.): Praha — Prag 1900–1945. Literaturstadt zweier Sprachen, vieler Mittler. (Tilman Kasten)
Andrea Fischerová — Marek Nekula (edd.): Ich träume von Prag. Deutschtschechische literarische Grenzgänge (Gertraude Zand)
Ines Koeltzsch: Geteilte Kulturen. Eine Geschichte der tschechisch-jüdisch-deutschen Beziehungen in Prag (1918–1938). (Vít Strobach)
Anotace, kronika, glosy
Cenný podnět ke korekci dějin Stavovského divadla (Adolf Scherl)
Na slovíčko s Eduardem Goldstückerem (Olga Zitová)
Konference Max Brod. Die „Erfindung“ des Prager Kreises (Jiří Soukup)
Informatorium
Autoři čísla
Informace pro autory