Historické jádro Chrudimi bylo obkrouženo obdobně jako ostatní středověká města městskou hradbou. Hlavní městská hradba byla postavena v pokročilém 13. století po lokaci vrcholně středověkého města. Zpevněna byla poměrně hustě kladenými půlkruhovými baštami. Bližší studium hlavní městské hradby je ztíženo skutečností, že byla postupně od 70. let 20. století necitlivě opravována a rekonstruována (přezdívání líců, injektáž značného rozsahu), některé bašty byly vyzděny prakticky znova. Tuto rekonstrukci nedoprovázel dostatečně důkladný stavebně historický průzkum a ani archeologický výzkum. Proto nebylo možné ani detailnější poznání hradebních bašt.

V roce 2001 byla na dvorku za domem čp. 26/I ve Filištínské ulici identifikována jedna zcela zasypaná bašta, která nebyla v rámci výše uvedené akce rekonstruována pravděpodobně proto, že je k ní obtížný přístup, protože je těsně obklopena zadní částí domu čp. 3/IV v Široké ulici, přistavěným k hradbě z vnější strany na konci 19. století. V rámci odvlhčení domu čp. 3/IV bylo nutné odkrýt zdiva bašty a zejména zanesenou mezeru mezi baštou a domem. Záchranný archeologický výzkum proběhl v červnu a červenci 2004 ve spolupráci s firmou Milan Čermák.

Pod tenkou vrstvou drnu bylo odhaleno a začištěno zdivo hradební bašty, které mělo překvapivě podobu půlválcové plné věžice. Její průměr činí asi 5,5 m, před líc hradby silné 1,7 m vystupuje o 2,5 m. Nad úroveň dvorku za domem čp. 26/I je dochována až do výše 2,2 m. Postavena byla z opuky a v přístupné části líce byly použity hruběji osekané kvádry. Věžice je provázána s přilehlým úsekem městské hradby, dochované v úzké mezeře mezi sousedním domem čp. 25/I a domem čp. 3/IV v překvapivě dobrém stavu. Z této skutečnosti vychází také datování věžice do pokročilého 13. století. Samotný archeologický výzkum určitější data nezískal. Jediným nalezeným objektem souvisejícím s baštou byla nevelká odpadní jímka, zahloubená do její dochované koruny pravděpodobně v pokročilém 17. století. Sondáž u vnitřní stěny bašty na dvorku domu čp. 26/I nebyla provedena.

Objevená věžice je jako součást městského opevnění na našem území unikátním prvkem. Nejbližší analogii k ní představují věžice zpevňující jižní stranu opevnění Pražského hradu, které je však o více než 100 let starší (stavěno po roce 1135). Mezi městskými opevnění se věžici v Chrudimi blíží bašty v hradbě města Čáslavi, které však mají nevelký vnitřní prostor, uzavřený směrem do města tenkou zdí. Objev plné věžice umožňuje nový pohled na dochovanou plánovou dokumentaci z výkopů Mořice Lussnera při stavbě budovy býv. krajského soudu v 50. letech 19. století. Část východní strany městského opevnění (dnes v úplnosti zaniklá) je zpevněna dvěma plnými půlválcovými věžicemi. Dosud se předpokládalo, že je půdorys bašt na tomto plánu schematizován. Jako plnou je možno hodnotit baštu objevenou v roce 1997 při výzkumu ve Filištínské ulici pod zaniklým čp. 39/I., z niž je známa pouze okrajová část.

Výzkum na dvoře domu čp. 26/I obohatil poznání chrudimského městského opevnění o vzácně se vyskytující prvek a nečekané souvislosti. Dík za to patři mj. pí. ing. Zajícové, majitelce domu čp. 3/IV a pí. Trojanové, majitelce domu čp. 26/I, bez jejichž pochopení by výzkum nemohl proběhnout.

Foto PhDr. Jan Frolík, CSc.

*

*

Obr 1: Zadní část dvorku za domem čp. 26/I ve Filištínské ulici, plocha se zasypanou baštou městského opevnění před zahájením výzkumu. Vzadu dům čp. 3/IV v Široké ulici, přizděný z vnější strany k baště a hlavní městské hradbě. 

Obr 2: Plná půlválcová věžice zpevňující hlavní městskou hradbu po začištění zdiva. 2. polovina 13. století. Vlevo těsně přiléhá zeď domu čp. 3/IV. Pohled od jihu.

Obr 3: Plná půlválcová věžice zpevňující hlavní městskou hradbu po začištění zdiva. 2. polovina 13. století. Vpravo těsně přiléhá zeď domu čp. 3/IV. Pohled od severu. 

Obr 4: Zadní strana plné půlválcové věžice, vlevo dochován vnitřní líc. Pohled od východu.

Obr 5: Vnější líc věžice s dochovanými fragmenty omítky. Vpravo zeď domu čp. 3/IV. Pohled od severu.

Obr 6: Vnější líc hlavní městské hradby dochovaný v soutce mezi domy čp. 26/I a 3/IV. 2. polovina 13. století s pozdějšími úpravami. Pohled od severu.