Prestižní medaile převzali v pondělí 2. prosince 2013 z rukou předsedy Akademie věd České republiky prof. Jiřího Drahoše tři významní vědečtí pracovníci. Prof. Ing. Dr. Pavel Chráska, DrSc., z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR obdržel čestnou medaili Za zásluhy o Akademii věd ČR. Další dva vynikající vědci – prof. MUDr. Pavel Mareš, DrSc., z Fyziologického ústavu AV ČR a MUDr. Radim Šrám, DrSc., z Ústavu experimentální medicíny AV ČR – získali čestnou oborovou medaili Jana Evangelisty Purkyně za zásluhy v biomedicínských vědách.
Prof. Ing. Dr. Pavel Chráska, DrSc., nastoupil do Akademie věd ČR v polovině 60. let. Po
řadě různých administrativních zásahů byl spolu se skupinou spolupracovníků a expertů
v oblasti materiálového inženýrství delimitován v roce 1985 do Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Po krátké době dokázal efektivně skloubit materiálový výzkum s plazmovým stříkáním a vytvořit
tak kompaktní celek, který se stal jedním z pilířů ústavu.
Díky jeho iniciativě a rozsáhlým zahraničním kontaktům se mu podařilo vybudovat renomované
pracoviště, které má před sebou v mnoha směrech dobrou perspektivu. Je autorem a spoluautorem
více než 60 článků v recenzovaných časopisech a mnoha příspěvků na zahraničních konferencích.
Vychoval celou řadu diplomantů a doktorandů.
Od roku 1990 působil ve vedení ústavu. Nejprve jako zástupce ředitele a v období 1998–2
010 jako jeho ředitel. Podařilo se mu vytvořit z ústavu homogenní soubor pracovišť na špičkové
světové úrovni v řadě významných oborů fyziky plazmatu a podporoval přitom jejich aplikační
potenciál. Kladl důraz nejen na úroveň vědecké práce v jednotlivých odděleních, ale i na
vzhled a vybavení ústavu.
Velký kus práce vykonal pro prezentaci ústavu v zahraničí, a to jak svým členstvím
v mezinárodních orgánech, v redakčních radách významných časopisů, zvanými přednáškami na
konferencích i mnoha univerzitách, tak i svou podporou ústavních zahraničních aktivit. Již v roce
1999, ještě před vstupem České republiky do Evropské unie, se ČR pod vedením Ústavu fyziky plazmatu
ČR stala členem EURATOM a aktivně se zapojila do integrovaného výzkumu termojaderné fúze. Kromě své
vědecké práce se věnuje pedagogické činnosti na FJFI ČVUT.
Prof. Pavel Chráska je výraznou osobností i na úrovni AV ČR, kde byl členem Ekonomické a
Legislativní rady AV ČR, dále byl členem Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj a poté členem
předsednictva Grantové agentury České republiky. Touto činností výrazně přispěl ke zvyšování
prestiže AV ČR a potažmo též Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Má nezpochybnitelnou zásluhu na tom, že po roce 2000 byly v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR
vybudovány dvě špičkové vědecké infrastruktury – výkonový laser PALS a tokamak COMPASS. Obě jsou v současnosti zahrnuty do
Cestovní mapy ČR velkých
infrastruktur pro výzkum, vývoj a inovace.
Orientace
MUDr.
Pavla Mareše,
DrSc., na vývojovou problematiku začala již za studia a pokračovala i po promoci (1961) v
Neurofyziologické laboratoři Ústavu výzkumu vývoje dítěte. Je spoluautorem práce o zrakových
evokovaných potenciálech u novorozenců (druhá ve světové literatuře).
Po školení v experimentální elektrofyziologii u dr. J. Bureše přešel k výzkumu na
laboratorních zvířatech. U vývojové problematiky zůstal i po odlivu zájmu v polovině šedesátých
let. Po příchodu do FGÚ ČSAV (1967) začal studovat epileptické záchvaty v nezralém mozku; popsal
řadu základních zákonitostí vzniku, šíření a ukončení epileptických záchvatů na různých stupních
vývoje a změny účinků antiepileptik. Za tyto studie, které předznamenaly obnovení zájmu o
neuroontogenezu v řadě dalších laboratoří, zvláště v USA, dostal v roce 1989 American Epilepsy
Society Award as a Distinguished Basic Scientist.
Po publikaci modelu věkově vázaných záchvatů vyvolaných N-metyl-D-aspartátem (1992) se stále
více zaměřoval na vývoj úlohy jednotlivých neurotransmiterů v epileptických záchvatech a
kombinované použití elektrofyziologických a behaviorálních metod k tomuto studiu. V této oblasti
působí dodnes.
Pavel Mareš je autorem nebo spoluautorem více než 400 primárních publikací, k úspěšné obhajobě
dovedl 28 postgraduálních studentů, z nichž dva jsou v současné době profesory a osm docenty
Univerzity Karlovy.
Kromě toho se dlouho podílí na pregraduální výuce na lékařských fakultách, v roce 1991 se mohl
habilitovat a v roce 1993 byl jmenován profesorem. Ve FGÚ AV ČR vedl 21 let Oddělení vývojové
epileptologie a v letech 1995–2003 byl ředitelem ústavu.
Více než 25 let působí v České lize proti epilepsii, v letech 1995–1999 byl předsedou ČLPE.
Prosadil pořádání Mezinárodního kongresu o epilepsii v roce 1999 v Praze a byl předsedou jeho
Vědeckého výboru. V roce 1995 dostal čestný titul Ambassador for Epilepsy (společně udílené
International League Against Epilepsy a pacientskou organizací International Bureau for Epilepsy) a
v roce 2002 byl zvolen členem České lékařské akademie.
MUDr. Radim Šrám, Dr.Sc., je mezinárodně uznávaným vědeckým pracovníkem v oblasti
genetické toxikologie, molekulární epidemiologie a studia vlivu znečištěného ovzduší na zdravotní
stav populace. V letech 1964–1982 byl vedoucím Genetické laboratoře a Národní laboratoře pro
genotoxicitu, Institutu hygieny a epidemiologie, Praha 1982–1991 byl vědeckým pracovníkem
Výzkumného ústavu psychiatrického, Praha, od r. 1991 je vedoucím Oddělení genetické ekotoxikologie
v Ústavu experimentální medicíny AV ČR. V období 1964–1982 byl zaměřen jeho výzkum na
oblast mutagenezy zevním prostředím, studium genotoxicity na savčích modelech a lidské populaci.
Výrazně se podílel na vytvoření systému laboratoří genotoxikologie v rámci hygienické služby.
V letech 1982–1991 pracoval v oblasti ekologické genetiky a dále se zabýval účinky
antioxidantů v procesu stárnutí a duševních chorob. V letech 1991–2011 byl řešitelem řady
národních a mezinárodních projektů (EU, US EPA, HEI). Založil a koordinoval „Programu Teplice“
(Teplice I 1991–1996, Teplice II 1997–2000, Program „Znečištění ovzduší a zdraví“), významný
vědecký projekt zabývající se vlivy znečištěného životního prostředí na lidské zdraví. Cílem těchto
výzkumných studií bylo zjistit vliv znečištěného životního prostředí, v prvé řadě ovzduší na
zdravotní stav populace v pánevních oblastech a v Praze. Studium se soustředilo na
analýzu dýchacích funkcí, neuropsychických účinků, výsledků těhotenství, úmrtnosti a vzniku
nádorových onemocnění. Od r. 2008 koordinoval také rozsáhlý výzkum znečištění ovzduší na Ostravsku,
který byl zaměřen jak na hodnocení vlivu znečištěného ostravského ovzduší na zdravotní stav
populace, zejména děti, tak na studium genotoxicity látek přítomných v ovzduší Ostravska a
jejich škodlivé účinky na genetický materiál.
Ve studiích o vlivu znečištěného ovzduší na výsledky těhotenství jsou prioritní poznatky o
vlivu karcinogenních PAU na nitroděložní růstovou retardaci (IUGR) a změny exprese genů u
novorozenců. Nejnovější jsou poznatky o vlivu znečištěného ovzduší na nemocnost dětí a genetický
materiál dobrovolníků v Moravskoslezském kraji. Výsledky prokazují významné riziko znečištění
ovzduší karcinogenními PAU, které může při dlouhodobém působení nepříznivě ovlivnit zdravotní stav
populace v příštích desetiletích. Získané výsledky jsou široce popularizovány v televizi,
v tisku a na seminářích s občany, a přispívají tím k prokazování výsledů výzkumu AV
ČR pro praxi. Dr. Šrám je mezinárodně velmi aktivní, byl řešitelem 15 mezinárodních grantů – PHARE,
EU, HEI (USA), NIEHS (USA), v letech 1993–1995 byl prezidentem European Environmental Mutagen
Society. Získal The EEMS Fritz Sobels Prize for 2000. V r. 2008 byl oceněn Cenou ministra
životního prostředí ČR a Cenou „Česká hlava“. Je stále velmi aktivní ve své vědecké práci,
publikoval více než 250 prací v časopisech s IF, které byly citovány dle SCI 4450 krát, jeho
h-index činí 39. Od r. 2001 je předsedou Komise pro životní prostředí AV ČR.
Odbor audivizuálních tecnologií, SSČ AV ČR, v. v. i.
Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Stanislava Kyselová (Akademický bulletin)
2.12.2013