Studie o rukopisech

Studie o rukopisech jsou specializované kodikologické periodikum, vycházející od roku 1962. Vznikly z podnětu Komise pro soupis a studium rukopisů při tehdejším Ústředním archivu Akademie věd jako samostatné fórum pro kodikologická studia. Kromě kodikologie, která bývá často označována jako věda o rukopisech, jsou Studie o rukopisech otevřeny dalším pomocným vědám historickým (zejména paleografii) i jiným oborům, které se věnují rukopisným bádáním (filologie, dějiny umění, literární historie, muzikologie a právní historie).

Studie o rukopisech přinášejí nejnovější poznatky o nálezech rukopisů, rozbory jejich textů a soupisy rozsahem menších rukopisných fondů. Zabývají se i knihovědnou tématikou, zejména dějinami knihoven a knižních fondů. Seznamují odbornou veřejnost se zahraničními bohemiky a věnují se také metodické problematice. Kromě recenzí nejnovější kodikologické literatury, kroniky a zpráv je pravidelnou součástí bibliografie domácí kodikologické produkce. Ačkoliv jsou Studie o rukopisech především platformou české kodikologie, je možné publikovat příspěvky nejenom v češtině, ale i dalších jazycích, zejména v němčině, angličtině či latině. Příspěvky jsou doplněny krátkým anglickým abstraktem a rozsáhlejším resumé v němčině.

Od svazku XXXVII–XXXVIII (2009) jsou Studie o rukopisech recenzovaným časopisem. Všechny příspěvky zařazené do rubriky Články, Drobné články, Materiály a Zahraniční bohemika procházejí oboustranně anonymním recenzním řízením. Každý příspěvek je posuzován dvěma recenzenty, na základě jejich vyjádření je rukopis přijat k publikování, vrácen autorovi k přepracování či zcela odmítnut. V případě zásadního přepracování textu následuje další kolo recenzního řízení. Konečné rozhodnutí o publikování textu je v kompetenci redakční rady časopisu.

V roce 2010 byly Studie o rukopisech zařazeny do Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice.

 

Od roku 2015 je časopis indexován v databázi ERIH PLUS.

 

Abstrakty příspěvků jsou od roku 2005 zveřejňovány v Digitální knihovně AV ČR http://dlib.lib.cas.cz/  a  internetové databázi CEJSH (The Central European Journal of Social Science and Humanities): http://cejsh.icm.edu.pl/ .

 

ISSN 0585-5691

Periodicita: 1 x ročně

Vydavatel: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v.v.i., Gabčíkova 2362/10, 18200 Praha 8 (ve spolupráci s Komisí pro soupis a studium rukopisů)

 

 

Vydaná čísla

2014

Studie o rukopisech XLIV 2014

Studie o rukopisech (XLIV, 2014) jsou věnovány životnímu jubileu významného českého kodikologa Stanislava Petra. Pětisetstránkový svazek přináší studie věnované mimo jiné rozšíření spisu Lumen anime ve středoevropských knihovnách, rozboru listáře Jana z Jenštejna či doposud neznámému památníku Jana Rejcharta ze Štampachu. Nedílnou součástí svazku jsou i recenze nové kodikologické literatury a bibliografie prací Stanislava Petra. 

2013

Studie o rukopisech XLIII 2013

První příspěvek Studií o rukopisech (XLIII, 2013) se zabývá  anonymním výkladem na knihu Job a zvažuje možnost autorství Jakoubka ze Stříbra. Další článek připomíná osobnost profesora Miroslava Boháčka, významného kodikologa a prvního výkonného redaktora Studií o rukopisech. Obsáhlý příspěvek z  připravovaného souboru studií k české umělecko-historické terminologii středověké knižní malby je tentokrát věnován klasifikaci gotických malovaných iniciál.  V rubrice materiály je zařazen soupis rukopisných zlomků ze sbírek Státního okresním archivu v Kutné Hoře. Svazek doplňuje rozsáhlá recenzní příloha.

2012

Studie o rukopisech XLII 2012

Čtyřicátý druhý svazek Studií o rukopisech (XLII, 2012) přináší článek věnovaný Martinu z Tišnova, jenž byl doposud znám jako písař rukopisů a autor latinských panegyriků. Nově nalezená fakta naznačují i možnost, že je totožný se stejnojmenným  tiskařem, který působil v 2. polovině 15. století v Kutné Hoře. Další příspěvky se zabývají odkazem knih klášteru augustiniánů kanovníků v Třeboni lékařem Martinem z Třeboně či raně novověkými narativními prameny k dějinám Jáchymova. V rubrice materiály je publikován soupis středověkých latinských rukopisů z kláštera františkánů v Chebu, které jsou od roku 2008 uloženy v Národní knihovně v Praze.  Nedílnou součástí svazku jsou  recenze nové literatury a  bibliografie české kodikologické literatury za rok 2009.

2011

Studie o rukopisech XLI 2011

Studie o rukopisech (XLI, 2011) přináší studii věnovanou kodikologickému rozboru rukopisu z  kartuziánského kláštera v  Tržku u Litomyšle, nalezeného při výzkumu bohemik ve vatikánské knihovně Palatina.  Další články se zabývají notovanými liturgickými kodexy severoitalské dominikánské provenience ze 14. –18. století z  Arcibiskupské knihovny v Kroměříži,  detailnímu rozboru výzdoby a složení  Antifonáře sedleckého či narativními prameny k dějinám měst, které jsou součástí Sbírky rukopisů Archivu Národního muzea v  Praze.  Dva drobnější články z pozůstalosti Jaroslava Kadlece se věnují Mistru Matouši Beranovi a dalším univerzitním mistrům v roli synodálních kazatelů. Zajímavý příspěvek mapuje historii vydání nejstaršího českého překladu bible. Nedílnou součástí svazku jsou  recenze nové literatury a  bibliografie české kodikologické produkce za rok 2008.

2010

Studie o rukopisech XL 2010

Čtyřicátý svazek Studií o rukopisech (XL, 2010) přináší rozsáhlou studii věnovanou detailnímu rozboru doposud v literatuře opomíjeného misálu kláštera v Opatovicích či články o latinských rukopisech Herbáře Křišťana z Prachatic, barokním sborníku kronik ze zámecké knihovny v Mnichově Hradišti a rukopisech českokrumlovských minoritů ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Další příspěvek z připravovaného souboru studií k české umělecko-historické terminologii středověké knižní malby se věnuje českým typům akantů. V rubrice materiály je zařazen soupis rukopisů knihovny piaristické koleje v Mikulově, dnes uložených v Moravské zemské knihovně v Brně. Nedílnou součástí svazku jsou recenze nové literatury, zprávy a bibliografie české kodikologické produkce za rok 2007.

2009

Studie o rukopisech XXXIX 2009

Studie o rukopisech (XXXIX, 2009) jsou věnovány památce české medievistky Anežky Vidmanové. Čtyřsetstránkový svazek přináší devět rozsáhlých studií věnovaných mimo jiné vývoji pojmu tabule a jeho užití ve středověké literatuře, rozboru uměleckého stylu Pařížského fragmentu latinského překladu Dalimilovy kroniky, kritické edici traktátu Jakoubka ze Stříbra, rozboru traktátu De amore Andrea Capellana v rukopise pražské Národní knihovny XIV E 29, který představuje jeden z prvních příkladů humanismu v Čechách, či nálezu dvou doposud neznámých rukopisů k počátkům Jednoty bratrské.

2007-2008

Studie o rukopisech XXXVII - XXXVIII 2007-2008

Studie o rukopisech (XXXVII-XXXVIII, 2007-2008)   přináší detailní rozbor rukopisu připisovaného mistru pražské univerzity Václavu z Dráchova, články S. Petra a P. Brodského s podrobným popisem obsahu i výzdoby Misálu z  Načeradce, další doplněk I. Zachové k soupisu rukopisů Knihy Tovačovské i první příspěvek z  připravovaného souboru studií k české umělecko-historické terminologii středověké knižní malby. Nedílnou součástí jsou i recenze nové literatury a  bibliografie české kodikologické produkce za rok 2006.

2005-2006

Studie o rukopisech XXXVI 2005-2006

XXXVI. svazek Studií o rukopisech přináší mimo jiné rozbor středověkých breviářů svatojiřského kláštera, podrobný popis bible rektora pražské univerzity Václava Korandy ml. či  pokus o rekonstrukci nedochované erbovní galerie na hradě Roupov na základě rukopisů. Součástí sborníku jsou podrobné zprávy o výzkumu bohemik v  Christian-Weise-Bibliothek v  Žitavě, recenze nové literatury a bibliografie české kodikologické produkce za léta 2003-2005.