Zejména v posledních dvaceti letech došlo v ČR k zásadním změnám ve formách soukromého (partnerského a rodinného) života. Ty byly předmětem výzkumných šetření, jejichž poznání prohloubíme perspektivou životních drah a jejich hloubkovou analýzou podle skupin. Cílem projektu je vysvětlení proměn partnerských a rodinných forem a identifikace problémů a jejich příčin v kombinování pracovního a soukromého života v soudobé ČR z hlediska konceptu životních drah. Ten umožňuje zkoumání soukromého života a jeho kombinování s životem pracovním z hlediska sekvencí, časování a významů životních událostí v biografickém, sociálním a historickém čase. Životní dráhy zkoumáme kvantitativně (posloupnost a časování) i kvalitativně (významy) s důrazem na explanaci mezigeneračních diferencí a rozdílů mezi socioekonomicky, demograficky, kulturně a regionálně diferencovanými populacemi. Výsledkem projektu bude vysvětlení strukturálně a institucionálně zakotvené diverzifikace a vytváření nových norem partnerských a rodinných uspořádání, kombinování práce a péče, a z nich vyplývajících potřeb a rizik.
Více informací na www.soc.cas.cz/zivotni-drahy
Výzkumná zpráva na téma bezdětnost a jedináčkovství
Mgr. Renata Kyzlinková, Ph.D., vypracovala výzkumnou zprávu na téma bezdětnost a jedináčkovství. Výzkumná zpráva je ke stažení zde.
Call for Papers for a Special Issue in English on the Theme:‘Gender Aspects of the Life Course’
The Czech Sociological Review invites original articles on the theme ‘Gender Aspects of the Life Course’ in any relevant social science discipline and both, quantitative and qualitative methodological approaches. The deadline for submissions is 31 August 2014, with a planned publication date of 2015.
While not required, the guest editors of the special issue, Hana Hašková (hana.haskova@soc.cas.cz) and Marta Vohlídalová (marta.vohlidalova@soc.cas.cz), invite authors to inform them of the intention to submit a paper as soon as they decide to do so.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 41, zobrazeno 21 - 30)
Článek nabízí srovnání sociálních politik a institucí péče o děti mladší tří let v ČR a ve Francii. Vysvětlení odlišností nachází (mimo jiné) v odlišném vývoji odborného diskurzu v obou zemích. Poukazuje tak na zásadní vliv diskurzu na formování institucí.
Na základě studia historických materiálů autorka dekonstruuje mýtus, že jesle jsou vynálezem komunistů a analyzuje jejich fungování v období socialismu.
V této kapitole autoři poukazují na široké spektrum možných ideových pohledů na politiku peče o předškolní děti v Evropě a odhalují nevyváženost prezentace ideových pohledů v české rodinné politice posledních let.
Podle realizovaných průzkumů se zdá, že Češi a Češky si myslí, že by děti během prvních let svého života měly zůstávat doma. Pokud se ale podíváme pozorněji, objeví se mnohem komplikovanější obraz.
V této kapitole autoři ukazují, že rozdělení dětí do dvou skupin podél hranice tří let na ty, které mohou navštěvovat denní zařízení péče o děti, a ty, pro které mají být denní centra péče o děti nebezpečná, není založeno na vědeckých teoriích a zdaleka se neobjevuje ve všech zemích.
This article considers women’s and men’s roles in the labour market and the different ways in which care-work is shared inSlovenia and the Czech Republic.
Quantitative and Qualitative Approaches in Life Course Research
Autorka ve svém příspěvku k diskusi o interkulturním dialogu přistupuje k problému z feministické pozice. Práva žen jsou v současné době jedním z hlavních bodů sporů mezi obhájci a odpůrci interkulturního dialogu, podobně jako tomu bylo v diskusi o multikulturalismu. Autorka se nejprve vyrovnává s jednotlivými proudy feministické teorie a rozvíjí přístup feministické kritické teorie, která zohledňuje jak politické a kulturní, tak ekonomické a sociální faktory.
Problematika umělých potratů není v současné době v České republice často otevírána – snad proto, že k legalizaci interrupcí došlo v této zemi poměrně brzy (již v roce 1957), či proto, že počet interrupcí nyní dosahuje historického minima. Málo se ale ví o tom, co tuto první legalizaci provázelo, jakým způsobem byly interrupce v období komunizmu chápány a regulovány a jak tento historický vývoj ovlivnil současný status-quo v této oblasti.
In this chapter the author has argued that there were four critical junctures that institutionalized a specific path of early childhood education and care (ECEC) in the Czech Republic. Its four critical junctures led to the institutionalization of a specific division of rules and concepts regarding “adequate” ECEC. The already established path of childcare and pre-school education policy places clear limits on the development of new policies.
Facebook
Twitter