Předmětem sociologicky orientovaného projektu je podpora sociální dynamiky těchto procesů:a) implementace závazných evropských standardů politiky rovnosti mužů a žen do různých sfér sociálního života, b) politické i občanské průchodnosti politiky rovných příležitostí, c) sociální akceptace této politiky. Osou projektu je analýza institucionálních, sociálních a občanských otázek souvisejících s postavením žen v české společnosti. Těžiště přínosu projektu spočívá v realizaci přímé návaznosti základního výzkumu a procesů formování politiky rovných příležitostí mužů a žen k cílenému využití v praxi. Tvoří tak jednu linii badatelského výzkumu, který je orientován na podporu efektivity fungování integračních mechanismů a harmonizaci procesů rozvíjení občanské participace v oblasti lidských práv.
Výstupy jsou realizovány v krátkém časovém horizontu a směřují k návrhům a doporučením. Výzkumnáorientace koresponduje se závažností gender mainstreamingu v současném evropském kontextu.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 61, zobrazeno 21 - 30)
Destabilizace instituce manzelstvi ma za na nasledek dva zasadni jevy: obtiznou situaci svobodnych a rozvedenych matek vychovavajicich deti o samote a ztratu podilu otcu na vychove a peci o deti.
V tomto dvojčísle letošního čtvrtletníku Gender – rovné příležitosti – výzkum se zaměřujeme na nová specifická témata a s nimi související genderové otázky. Jedná se zejména o impuls k promýšlení současné organizace vztahů mužů a žen v institucionální, společenské i soukromé dimenzi.
V tomto dvojčísle letošního čtvrtletníku Gender – rovné příležitosti – výzkum se zaměřujeme na nová specifická témata a s nimi související genderové otázky. Jedná se zejména o impuls k promýšlení současné organizace vztahů mužů a žen v institucionální, společenské i soukromé dimenzi.
Vážené čtenářky a vážení čtenáři, do rukou se vám dostává první letošní číslo bulletinu Gender, rovné příležitosti, výzkum. Jeho zaměření je tentokrát zejména empirické, jelikož rubrika věnovaná výsledkům výzkumu je zastoupena nejsilněji.
Kapitola pojednává o základních institucionálních opatřeních umožňujících sladění práce a rodiny v ČR, jejich legislativním rámci, a zaměřuje se na jejich dodržování (resp. porušování) v různých typech organizací a firem. Jsou zde zmíněny požadavky pracujících týkající se sladění práce a rodiny a identifikovány problémy spojené s harmonizací práce a rodiny v průběhu životního cyklu.
První číslo letošního čtvrtletníku Gender – rovné příležitosti – výzkum věnujeme převážně rekapitulaci nejvýznamnějších titulů, které u nás na téma genderu v poslední době vyšly a o kterých jsme Vás ještě neinformovaly. Chceme tímto způsobem ukázat, jak se genderová literatura v češtině pomalu ale jistě rozrůstá, a zároveň Vás inspirovat k jejímu výběru a četbě. Kromě recenzí a anotací původně českých titulů a překladů do češtiny jsme zařadily i dvě zdařilé studentské práce.
Zatímco česká společnost prochází změnami, s nimiž si často ani neví příliš rady, mohlo by se zdát, že sféra soukromého života, tedy sféra týkající se rodiny a rodinných vztahů, zůstává jistotou, kterou bývala. Její členové přestoupili na tržní hospodářství bez jakékoli reflexe gender kontraktu. Výzkumy ukazují, že ženy si začaly budovat pracovní kariéry, do domácnosti neodešly, jak předpokládali někteří politici, a dál vydělávají peníze a pokládají se za spoluživitelky rodin.
Článek přináší přehled teoretických přístupů k genderovým nerovnostem na trhu práce a jejich kritiku. Na základě dat reprezentativního šetření vysokoškoláků jsou zjišťovány jejich interpretace nižšího postavení žen na trhu práce. Ačkoliv nebyla k dispozici srovnatelná data pro celou českou populaci, výsledky výzkumu naznačují, že z teorií zdůrazňující vliv stereotypů o ženské a mužské pracovní síle, lze při analýze nižšího postavení žen na současném českém trhu práce vycházet.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- další ›
- poslední »
Připojené obrázky
Facebook
Twitter