Projekt „Sdílené hodnoty a normy chování jako zdroj posilování sociální koheze a překonávání negativních dopadů sociální diferenciace v ČR“ předkládá do soutěže v rámci Národního programu výzkumu II tým složený ze dvou pracovišť. Konkrétně z Centra sociálních a ekonomických strategií při FSV UK (řešitelské pracoviště) a Sociologického ústavu Akademie věd. Téma projektu je 2D-1-5-1 a vztahuje se k nalézání, vypracování a navržení implementací nových postupů směřujících k minimalizaci negativních důsledků nadměrné sociální diferenciace a marginalizace.
Základním cílem řešení projektu je rozkrýt nové procesy sociální diferenciace a jejich vazbu na struktury hodnot, věr a norem v české společnosti a na základě výzkumem zjištěných poznatků navrhnout manuály uplatnitelné při posilování sociální koheze v ČR.
NÁRODNÍ PROGRAM VÝZKUMU II - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [VSMSMT6NPV2], Program SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÝ ROZVOJ ČESKÉ SPOLEČNOSTI [2D].
Řešitel 1:CESES UK FSV (Libor Prudký)
Řešitel 2: SOÚ AV ČR (Milan Tuček)
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 34, zobrazeno 1 - 10)
Předkládaná studie zkoumá obsahy časopisů pro mladé, zejména z hlediska zprostředkování životního způsobu, reprodukce nerovností a nabízených hodnotových orientací. Zaměřuje se na analýzu dvou nejčtenějších titulů pro mládež – Bravo a ABC, přičemž těžiště zkoumání spočívá na sledování prvního z nich. Autoři používají tři analytické postupy: kvantitativní analýzu výskytu slov kombinovanou s kvalitativní interferenční analýzou, diskurzivní analýzu a etnografickou obsahovou analýzu.
Zabývám se diferenciací životních stylů, kulturního kapitálu (vkus a spotřeba) a sociální stratifikace. Analýza dat MML 2004 sleduje: hypotézu třídní homologie, sociální zakotvenost kulturního všežroutství a hypotézu nárůstu třídní homologie po roce 1989. Většina z 6 oblastí životního stylu je strukturována vzděláním a příjmem, zčásti hierarchicky vázána na sociální třídu ABCDE. Vliv mají další faktory: pohlaví, věk, velkoměsto.
Předkládaná studie zkoumá obsahy časopisů pro mladé, zejména z hlediska zprostředkování životního způsobu, reprodukce nerovností a nabízených hodnotových orientací. Zaměřuje se na analýzu dvou nejčtenějších titulů pro mládež – Bravo a ABC, přičemž těžiště zkoumání spočívá na sledování prvního z nich. Autoři používají tři analytické postupy: kvantitativní analýzu výskytu slov kombinovanou s kvalitativní interferenční analýzou, diskurzivní analýzu a etnografickou obsahovou analýzu.
Článek v jednoduchosti představuje empirický model sociální důvěry a její prameny v české společnosti (výzkum Aktér a rizika 2005). Sociální důvěra je v české společnosti ovlivněna dvěma hlavními okruhy vlivů: a) osobnost jedince – psychologické rysy a hodnotové orientace (vzrůstá s flexibilitou v práci i životě, schopností přizpůsobit se ostatním a preferencí demokratické výchovy dětí; naopak klesá, když se jedinec cítí sociálně izolovaný, tj.
Povinná školní docházka a vzdělávání stojí v samém centru uchovávání, předávání a utváření kultury a celkově společenské integrace. Do základního školního vzdělávání musí být podle aktuálního školského zákona (č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů) zapojeny všechny osoby splňující podmínku věku, bez ohledu na jejich původ, rodinu, schopnosti či handicapy.
Monografie pojednává problematiku mezigenerační transmise sociálních nerovností v procesu rodinné socializace s využitím výsledků reprezentativního šetření kohorty ve věku 30–34 (narozeni 1974–1978) spolu s jejich rodiči (Distinkce a hodnoty 2008). Výsledky ukazují: 1. výraznou reprodukci sociálního statutu/třídní pozice a částečně také životního stylu (volnočasové aktivity) v dospělosti a to na základě třídní pozice rodičů a dostupnosti různých zdrojů v rodině; 2.
Úvodní kapitola představuje tradiční i současné teorie subkultur, a to jak v zahraničí, tak i v českém a postsocialistickém kontextu. Definuje základní pojmy a přístupy ke zkoumání subkultur a nastiňuje možnosti zkoumání subkultur v českém prostředí.
Monografie pojednává problematiku mezigenerační transmise sociálních nerovností v procesu rodinné socializace s využitím výsledků reprezentativního šetření kohorty ve věku 30–34 (narozeni 1974–1978) spolu s jejich rodiči (Distinkce a hodnoty 2008). Výsledky ukazují: 1. výraznou reprodukci sociálního statutu/třídní pozice a částečně také životního stylu (volnočasové aktivity) v dospělosti a to na základě třídní pozice rodičů a dostupnosti různých zdrojů v rodině; 2.
Text přináší dílčí výsledky etnografického výzkumu dvou tříd pražských základních škol v osmém a devátém roce školnídocházky. Kategorie školní úspěšnosti je uchopena jako kategorie, kterou je třeba vysvětlit, ukázat jak je produkována, naplňována významy v každodenní praxi hodnocení žáků.
Monografie sleduje tyto okruhy problémů sociální soudržnosti v české společnosti: sociální nerovnosti, sociální napětí, spravedlnost, důvěra a legitimita, soudržnost v prostorové dimenzi a role přemosťujícího sociálního kapitálu.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- další ›
- poslední »
Facebook
Twitter