Zejména v posledních dvaceti letech došlo v ČR k zásadním změnám ve formách soukromého (partnerského a rodinného) života. Ty byly předmětem výzkumných šetření, jejichž poznání prohloubíme perspektivou životních drah a jejich hloubkovou analýzou podle skupin. Cílem projektu je vysvětlení proměn partnerských a rodinných forem a identifikace problémů a jejich příčin v kombinování pracovního a soukromého života v soudobé ČR z hlediska konceptu životních drah. Ten umožňuje zkoumání soukromého života a jeho kombinování s životem pracovním z hlediska sekvencí, časování a významů životních událostí v biografickém, sociálním a historickém čase. Životní dráhy zkoumáme kvantitativně (posloupnost a časování) i kvalitativně (významy) s důrazem na explanaci mezigeneračních diferencí a rozdílů mezi socioekonomicky, demograficky, kulturně a regionálně diferencovanými populacemi. Výsledkem projektu bude vysvětlení strukturálně a institucionálně zakotvené diverzifikace a vytváření nových norem partnerských a rodinných uspořádání, kombinování práce a péče, a z nich vyplývajících potřeb a rizik.
Více informací na www.soc.cas.cz/zivotni-drahy
Výzkumná zpráva na téma bezdětnost a jedináčkovství
Mgr. Renata Kyzlinková, Ph.D., vypracovala výzkumnou zprávu na téma bezdětnost a jedináčkovství. Výzkumná zpráva je ke stažení zde.
Call for Papers for a Special Issue in English on the Theme:‘Gender Aspects of the Life Course’
The Czech Sociological Review invites original articles on the theme ‘Gender Aspects of the Life Course’ in any relevant social science discipline and both, quantitative and qualitative methodological approaches. The deadline for submissions is 31 August 2014, with a planned publication date of 2015.
While not required, the guest editors of the special issue, Hana Hašková (hana.haskova@soc.cas.cz) and Marta Vohlídalová (marta.vohlidalova@soc.cas.cz), invite authors to inform them of the intention to submit a paper as soon as they decide to do so.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 41, zobrazeno 31 - 40)
Autorka se zabývá otázkou, jak dlouho zůstávají české matky s dětmi doma v porovnání s ostatními evropskými státy a jakéfaktory ovlivňují jejich rozhodování o tom, zda se vrátit výdělečné činnosti nebo setrvat v domácnosti.
The author analyzes the institutionalization and impact of gender studies in the Czech Republic and contextualizes the post-1989 progress in gender studies in Czech society into the context of pre-1989 situation in social sciences and humanities and in the pre-1989 public discourse on women in Czechoslovakia.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
V tomto čísle SOCIOwebu se zaměřujeme na
reflexi vybraných proměn životních drah a
přechodových událostí.
The article offers a comparison of the development of institutions of care for children under the age of three in France and in the Czech Republic. It explains the differences in the forms of institutions, policies and the level of statesupport using a comparative analysis of the discourses of childcare that have existed in the two countries since the end of the Second World War.
The paper traces the contexts and processes of gender inequality and gender discrimination in the Czech labour market. The primary innovation of the research is the use of qualitative sociological methodology. Quantitative sociological research alone has thus far been unable to uncover the factors, contexts and actors´ understandings of gender inequality and discrimination.
Drawing on 48 biographic narratives, I examine the decisions post-1989 Czech mothers made about when and how to combine caring for children with making a living.
Zjištění poukazují na ambivalentní povahu částečných úvazků v České republice. Částečné úvazky jsou na jednu stranu využívány ve smyslu pozitivní pracovní flexibility, a to zejména ženami, aby mohly kombinovat pracovní život s péčí o malé děti. Na druhou stranu však výsledky ukazují, že se tyto úvazky koncentrují zejména u lidí, kteří patří k marginalizovaným skupinám na pracovním trhu a jsou tedy obecně spojeny s nižší mírou jistoty pracovního místa a vyšší mírou rizika chudoby.
V knize Fenomén bezdětnosti, která vyšla v roce 2009 v nakladatelství SLON, jsou zodpovězeny dvě základní výzkumné otázky: Jaké faktory přispívají k (prodlužování období) bezdětnosti v české společnosti? Jak definují (rozumějí) svou (své) bezdětnost(i) samotní bezdětní, jak se podle nich a v jejich vlastním případě bezdětnost "dělá" a jak ji prožívají?
Autorka článku vypracovává kritickou diagnózu proměn konceptu emancipace žen pod vlivem širších společensko-ekonomických změn a expanze trhu do většiny oblastí společenského života. V první části je stručně nastíněn historický kontext, v němž probíhaly snahy o prosazení feministického emancipačního projektu.
Tanulmányunkban három ország (Csehország, Magyarország és Szlovénia) esetén keresztül vizsgáljuk a poszt-szocialista országok közötti hasonlóságokat és különbségeket a rendszerváltás utáni időszakban, de főleg az EU-csatlakozás idején (2000–2005) a nemek és munkaerőpiac szempontjából.
Facebook
Twitter