ročník 12, číslo 2/2011
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
aktuální číslo časopisu Gender, rovné příležitosti, výzkum je zaměřeno na zkoumání životních drah a přechodových událostí. Koncept životní dráhy umožňuje zkoumání životů z hlediska posloupností, časování a významů životních událostí v biografickém, sociálním a historickém čase. Biografický čas propojuje jednotlivé události v životě člověka, historický čas spojuje jednotlivé události v životě člověka s významnými strukturálními a kulturně institucionálními změnami a konečně sociální čas definuje vliv věkově specifických hodnot a norem – v prostoru a čase proměnlivých – na časování životních přechodů.
Ke zkoumání životních drah můžeme přistupovat z kvalitativní i kvantitativní výzkumné perspektivy. Kvantitativní přístup ve výzkumu životních drah se soustředí na zkoumání životních historií a klade důraz na faktické události, přechody a jejich časování. Na jejich základě se snaží modelovat syntetické biografie a odhalovat kauzální vztahy mezi jednotlivými událostmi. Koncept životní dráhy je v kvantitativním výzkumu užíván za účelem pochopení toho, kdy a proč dochází k důležitým životním přechodům v životech lidí, které dále ovlivňují jejich další životní dráhy. Kvalitativní přístup ve výzkumu životních drah se od časování událostí a hledání kauzalit posunuje k prožívání životních událostí jednotlivci. Životní události jsou reprezentovány zkušeností, která může být odkryta skrze významy, které těmto zkušenostem jednotlivci v rámci svých životních příběhů přikládají.
V tomto tematickém čísle představujeme odborné statě a další texty, které přistupují ke studiu životních drah a přechodových událostí z obou výzkumných perspektiv. Číslo otevírá stať Marty Vohlídalové a Hany Maříkové, které se za pomoci statistické analýzy historie událostí zabývají nestabilitou partnerských vztahů v ČR a identifikují faktory, které ji ovlivňují. Anna Šťastná a Jana Paloncyová využívají stejnou metodu a kladou si otázku, jak se z historického hlediska v české společnosti proměňovalo časování prvních korezidenčních partnerských svazků a jejich charakter. Dalším textem, který se dotýká problematiky partnerských vztahů a zároveň využívá analýzy historie událostí, je článek Jany Chaloupkové. Ta ji aplikuje na výzkum životních drah svobodných matek a zabývá se faktory, které mají vliv na to, kdy (a zda li vůbec) se rozhodnou svůj rodinný stav v budoucnu změnit. Tematický blok uzavírá článek Hany Haškové, která s použitím kombinace kvantitativních a kvantitativních metod analyzuje, jak a proč se v průběhu posledních padesáti let proměnilo časování a charakter návratů matek malých dětí po rodičovské zpět k výdělečné činnosti. Součástí tematického bloku je také rozhovor Lenky Formánkové s britským sociologem Tomem Wengrafem, který se dlouhodobě zabývá kvalitativní metodologií výzkumu životních drah. Přestože právě kvalitativní metody stály u samého vzniku zkoumání životních drah, s rozvojem sofistikovaných statistických metod se kvalitativní perspektiva ve výzkumu životních drah stávala nezřídka opomíjenou.
Kromě tematicky zaměřených příspěvků přináší toto číslo také dvě další stati. Článek Emy Hrešanové, která s využitím kvalitativní výzkumné perspektivy analyzuje aktuální stav porodní péče a zejména zkušenosti samotných žen s porodní péčí v ČR. Odborné statě uzavírá článek Kateřiny Kolářové, Ireny Smetáčkové a Petra Pavlíka, kteří vysvětlují analytický přínos kategorie genderu pro porozumění sexuálnímu obtěžování. Číslo přináší také rozhovor Marcely Linkové s britskou socioložkou Barbarou Bagilhole o mužských sítích a diskriminaci žen ve vědě a výzkumu, postavení žen na vedoucích pozicích a v technických oborech, vývoji feminismu ve Velké Británii a významu akademického feminismu pro budování genderové rovnosti.
V neposlední řadě naleznete v čísle odborné recenze, zprávy a upoutávky na knižní a časopisecké novinky, z nichž jedna je věnována informaci o říjnové konferenci Životní dráhy z kvantitativní a kvalitativní perspektivy a dvě recenze představují knihy, které prezentují buď kvantitativní (Proměny rodinných a profesních startů), nebo kvalitativní (Pracovní dráhy žen) perspektivu ve výzkumu životních drah a přechodových událostí v české společnosti. Rády bychom poděkovaly všem recenzentkám a recenzentům, jejichž komentáře byly pro přípravu tohoto čísla velmi přínosné.
Přejeme Vám příjemné a inspirativní čtení.
Hana Hašková a Marta Vohlídalová, editorky čísla
TÉMA: ŽIVOTNÍ DRÁHY
EDITORKY: HANA HAŠKOVÁ, MARTA VOHLÍDALOVÁ