Týden vědy a techniky

Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i., Týden vědy a techniky 2015

Místo konání: Boční II/1401, Praha 4 – Spořilov. Ústav je vzdálen přibližně 10 minut chůze od stanice metra Roztyly.
Datum a doba konání: 12. až 14. listopadu 2014,  9:00 až 16:30
Kontakt: Ing. Jaroslav Chum, PhD., email: jachu@ufa.cas.cz, tel:+420 267103301

Webové stránky ústavu: http://www.ufa.cas.cz/

Exkurze:

Návštěvníci se formou souhrnné přednášky, diskuzí i jednoduchých pokusů seznámí s činností ústavu, která zahrnuje výzkum nejnižších vrstev atmosféry až po vesmírný prostor v okolí Země. Mohou si prohlédnout i model družice MAGION.

Výzkum na Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i.

Mezi témata výzkumu patří např. studium silných srážek a jejich předpovědí, výzkum chemického složení srážek a mlh, studium klimatických změn a možného budoucího vývoje. Ústav se rovněž zabývá výzkumem ozonové vrstvy a výzkumem ionizovaného prostředí v blízkém kosmickém okolí naší Země, takzvané ionosféry a magnetosféry, jejich dynamikou a interakcí se slunečním větrem (proudem nabitých částic ze Slunce). Ústav využívá jak pozemních měření tak i účasti na družicových projektech, např. MAGION, CLUSTER, DEMETER, PROBA II, TARANIS, SOLAR ORBITER, RESONANCE, JUICE a jiné. Podílí se i na návrhu a vývoji některých družicových přístrojů.

Speciální přednášky:  (cca 60 minut).

Kromě souhrnné přednášky o činnosti ústavu a výzkumu atmosféry  si návštěvníci mohou vybrat i následující speciálněji zaměřené přednášky. Součástí přednášek  je vždy i prostor pro otázky a diskuzi na dané téma.

Akce jsou vhodné zejména pro školy, lze ale domluvit i pro jiné skupiny a zájemce. Speciální nabídka: zajímá vás některá z přednášek a nemůžete v den, kdy je vypsaná? Nezoufejte, najděte si alespoň 3 kamarád(k)y a přednášku vám uspořádáme po vzájemné dohodě i v jiném termínu.

Upozornění:

Návštěvy větších skupin hlašte předem. Sobotní přednášky budou specifikovány později. Školy si mohou po předchozí domluvě vybrat i některou z večerních přednášek pro svou dopolední návštěvu.

Seznam přednášek: vždy od 17:00

  • Meteorologické jevy, Dr. Zuzana Chládová, (Dr. Petr Zacharov), út. 3.11.2015
    V atmosféře se vyskytuje mnoho zajímavých meteorologický jevů, z nichž některé mohou být dokonce člověku nebezpečné. Přednáška vysvětluje zajímavé meteorologické jevy, se kterými se můžete setkat v ČR. Seřadíme jevy dle měřítka, jak jsou velké, a vysvětlíme si, jak vznikají např. kroupy nebo tornáda.
  • Od Slunce k Zemi aneb Jak vzniká polární záře? Dr. Zbyšek Mošna, st 4.11.2015
    Polární záře je pro středoevropany spíše výjimečný jev, ale občas ji za vhodných podmínek můžeme spatřit na vlastní oči. Přednáška se bude věnovat i extrémním projevům sluneční aktivity, slunečnímu větru a jeho poruchám, zemskému magnetickému poli a hlavně té části atmosféry, ve které se polární záře objevuje, ionosféře. Výzkum a aplikace související s ionosférou prodělaly ve dvacátem století bouřlivý vývoj. Experimentální potvrzení existence ionosféry (1901), rozvoj radarů (od 30. let) a satelitů (konec 50. let)  i moderní navigační systémy GPS nebo Galileo, to vše přispělo a přispíva k lepšímu poznání toho, co se děje v ionosféře, této méně známé, ale velmi důležité oblasti (nejen) zemské atmosféry.
  •  Co nového s ozónovou dírou? Stále hrozba nebo problém vyřešen., Dr. Michal Kozubek, čt 5.11.2015
    Ozonová díra, která byla objevena v 80. letech minulého století, není problém jen jižní polokoule. Její vliv je možné pocítit i v našich zeměpisných šířkách. Jaký je její vývoj a jak se s tímto problémem lidstvo dokázalo vypořádat? Co všechno ovlivňuje a ohrožuje ozónovou vrstvu naší planety? Současný vývoj naznačuje, že bychom se měli s problémem ozónové díry vypořádat.
  • Bublající ionosféra, Dr. Jaroslav Chum, pá 6.11.2015
    Ionosféra představuje pro běžného člověka málo známou a pravděpodobně i nezajímovou oblast naší atmosféry, neboť je příliš vysoko na to, aby přímo ovlivňovala počasí a s výjimkou polárních září je pro naše oči neviditelná. Přesto existuje mnoho důvodů proč ji zkoumat. Ovlivňuje šíření elektromagnetických vln, pohlcuje energetické sluneční záření a je velmi proměnlivá. Tvoří rozhraní mezi zemskou atmosférou a okolním vesmírem. Můžeme v ní proto pozorovat jak sluneční a geomagnetické bouře tak i silné bouře pozemské či zemětřesení. A mnoho toho o ní ještě nevíme.
  • Globální změna klimatu pohledem družic, Mgr. Jozef Pecho, po 9.11.2015
    Možnost sledování atmosférických procesů či měření meteorologických prvků a jevů v globálním rozsahu a v reálném čase, je nespornou výhodou monitoringu zemské atmosféry pomocí meteorologických družic. Dnes se však údaje z meteorologických družic zdaleka nepoužívají pouze k zachycení aktuálního stavu atmosféry pro potřeby předpovědní meteorologické služby. Díky rozvoji družicových měřicích technologií máme dnes možnost sledovat nejen základní fyzikální parametry atmosféry, ale i stav a dynamiku oceánů, polárních ledovců, globální biosféry, či například chemické změny vyšších vrstev zemské atmosféry. A kromě toho, poprvé v historii máme možnost využívat údaje z družic i ke sledování dlouhodobých změn globálního klimatu.
  • Předpověď srážek, Dr. Petr Zacharov, út 10.11.2015
    Přednáška shrnující základní a pokročilé metody měření a předpovědi atmosférických srážek. Srovnáme metody od nejjednodušších k nejsložitějším, ukážeme si jak se vlastně předpovědi vyhodnocují. Velká část přednášky souvisí s aktuálním meteorologickým výzkumem na Ústavu fyziky atmosféry AVČR.
  • Když prší, tak leje, Mgr. Jozef Pecho, st 11.11.2015
    V posledních letech četné odborné studie dospěli k závěru, že bez globálního oteplování by k mnohým extrémním projevům počasí buď vůbec nedošlo, nebo by se neprojevily tak výrazně. Světová meteorologická organizace stále častěji upozorňuje na skutečnost, že extrémy počasí jsou ve svých důsledcích na ekonomiku, produkci potravin, zdraví a úmrtnost lidské populace či stabilitu přírodních společenství, výraznější než v minulosti. Se zvyšující se teplotou planety však nepřicházejí jen častěji vlny velmi vysokých teplot. Početnější jsou i případy mimořádně vysokých srážek, čehož důsledkem je i pozoruhodně častý výskyt lokálních či rozsáhlejších regionálních povodní v období posledních dvou desetiletí. Proč je tomu tak bude obsahem přednášky.
  • Blýská se..., Dr. Ivana Kolmašová, čt 12.11.2015
    Blesk... přírodní jev tak běžný a zároveň tak tajemný. Provází nás odedávna, fascinuje nás světelnými a zvukovými efekty, které ho provázejí, bojíme se jeho síly. Víme už více než čtvrt tisíciletí, že blesk je elektrický výboj. Ale víme o něm vše? Je to neuvěřitelné, ale stále ještě přesně nevíme, jak blesk v bouřkovém oblaku vzniká. Jeho ohromnou energii neumíme využít. Kam jsme se posunuli od dob Benjamina Franklina a Prokopa Diviše?
  • Hudba kosmického plazmatu, Prof. Ondřej Santolík, pá 13.11.2015
    Krátká přednáška o družicích obsahující hádanku, hvizdy a hrozivé zvuky. To vše doplněno neméně hrozivými obrazy.

 

Observatoře ústavu:

1. Meteorologická observatoř Milešovka

Místo konání: Observatoř Milešovka, přístup z parkoviště u obce Bílka
datum a doba otevření: 7. a 8. listopadu 2015 (sobota a neděle), 9 – 16 hod.
Kontakt: RNDr. Petr Zacharov, PhD., email: petas@ufa.cas.cz, tel: +420272016051
Témata exkurzí: Prezentace historie a současného provozu observatoře, seznámení s klasickými i novými metodami meteorologických měření. Návštěva vyhlídkové věže s možností dalekého rozhledu (v případě pěkného počasí).

2. Observatoř a telemetrická stanice Panská Ves

Místo konání: Panská Ves 26, 472 01 Doksy
datum a doba otevření: sobota 7. listopadu 2015, 9-15 hod, prohlídka začíná vždy v celou hodinu
kontakt: Ing. František Hruška, email: fhr@ufa.cas.cz, tel: +420 267103305
Témata exkurzí: informace o historii příjmu vědeckých družic v ÚFA a programu družic MAGION, prohlídka parabolických antén a přijímací místnosti, ukázky ionosférických měření a příjmu magnetosférických hvizdů.