Evropský týden mozku
Přednášky našich nejvýznamnějších odborníků v oboru neurověd, jako jsou právě Eva Syková, Alena Sumová, Cyril Höschl, Eduard Zvěřina, Josef Syka, Jiří Raboch a další, můžete v rámci Evropského týdne mozku navštívit ve dnech 12.–16. března 2012 v budově Akademie věd ČR na pražské Národní třídě 3.
Aktuality
15.10.2015 Předseda AV ČR udělil deset titulů "doktor věd"
Diplomy s titulem „doktor věd“ (DSc.) převzali 14. října 2015 noví nositelé tohoto nejvyššího vědeckého titulu v České republice. Ceremoniál se tradičně uskutečnil v reprezentativní dvoraně Knihovny AV ČR za účasti zástupců pracovišť, kde vyznamenaní badatelé působí, vrcholných představitelů Akademie věd ČR včetně jejího předsedy prof. Jiřího Drahoše, členů komisí pro obhajoby a dalších významných hostů. Titul „doktor věd“ uděluje AV ČR již od roku 2003 vědeckým osobnostem jako výraz jejich zvláště vysoké vědecké kvalifikace prokázané vytvořením závažných, vědecky originálních prací důležitých pro rozvoj bádání v určitém vědním oboru a charakterizujících vyhraněnou vědeckou osobnost.
Ústav přístrojové techniky AV ČR a Fyzikální ústav Akademie věd ČR pořádají v Zámeckém hotelu Třešť ve dnech 21. až 23. října 2015 třídenní multioborovou konferenci LASER 55. Pátý ročník konference je pořádaný u příležitosti 55. výročí vynálezu laseru a celosvětových oslav Roku světla. „Kromě tradičních příspěvků mapujících aktuální vývoj laserových technologií a neformálního networkingu s kolegy z aplikované a vědecké sféry, se mohou účastníci těšit na speciální program,“ láká Bohdan Růžička z Ústavu přístrojové techniky (ÚPT) a vypočítává: „V posterové sekci bude ke spatření výstava k Roku světla, večer plánujeme světelnou UV show a Úžasné divadlo fyziky přijede do Třešti s novým světelným představením.“
Na webových stránkách Akademie věd ČR je zveřejněna podpora projektů v rámci 2. výzvy 2015 Fellowshipu Josefa Dobrovského.
Smyslem Fellowshipu je podpora „českých studií“ v jejich národním i teritoriálním vymezení, a to formou financování krátkodobých studijních pobytů zahraničních badatelů na ústavech AV ČR. Podpora je určena pro mladé badatele (zpravidla do 35 let), kteří pro svou vědeckou práci potřebují studovat v České republice zdejší historické, kulturní, umělecké, jazykové, geografické či přírodní reálie. Více viz http://www.avcr.cz/.
V rámci programu Strategie AV21 „Potraviny pro budoucnost“ se 23. listopadu 2015 od 9:00 hod. v budově Akademie věd ČR na Národní třídě (místnost č. 205) uskuteční seminář Bezlepková dieta: Léčebné využití a nové potravinové zdroje. Akci uvádějí a moderují prof. Helena Tlaskalová-Hogenová a dr. Daniel Sánchez z Mikrobiologického ústavu AV ČR, v. v. i. Vzhledem k omezené kapacitě sálu je nutné se předem přihlásit na kvasnickova@ueb.cas.cz.
Velvyslanec Francouzské republiky v Praze Jean-Pierre Asvazadourian, rektor Univerzity Karlovy prof. Tomáš Zima a předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš zahájili česko-francouzskou platformu výzkumu v humanitních a společenských vědách Platforma CEFRES, jež nově spojuje výše zmíněné akademické instituce a Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (Centre français de recherche en sciences sociales – CEFRES). Významné osobnosti české vědy a vzdělanosti se sešly 7. října 2015 v budově AV ČR na pražské Florenci, kde bude CEFRES nově sídlit a rovněž zpřístupní svou knihovnu čítající 6000 volně dostupných svazků.
Osmnáctý ročník soutěže, jejímž prostřednictvím společnost Siemens podporuje českou vědu a vysoké školství, přichází s několika novinkami. Již od konce srpna mohou studenti a vědci technických oborů přihlašovat své práce a projekty a soutěžit o finanční ocenění v celkové výši přes milion korun. Soutěžní klání se uskuteční v pěti kategoriích (nejvýznamnější výsledek základního výzkumu; nejvýznamnější výsledek vývoje/inovace; nejlepší pedagogický pracovník; nejlepší diplomová práce; nejlepší disertační práce), přičemž nově se vyhlašuje zvláštní ocenění pro studenta, který dosáhl mimořádných studijních nebo výzkumných výsledků navzdory zdravotnímu postižení či sociálnímu znevýhodnění. Novinkou je výzva přímo pro vás: doporučte kamaráda a vyhrajte 5000 korun; pokud znáte studenta se skvělou diplomovou nebo disertační prací, který možná jen o soutěži zatím neví, dejte organizátorům vědět – jestliže zvítězí, také vy obdržíte finanční odměnu.
Uzávěrka přihlášek je 10. listopadu 2015 pro všechny kategorie.
Letošní ročník se opět koná pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva průmyslu a obchodu, Akademie věd ČR a nově i místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka.
Ve čtvrtek 8. října udělil předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš významným vědcům čestné medaile AV ČR, včetně té nejvyšší – De scinetia et humanitate optime meritis –, kterou převzal prof. Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách získal prof. Alexander Lichtenstein z Univerzity v Hamburku, čestnou oborovou medaili Františka Palackého za zásluhy v historických vědách prof. Pavel Oliva (Filosofický ústav AV ČR) a čestnou oborovou medaili Josefa Dobrovského za zásluhy ve filologických a filosofických vědách dr. Zdena Ribarova (Slovanský ústav AV ČR). Více o oceněných viz http://www.avcr.cz/. Fotogalerii naleznete uvnitř aktuality.
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2015 Mgr. Janu Olivovou z redakce Akademického bulletinu AV ČR, a to především za její dlouholetou činnost v oblasti orální literatury, popularizující vědu jako takovou, se zvláštním důrazem na astronomii a astrofyziku. Slavnostní předání ceny se uskuteční v pátek 9. října 2015 v 17:00 na 25. podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Po předání ceny bude laureátka odpovídat na dotazy dr. Jiřího Grygara nejen o zákulisí rozhlasové popularizace vědy a představí rozhovory s nejzajímavějšími lidmi, se kterými se setkala.
Tomas Lindahl, Paul L. Modrich a Aziz Sancar – to jsou jména tří badatelů, kteří se stali letošními nositeli Nobelovy ceny za chemii. Podle Královské švédské akademie věd za to, že na detailní molekulární úrovni zmapovali mechanismy, jimiž buňky opravují poškozenou DNA a chrání svou genetickou informaci. Jejich práce přinesla fundamentální poznatky o tom, jak funguje živá buňka, ale také o molekulárních příčinách některých dědičných chorob, o mechanismech podmiňujících stárnutí i vznik rakoviny. Na DNA – nositelku genetické informace – každodenně působí řada negativních vlivů: volné radikály, ultrafialové záření, rakovinotvorné a další látky, které ji poškozují, dochází v ní však i k řadě spontánních změn a chyb v průběhu buněčného dělení. Frekvence těchto poškozeních je obrovská (řádově desetitisíce za den v každé buňce) a některá vedou posléze i k rozpadu DNA na fragmenty. Pokud by se tedy tato poškození hromadila, vedla by k nestabilitě genomu. Proto si buňky v průběhu evoluce vyvinuly řadu komplikovaných mechanismů a enzymatických procesů, které, které neustále kontrolují stav DNA, rozpoznávají chyby narušující její strukturu a párování nukleových bází a poškození opravují. Díky průlomovým studiím vědců, kteří získávají letošní Nobelovu cenu za chemii, jsou už dnes známy molekulární mechanismy zmíněných opravných procesů.
Letošní Nobelova cena za fyziku putuje ke dvěma vědcům, kteří se zasloužili o odhalení tajemství pozoruhodných elementárních částic zvaných neutrina: Oceněnými jsou Japonec Takaaki Kadžita a Kanaďan Arthur B. McDonald. Podle Královské švédské akademie věd zásadním způsobem přispěli k experimentům dokazujícím, že neutrina „mění svou identitu“ – oscilují. Z tohoto objevu také vyplynulo, že mají nenulovou klidovou hmotnost. Existenci neutrin teoreticky předpověděl švýcarský fyzik Wolfgang Pauli už v roce 1930, aby vysvětlil „chybějící energii“ při radioaktivním rozpadu beta a zachránil tak platnost zákona zachování energie. Chybějící energii měla podle jeho hypotézy odnášet právě neutrina. On sám si však, jak připomněla Královská švédská akademie věd, nebyl svou myšlenkou zcela jist a prý prohlásil: „Udělal jsem něco strašného. Předpověděl jsem částici, která se nedá detekovat“. Neutrina jsou totiž sice prakticky všudypřítomná – ovšem téměř nepolapitelná, neboť dokážou zcela nerušeně procházet běžnou hmotou: žádnou překážku pro ně nepředstavuje ani celá zeměkoule.
Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali tři parazitologové: William C. Campbell, Satoši Omura a Tchu Jou-jou, jejichž objevy zásadním způsobem přispěly k léčení závažných parazitických chorob postihujících stamilióny lidí. William C. Campbell, narozený roku 1930 v Irsku a působící nyní v USA, a 80letý Satoši Omura z Japonska se dělí o jednu polovinu Nobelovy ceny, která jim byla udělena za výzkumy vedoucí k novým léčebným postupům proti chorobám způsobovaným hlísticemi. Podle vyjádření Nobelovského shromáždění při prestižní švédské lékařské fakultě a vědeckém pracovišti Karolinska Institutet objevili nový lék Avermectin, jehož deriváty výrazně snížily výskyt říční slepoty vyvolané filárií neboli vlasovcem Onchocercas volvulus a lymfatické filariózy, při níž se v lymfatických cestách po infekci vyvíjejí dospělci vlasovce Wuchereria bancrofti, v důsledku jejichž působení dochází k zadržování lymfy v periferních částech těla, ke ztluštění a zhrubnutí kůže a rozvíjí se tzv. elefantiáza. Vysoká prevalence těchto i dalších druhů filárií je velkým problémem v tropických a subtropických oblastech a terapie nemocí, které způsobují, je náročná.
V pondělí 5. října 2015 se v budově Akademie věd ČR konala moderovaná diskuse nad encyklikou papeže Františka o péči o společný domov. Klíčovým tématem této druhé Františkovy encykliky je otázka: „Jaký svět chceme zanechat těm, kteří přijdou po nás, dětem, které právě vyrůstají?“ Podle papeže však tuto otázku nelze řešit izolovaně, pouze v rámci životního prostředí. Papež upozorňuje, že se musíme ptát, co je smyslem života na zemi, jaké jsou hodnoty a základy společenského života, co je cílem naší práce a veškerého našeho úsilí. Pokud se nebudeme zabývat těmito hlubšími problémy, nepovede naše starost o ekologii k žádným významným výsledkům. Proto papež vybízí nejen věřící, ale též všechny obyvatele naší planety k ekologické konverzi a předkládá ve svém textu tzv. integrální ekologii, která se nezabývá pouze environmentálními problémy, ale řeší také hluboce lidské a sociální otázky.
Podle slov pamětníků tak velký dav ještě na podpisovou akci do prodejny Academie nepřišel. Autogramiáda amerického psychologa Philipa Zimbarda, proslulého Stanfordským vězeňským experimentem a čerstvého držitele našeho nejvyššího vědeckého vyznamenání – zlaté medaile Akademie věd ČR, zcela zaplnila literární kavárnu i uličky prvního patra prodejny. Někteří čtenáři přijeli až z Moravy. Zimbardova kniha Luciferův efekt: Jak se ze slušných lidí stávají lidé zlí, byla záhy vyprodána a zájemci se pro ni rozbíhali do knihkupectví i značně vzdálených od Václavského náměstí.
Foto: Foto: Eva Vokatá; Profesor Zimbardo se svou čtenářkou, Mgr. Šárkou Kysilkovou.
Geofyzikální ústav AV ČR připravil ve spolupráci s občanským sdružením Archiv výtvarného umění v Galerii Národní technické knihovny v areálu Kampusu Dejvice výstavu „Cesty mohou býti rozličné“. Další z akcí připomínající 125. výročí založení České akademie věd a umění bilancuje výstavní činnost vědeckých ústavů Akademie věd (respektive Československé akademie věd) v období od vzniku ČSAV v padesátých letech minulého století až do současnosti. Profesor Pavel Janoušek připomněl, že žijeme v době, kdy se zdá, že mezi uměním a vědou je nepřekonatelná bariéra, ale historie nám ukazuje, že tato bariéra zde nebyla vždy, a nemusí být tedy ani dnes: ostatně jak umělec, tak vědec museli vždy něco vědět a umět, vědec se neobejde bez fantazie a imaginace a umělec musí prakticky ovládat určité znalosti z fyziky a chemie, vizuální atd. Ostatně i mnoho vědců působilo i jako umělci – z české historie např. Purkyně nebo Thomayer.
V Gasteinu se v těchto dnech koná již 18. evropské zdravotnické fórum. Jestliže loni byla žhavým tématem ebola, letos by snad nikdo ani nečekal, že by se diskuze netočila kolem imigrační krize. Ať už je spektrum názorů i argumentů jakékoliv, jisté je, že lidé ‚on the road‘ potřebují zdravotní péči. Podle statistik jich většina opustí svou zemi v dobrém zdravotním stavu, který se cestou pochopitelně zhoršuje. Pomineme-li extrémní případy, různá zranění se vyléčí, ale spousta lidí se potýká s traumaty psychickými, jichž se mnohdy až do konce života nezbaví. Také uzavření hranic a kumulace lidí ve ‚slepých uličkách‘ v kombinaci s příchodem chladného počasí výrazně zhoršuje stav běženců. V této souvislosti další postřeh – loni jsem tu zaznamenala daleko více lidí (nakonec i novinářů); však i sám příjezd nebyl pro účastníky úplně jednoduchý v souvislosti s migranty na rakouských a německých uzlových nádražích. Jak při zahájení EHFG k prořídlému sálu poznamenal Helmut Brand, Schengen padl a kvůli hraničním kontrolám se spousta lidí zdržela. Pro letošní podzim je konec s pohybem po Evropě. Španělská kolegyně mi vyprávěla anabázi po příletu do Vídně, provizorní přestupy na příslušné vlakové spoje… Naštěstí jsem tu autem.
Nikoli vodou, jak by se možná dalo očekávat, nýbrž sektem vypravili 25. září 2015 ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR prof. Michal V. Marek a rektor Mendelovy univerzity Ladislav Havel na cestu ke čtenářům publikaci Sucho v českých zemích, minulost, přítomnost a budoucnost. Kniha, na které spolupracoval interdisciplinární tým Rudolfa Brázdila a Miroslava Trnky, vychází v období, kdy na území České republiky zažíváme výraznou suchou epizodu, a snaží se odpovědět na otázky, jež si pokládá nejen odborná, ale i laická veřejnost. Poznatky získané z historických pramenů i naměřených dat umožnily vědcům z pracovišť Akademie věd, vysokých škol a dalších institucí vyjádřit představu o dlouhodobém kolísání epizod sucha z pohledu jejich četnosti, intenzity, délky trvání, synoptických příčin, ale také kvantifikovat důsledky epizod sucha pro zemědělství, lesní a vodní hospodářství. Výskyt a dopady epizod sucha na našem území byly, jsou a budou ovlivňovat přirozená klimatická variabilita, antropogenní vlivy na klima a také charakter využití krajiny: „Pokusili jsme se proto předložit poznatky o klimatologii sucha v České republice, jeho časové a prostorové variabilitě, ale také o jeho dopadech na nejvíce dotčené sektory národního hospodářství,“ vysvětlil v brněnském sídle CVGZ AV ČR vedoucí výzkumné sekce klimatických analýz a modelování prof. Trnka.
Renomované ocenění za vynikající výsledky významného vědeckého významu, které přispívají k prestiži české vědy, předal předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš 24. září 2015 v Lannově vile v pražské Bubenči. Tentokrát byli vyznamenáni vědci zabývající se vesmírem, nanočásticemi a historií – tedy badatelské obory ze všech tří vědních oblastí, což nebývá vždy pravidlem, jak uvedl prof. Drahoš; ten rovněž předal Cenu předsedy AV ČR za propagaci či popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, a to prof. Heleně Illnerové z Fyziologického ústavu. Někdejší předsedkyně AV ČR patří mezi expertky na biologické hodiny savců včetně člověka (řízení a molekulární mechanismy denních rytmů a rytmů sezonních a jejich synchronizace s vnějším dnem). Jak vysvětlila při ceremoniálu, jde o „fantastické téma“, které se výborně popularizuje: „Tyto věci lidi zajímají, protože se dozvědí něco o správném životním stylu. Kdybych přednášela kvantovou chemii, dost dobře nevím, jak bych to dělala. Své téma ale mohu přiblížit na čemkoli – myši, syslovi, člověku i řase. Je to v celé přírodě.“
Významné ocenění převzalo od předsedy Senátu PČR Milana Štěcha (projev zde)17 osobností z oblasti vědy, kultury a veřejného života 25. září 2015 při příležitosti svatováclavského svátku – Dne české státnosti. Mezi laureáty převažovali vědci. Význam vědy ostatně vyzdvihl jeden z oceněných, odborník na ústavní právo a předseda Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových prof. Václav Pavlíček: „Udělení tohoto vyznamenání má letos zvláštní význam. Na počátku roku jsme vzpomněli výročí založení České akademie pro vědu, slovesnost a umění. V budově Senátu také jeho předseda ocenil, co pro český stát znamenal zakladatelský čin Josefa Hlávky a jaký význam má pro českou společnost věda a její podpora.“ (Celý projev prof. Pavlíčka zde.)
Obhajoba disertační práce RNDr. Ivany Vaněčkové, CSc., s názvem Úloha vybraných vazoaktivních systémů podílejících se na regulaci krevního tlaku u různých modelů experimentální hypertenze se koná 14. října 2015 v 11:00 hodin před komisí Zoologie a fyziologie živočichů v zasedací místnosti Fyziologického ústavu AV ČR, v. v. i., Vídeňská 1083, Praha 4.
Obhajoba disertační práce prof. Dr. rer. nat. Friedo Zölzera s názvem Cell cycle disturbances induced by radiation and other cellular stresses se koná 6. listopadu 2015 ve 14:00 hodin před komisí Biomedicína v knihovně Ústavu experimentální medicíny AV ČR, v. v. i., Vídeňská 1083, Praha 4.
Otázkou demokracie v politické kultuře Blízkého východu, Asie a Ruska se 16. září 2015 v Akademii věd ČR zabývali domácí i zahraniční orientalisté v rámci konference Democracy in the Political Culture of the Middle East, Asia, and Russia. Sympozium se soustředilo na otázku demokracie v politické kultuře Blízkého východu, Asie a Ruska. V centru zájmu stála problematika významů, které političtí představitelé v těchto zemích připisují demokracii ve svých projevech a politickém diskursu. Případové studie se soustředily na situaci mj. v Egyptě, Turecku, Íránu, Afghánistánu, Uzbekistánu, Číně a v Rusku. Příspěvek přednesli přední odborníci na dané regiony, například Shadi Hamid (Brookings Institution), Naghmeh Sohrabi (Brandeis University), Thomas Ruttig (Afghan Analysts Network), Jie Lu (American University), Rukiye Tinas (SciencePo/Eskişehir Osmangazi Üniversitesi) a další. Konference, kterou pořádal Orientální ústav AV ČR s finanční podporou Ministerstva zahraničních věcí ČR a Strategie AV 21 Akademie věd ČR, je partnerskou akcí 19. konference Forum 2000 „Demokracie a vzdělávání“.
Více o konferenci se dočtete v říjnovém čísle Akademického bulletinu.
English
