Nobelova cena za fyziologii a lékařství

Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali tři parazitologové: William C. Campbell, Satoši Omura a Tchu Jou-jou, jejichž objevy zásadním způsobem přispěly k léčení závažných parazitických chorob postihujících stamilióny lidí. William C. Campbell, narozený roku 1930 v Irsku a působící nyní v USA, a 80letý Satoši Omura z Japonska se dělí o jednu polovinu Nobelovy ceny, která jim byla udělena za výzkumy vedoucí k novým léčebným postupům proti chorobám způsobovaným hlísticemi. Podle vyjádření Nobelovského shromáždění při prestižní švédské lékařské fakultě a vědeckém pracovišti Karolinska Institutet objevili nový lék Avermectin, jehož deriváty výrazně snížily výskyt říční slepoty vyvolané filárií neboli vlasovcem Onchocercas volvulus a lymfatické filariózy, při níž se v lymfatických cestách po infekci vyvíjejí dospělci vlasovce Wuchereria bancrofti, v důsledku jejichž působení dochází k zadržování lymfy v periferních částech těla, ke ztluštění a zhrubnutí kůže a rozvíjí se tzv. elefantiáza. Vysoká prevalence těchto i dalších druhů filárií je velkým problémem v tropických a subtropických oblastech a terapie nemocí, které způsobují, je náročná.

                                                                                                                                                                                           

Zdroj: http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/2015/press.pdf
   

 

Mikrobiolog Satoši Omura zkoumal skupinu půdních bakterií zvaných Streptomycety, které produkují řadu látek s antimikrobiálními účinky. Izoloval nové kmeny Streptomycet a z mnoha tisíc různých kultur, které napěstoval v laboratoři a charakterizoval, vybral asi 50, jež se mu jevily jako nejslibnější pro boj s mikroorganismy. Patřila mezi ně i kultura Streptomyces avermitilis, z níž byl později odvozen lék Avermectin.
 

William C. Campbell, odborník na biologii parazitů, zkoumal kultury streptomycet Satošiho Omury a ukázal, že sloučenina z jedné z nich je pozoruhodně účinná proti parazitům domácích a hospodářských zvířat. Dotyčná bioaktivní látka byla vyčištěna a pojmenována Avermectin, který byl posléze chemicky upraven na ještě účinnější látku nazvanou Ivermectin. Ta byla později testována i u lidí – a ukázalo se, že jak u zvířat, tak u člověka pozoruhodně účinně zabíjí nejen dospělce řady parazitů, ale také larvální stádia, včetně těch, které způsobují říční slepotu a lymfatickou filariózu . Objevy obou vědců – nových nositelů Nobelovy ceny – tak přispěly k vývoji nové třídy léků proti parazitickým chorobám.
 

Druhá polovina letošní Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství připadá Číňance Tchu Jou-jou za její přínos k nové léčbě malárie. Koncem 60. let minulého století, kdy se malárie léčila chininem a chloroqiunem, ale její výskyt přesto stoupal, se tato vědkyně obrátila k tradičním čínským bylinkám. Látka získaná z pelyňku ročního (Artemisia annua) se ukázala jako slibný kandidát proti malárii – výsledky však nebyly přesvědčivé. Proto Tchu Jou-jou začala zkoumat starou literaturu a objevila v ní klíčové informace pro vývoj postupu, který vedl úspěšnému získání čisté aktivní látky z pelyňku ročního, později nazvané Artemisinin. Čínská badatelka jako první prokázala, že Artemisinin rychle a účinně zabíjí parazitární prvoky vyvolávající malárii už v rané fázi jejich vývoje, a to jak u zvířat, tak i u lidí.

William C. Campbell, Satoši Omura a Tchu Jou-jou tak podle Nobelova shromáždění revolučním způsobem změnili léčbu pacientů trpících parazitickými chorobami a celosvětový přínos jejich objevů pro lidstvo je nezměřitelný.

Shodou okolností představí říjnové číslo Akademického bulletinu výzkumy parazitologů a půdních mikrobiologů z Biologického centra AV ČR.

JANA OLIVOVÁ