Soubor studií analyzujících funkce vyprávění v literatuře, historii, filozofii, výtvarném umění, filmu a komiksu. Hledá odpovědi na následující otázky: Komu patří voice-over, hlas filmového vypravěče, kterého nikdy nespatříme? Kdo obývá komiksový Marvelverse a jak nám k pochopení jeho povahy napomůže teorie fikčních světů? Je možné, aby bylo literární vyprávění použito jako důkazní materiál v soudním řízení? Jak se v postmoderním psaní uplatňuje tradiční žánr ekfráze? Proč stojí za to trvat na rozlišení mezi literárním a historiografickým narativem? Jak poznáme nespolehlivého vypravěče a proč si ho někteří spisovatelé tak oblíbili? Jakým způsobem přispívá vyprávění k utváření individuální i kolektivní identity?
Previous
Next
„Duchovní aristokrat“ aneb Tvůrce jako spasitel
TEREZA RIEDLBAUCHOVÁ
Kniha Veroniky Košnarové Ztracen v dějinách. Spisovatel Jan M. Kolár je první monografií věnovanou...
Literatura — kniha — knižní trh
JIŘÍ TRÁVNÍČEK
Poznaňský sociolog Marcin Rychlewski má značně široké odborné portfolio: vztahy mezi literaturou a...
Srbova pražská divadla za protektorátu — potřetí
PAVEL JANOUŠEK
Posmrtně publikovaná kniha divadelního historika Bořivoje Srby (1931–2014) svým titulem skrytě odkazuje k...